Inspirováno Plzní. ČNB vydala novou zlatou minci, zdobí ji významné památky

Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem Plzně. Mince v hodnotě 5 tisíc korun je vyrobená z ryzího zlata, váží půl troyské unce a zdobí ji koláže staveb městské památkové rezervace.

Na lícní straně mince se vlevo nachází část renesanční radnice na náměstí Republiky. Uprostřed mincovního pole jsou heraldická zvířata z velkého státního znaku v pořadí – nahoře český lev, uprostřed moravská orlice a dole slezská orlice.

Vpravo od heraldických zvířat je pak část budovy městské knihovny v ulici Bedřicha Smetany. Na rubové straně mince vlevo pak katedrála svatého Bartoloměje a vpravo část domu U Červeného srdce na náměstí Republiky. V horní části mince je vlevo fragment sgrafitové omítky.

„Městská památková rezervace Plzeň představuje mimořádně cennou součást českého kulturního dědictví. Nová zlatá mince České národní banky (ČNB) vzdává hold historii města, jeho architektuře i významu, který Plzeň po staletí měla pro kulturní a také hospodářský rozvoj českých zemí,“ vysvětlila členka bankovní rady Karina Kubelková.

Do soutěže se přihlásilo 16 výtvarníků

Do soutěže o podobu mince se zapojilo celkem 16 medailérů a výtvarníků. Zvítězil návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů.

„Vítězný návrh působivě zachycuje historický charakter Plzně i její znamenitou architekturu,“ odůvodnila Kubelková.

„Oceňuji zejména citlivé výtvarné zpracování, díky němuž mince představuje nejen cenný sběratelský předmět, ale také umělecky hodnotnou připomínku této významné městské památkové rezervace,“ dodává.

Mince vydala ČNB v běžném provedení, a to 2 600 kusů, a také ve zvláštním provedení s leštěným polem a matovým reliéfem. Těchto mincí je 5 500 kusů. Zájemci si je mohou zakoupit od úterý.

Královské město Plzeň založil roku 1295 Václav II. na strategickém místě u soutoku několika řek a důležité obchodní cesty do Řezna a Norimberka. Historické jádro Plzně představuje mimořádně cenný příklad gotického lokačního města s pravidelnou uliční sítí a rozlehlým náměstím Republiky, které patřilo k největším v Evropě. Dominantou náměstí se stal kostel sv. Bartoloměje, dnešní katedrála, zatímco významnou renesanční památkou je radnice z roku 1559 od italského architekta Giovanniho de Statia.

Barokní období v Plzni připomínají například biskupský palác nebo stavby architekta Jakuba Augustona. V druhé polovině 19. století proměnil podobu města prudký průmyslový rozvoj, který přinesl nové novorenesanční a secesní budovy zdobené mimo jiné sgrafity Mikoláše Alše.