Stát obcím vyčítá naspořené miliony. Bez rezerv se neobejdeme, brání se

Ministerstvo financí opakovaně a dlouhodobě upozorňuje, že obce a kraje drží na svých účtech velké finanční prostředky a nevyužívají je. Starostové měst z Plzeňského kraje ale tvrdí, že stát by měl být rád, že obce hospodaří obezřetně, místo toho ale jsou plísněny.

Zaznívají i obavy, že na městské a obecní peníze stát sáhne třeba přes rozpočtové určení daní (RUD), což je systém, kterým se vybrané daně rozdělují mezi stát, kraje a obce. „Takovou obavu mám,“ říká například starosta Klatov Rudolf Salvetr.

Málokterý starosta si podle Salvetra dovolí vzít úvěry přesahující možnosti splácení. „Kdežto stát to dělá naprosto v klidu a nijak se tím netrápí,“ rýpl si Salvetr do vysokého zadlužení státu. Například na příští rok je schodek státního rozpočtu naplánován ve výši 386 miliard korun.

„Obce jsou nejlépe hospodařící subjekty veřejné správy v této zemi, místo aby se z toho stát radoval, jsou ještě plísněny. Je to určitá nemoc ministrů financí, že o těch penězích dobře vědí a přemýšlejí, jak zásoby obcím snížit,“ sdělil Salvetr.

Rezervy jsou podle Salvetra nutné i právě kvůli chování státu. Přenesený výkon státní správy na obce s rozšířenou působností není podle něj stoprocentně pokrytý ze státních peněz. „Povinnosti často přibývají a prostředky na výkon státní správy nikoli,“ říká.

Učitelé pod stát, kuchařky pod obce. Kdo jim zaplatí mzdy? ptají se starostové

Příkladem byl podle Salvetra přesun nepedagogických pracovníků na obce, které to pak musí dofinancovat. „Zásahy státu nás zkrátka činí obezřetnými a rezervami se na to připravujeme,“ uvedl klatovský starosta.

Přiznává, že i Klatovy mají naspořeno. V provozním rozpočtu na příští rok počítá město s rezervou 170 milionů korun. „Nedovedu si představit, že bychom šli do projektu v řádu stovek milionů korun bez jakékoli finanční rezervy,“ říká Salvetr.

Jako příklad velkého projektu uvedl právě připravovanou rekonstrukci historického objektu Josefinum neboli bývalé jezuitské koleje za zhruba 300 milionů korun.

Rokycany mají téměř miliardu

O Rokycanech se v minulosti mluvilo jako o městě, které má na účtech zhruba miliardu korun. Starosta Rokycan Tomáš Rada to upřesnil na 936 milionů korun. Velké přebytky drží město na účtech proto, že také realizuje velké investiční akce.

„Tam patří již běžící projekty rekonstrukce sokolovny za 600 milionů korun, čistička odpadních vod za 150 milionů, rekonstrukce největší školy na jižním předměstí za 150 až 160 milionů korun, příští rok by se měla rozjet stavba tělocvičny pro školu T. G. Masaryka za zhruba 300 milionů korun,“ vyjmenoval Rada projekty za více než 1,2 miliardy korun.

Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové z ANO o nevyužitých úsporách obcí není podle Rady ničím novým. „Minulá vláda na to upozorňovala také. Opticky se zdá číslo velké, ale otázkou také je, co všechno města a obce zajišťují. Když nyní vydala vláda tabulku, kde jsou výrazně zvýšené mzdy pro úředníky, z čeho to města mají platit, a je otázkou, jestli zvýšení budou mít pokryté,“ říká Rada.

Malé obce peníze raději spoří

Na to, že na účtech mnoha obcí zbytečně leží peníze, dlouhodobě upozorňují i finanční analytici. „Největší úspory v korunách na hlavu mají nejmenší obce do 200 obyvatel,“ uvedla již dříve Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která se finančním zdravím nejen obcí a měst zabývá.

Vysvětlil to někdejší poslanec a bývalý děkan Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni Ladislav Nový. „Když máte malou obec, starosta se bojí, aby se kvůli investicím nedostal před soud, obec pak dá peníze raději na termínované účty, kde peníze leží bez užitku pro obec,“ nastínil Nový.

Výhodnější by podle něj proto bylo, aby se malé obce sdružily do velkých celků, které by mohly najmout profesionály a ti by racionální projekty dokázali administrativně dotáhnout do konce.

Toho, že by město Plzeň přišlo zásahem ministryně Schillerové o naspořené peníze, se nebojí primátor Roman Zarzycký. Po komunálních volbách to řekl pro podcast Ptám se já. „Alena Schillerová mě ujišťovala, že se to Plzně týkat nebude a že to vždy definovala tak, že se to týkalo jenom Prahy a jejích 205 miliard korun na účtech v pololetí, které neumí spotřebovat,“ uvedl Zarzycký s tím, že je třeba k tomu vést poctivou debatu.

„Určitě bych chtěl, aby i v Praze bylo pochopeno, že RUD, jak ho má nastavené Plzeň, je oprávněné, obhajitelné, dlouhodobě udržitelné,“ uvedl s tím, že dlouhá léta vede debatu se zástupci statutárních měst, která po změně RUD volají. „Ale ještě jsem neslyšel nikdy žádné argumenty, proč by se to mělo měnit,“ sdělil Zarzycký.

Salvetr si myslí, že RUD je v současnosti nastavené dobře. I příjmy Plzně s rozpočtem kolem 12 miliard korun mu připadají logické, když statutární město zajišťuje služby pro obyvatele širšího regionu. Jako příklad uvedl fakt, že v krajském městě sídlí vysoká škola.