Hrad Radyně dostane střechu, architekti zatím její podobu přísně tají

Radyně bude zastřešená. Někoho může tato informace vylekat, protože zřícenina hradu je symbolem krajiny Plzeňska a zastřešení může znít jako znesvěcení symbolu, který se po staletí tyčí nad horizontem a je i orientačním bodem. Architekti ale tvrdí, že zastřešení kouzlo zříceniny nenaruší.

„Vždycky se tyčila nad Plzní a celým Plzeňskem nejenom jako symbol královské moci, ale později opravdu jako symbol krajiny domova, kam se člověk vrací,“ říká architekt Marek Marovič, který na projektu zastřešení spolupracuje s architektem Janem Soukupem.

Kdo by pojal třeba myšlenku, že se nad zříceninou objeví sedlová střecha jako nad palácem hradu Kašperk, který pochází ze stejné doby i stejné dílny rodiny Parléřů, je docela vedle. Uvádí to Jan Soukup, zakladatel architektonického studia, které dostalo zastřešení na starost od města Starý Plzenec.

Kvůli napadení houbou dostal hrad Radyně novou lávku, ta má i střechu

Reliéf hradu se podle jeho slov nedá změnit, což je hlavní názor architektů i památkářů. „Vždyť silueta Radyně posloužila jako značka pro zříceninu. Když se člověk koukne do mapy, je tam spousta Radyní, takže je jasné, že zastřešení nesmí siluetu změnit,“ nastiňuje Soukup hlavní omezující parametr architektonického řešení.

Architekti zatím podobu přísně střeží, protože první, kdo návrh má vidět, bude podle nich investor, kterým je město Starý Plzenec. Starosta Jan Eret uvedl, že do konce července mají architekti odevzdat prvotní studii zastřešení hradu. „Někdy v té chvíli bychom návrh zveřejnili,“ sdělil.

Díky rekonstrukci, jejíž náklady Eret odhadl na desítky milionů korun, se zvýší bezpečnost pro návštěvníky hradu, protože součástí bude například úprava schodiště, které je ve věži a které je hodně příkré a nebezpečné.

Z věže hradu Radyně se utrhlo zdivo a kameny, zůstala třímetrová díra

„Zřícenina hradu má navíc spoustu prvků, které nyní není možné prezentovat, protože se k nim návštěvníci nedostanou. Po rekonstrukci tedy bude možné ukázat víc zajímavostí,“ sdělil Eret.

Zastřešení podle něj má přinést razantní snížení nákladů na údržbu, protože v současnosti musí město investovat ročně jednotky milionů korun do údržby koruny zdiva paláce a dalších částí hradu, protože do zdiva prší a tím hrad degraduje. Rekonstrukce navíc umožní konání většího množství kulturních akcí, když návštěvníky bude chránit střecha.

Při vypracovávání návrhu zastřešení musí mít podle Maroviče architekti na paměti především přísnou ochranu autentických středověkých prvků a situací na hradě. „Abychom prodloužili jejich životnost, abychom je zachránili, ale abychom je nepřetvářeli, nerenovovali, zkrátka neničili. Mám na mysli například původní sedilie,“ říká Marek Marovič. Jedná se o pevná kamenná sedadla zabudovaná do výklenku ve zdi hradního paláce.

Z této vyhlídky můžete za ideálních podmínek dohlédnout až na Alpy

„Třeba tady vidíme otisky trámů,“ ukazuje na fotografii zdi uvnitř hradního paláce Radyně, kde bývala srubová místnost. „Patřila mezi nejteplejší místa hradu, kde skutečně stála třeba kachlová kamna,“ ukazuje Marovič.

Fotografie je z roku 1926, fotil ji architekt Václav Klein, který žil mezi lety 1890 a 1960 a byl ve 20. a 30. letech minulého století významnou postavou spojenou s konzervací, obnovou a průzkumem hradu Radyně.

Zároveň Marovič ukazuje dva roky starou fotografii ze stejného místa. „Vidíte? I po konzervačních zásazích jsou tam ty otisky pořád patrné. Tyto stopy bychom neměli našimi zásahy poškodit, zkrátka měli bychom je předat dál,“ upozorňuje Marovič.

Hrad by neměl získat jen jakýsi pomyslný deštník proti nepřízni počasí, ale úpravy by měly umožnit údržbu zdí, jejich pravidelné revize, údržbu dochovaných prvků. Koruny zdiva jsou totiž dnes těžko přístupné a je tedy náročné je udržovat.

Model ukazuje Radyni, jak ji neznáme. Mívala dvě věže i padací mosty

I Marovič potvrdil, že díky úpravám, na kterých architekti pracují, vznikne také možnost lépe využít prostor paláce k pořádání kulturních akcí. „V rámci studie pracujeme i na celkové kultivaci širšího areálu hradu a novém citlivém osvětlení zříceniny,“ doplňuje Marovič.

Přestože myšlenka zastřešení je důležitá, jedno je podle Maroviče i Soukupa jisté. „Hrad Radyně bude mít i nadále atmosféru zříceniny. Je v tom vlastně určité napětí, které do ochrany torzální architektury patří, protože, jak už slovo zřícenina napovídá, je to torzo, které má tendenci neustále se rozpadat. V nedokončenosti spatřujeme jednu z hodnot památky. Každá další generace si může představovat, jak Radyně vypadala. Kdybychom ji podle nějakého modelu dostavěli, tento prvek tajemství by zmizel spolu s autenticitou,“ popisuje Marovič.

Citlivost při zpracovávání návrhu zastřešení Radyně je podle něj dána i tím, že hradů, které Karel IV. založil, je jen několik. „Takže se jedná o velmi cenné památky,“ podotkl.