Vysněné bydlení si kutil vytvořil jako originální ráj, zahradu mu zdobí i obří srdce
František Vavřička rád tráví, stejně jako jeho rodina, volný čas venku. Proto když před pěti lety začal v Pňovanech na Plzeňsku stavět svépomocí dům, rovnou se vrhl i do zahrady. Ta je plná originálních nápadů, které vytvořil z přírodních odpadových materiálů jako je dřevo a kameny. Jednou z posledních věcí je obří srdce, jehož tvar nejlépe vynikne z ptačí perspektivy.
František Vavřička je v Pňovanech takzvaná „náplava“. Do malé vesničky u Hracholuské přehrady se spolu s manželkou Evou přestěhovali z Plzně, kde bydleli v bytě. Protože panelákovými tvory nejsou, rozhodli se pořídit si vlastní dům.
„Byla to naprostá náhoda. Jezdili jsme se na Hracholusky koupat a jednou se nám rozbilo auto. Přijel nám ho opravit pán, a než se tak stalo, prošli jsme si obec a narazili právě na tenhle pozemek. Vůbec jsme neváhali a koupili ho,“ začíná vyprávět příběh splněného snu dvaačtyřicetiletý František.
Protože ale finance na stavbu na klíč neměl, rozhodl se, že si dům postaví svépomocí. Večer si nastudoval postupy a druhý den je aplikoval. Bungalov byl hotový za 13 měsíců. Velkým hnacím motorem byl pro něj syn Tobiáš, který už byl na cestě.
Spolu s budováním vysněného domova začal kutil i s úpravou 92 metrů čtverečních užitkové plochy. „Nejsem žádný zahradník ani tesař. Ale pocházím z vesnice od Domažlic a s otcem jsem jako malý musel pořád něco dělat. Tenkrát mě to štvalo, ale zpětně jsem za to vděčný, hodně jsem se toho naučil,“ zhodnotil kutil, který pracuje ve výrobě.
Přiznal, že stavět dům a rovnou se i realizovat na rozlehlé zahradě, bylo poněkud náročnější. „Pocházím z vesnice a irituje mě, když se lidé o svoji zahradu nestarají. Když na ní mají třeba zbytek písku, neupravené ploty, stavební materiál a podobně. Nechtěl jsem, abychom s manželkou a dětmi ještě několik let běhali kolem domu v blátě. Proto jsem začal s úpravou zahrady hned,“ vysvětlil majitel pozemku, jemuž kromě dnes již sedmiletého Tobiáše dělá radost i o rok mladší dcera Evelin.
Dům stavěl ve fofru, na dětské klubovně se už vyřádil
Právě pro ně postavil i zahradní domeček. Zatímco bungalov stavěl ve „fofru“, aby měli s miminkem kde bydlet, u dětské klubovny měl více času a své fantazii tak mohl upustit uzdu. Zázemí pro děti má proutěnou fasádu, jedna stěna je světelná a připomíná hvězdnou oblohu s velkým měsícem, která v noci svítí do zahrady. Pro děti vyrobil také originální pískoviště, skluzavku či bunkr z kulatiny. Vše za minimum nákladů.
„Jedná se o bioodpad, který by jinak skončil na skládce. Ve finále z toho udělám jednoduché, krásné a elegantní dílo,“ popisuje pyšně majitel originální zahradní galerie.
Hlavním materiálem je odpadové dřevo, větve, kámen a sklo. Na jeho pozemku rostou ovocné stromy, okrasné dřeviny, ale také maliny či ostružiny. Své místo má na zahradě také originální kamenné ohniště doplněné dřevěným posezením, sladké jezero, kde plavou rybičky, i slané jezero. Plastové truhlíky na květiny obalují různě dlouhé díly kulatiny, což z nich vytváří jakési sochy.
Poslední a největší novinkou na pňovanské zahradě je obří srdce. Ze země není příliš viditelné, nádherně ovšem vynikne z letadla či dronu. „Na přehradě není nic, žádná dominanta. A Pňovany málokdo zná. Proto jsem vytvořil srdce, jako poutač na naši vesnici. Je to určitá změna v krajině a mohlo by to přilákat piloty letadel. Nedaleko Pňovan se totiž nachází letiště a letadla tady poměrně často létají,“ vysvětlil smysl obřího srdce kutil, který doufá, že tím vesničku více zpropaguje. Mimochodem motiv srdce se objevuje v jeho zahradě hned několikrát.
Zahrada je téměř bezúdržbová
Srdce je vyrobené z větví z borovic, které lesáci odřezali při prořezávkách ze špiček stromů. S hajným z vedlejší vesnice se pak domluvil a odkoupil je od něj. Základ srdce tvořil dva a půl dne, celkem pak dva týdny. Použil na něj 2,5 tisíce vrutů. Obvod měří 73 metrů a v nejširší části má kolem 15 metrů, vysoké je místy až dva metry.
Trpělivost s domem se vyplatila. Martina s Danielem mají po letech bydlení snů![]() |
František Vavřička se snaží, aby jeho zahrada byla co nejvíce užitková a ne jen na okrasu. „Je ultra užitková, z bioodpadu, který by jinak skončil na skládce. Snažím se také, aby byla co nejvíce bezúdržbová. Samozřejmě sekat trávu, stříhat stromy a zalévat se musí. Proto jsem ji už za ty roky dvakrát předělal a udělal několik vychytávek. Zjišťuji, proč se někde hodí folie, proč jinde zase štěpka, kačírek nebo kůra, proč se ovocným stromům na některém místě nedaří, proč mi někde prorůstá plevel…,“ popisuje kutil s tím, že on i jeho rodina tráví většinu svého volného času venku.
„Děti jsou pro mne na prvním místě. Každý den, když přijdu z práce, je doma vyzvednu a jdeme někam ven, někam pryč. Pak se vrátíme a až potom začnu něco dělat kolem domu,“ uzavírá.
Další zprávy
Drama v pekárně. Hasiči rozebrali násypku na těsto, ženě se tam zasekly nohy
Rizikové křižovatky na hlavních tazích v Plzeňském kraji vystřídají kruhové objezdy




