Dražší voda i veřejná doprava. Vedení kraje tepe uvažované kroky vlády

Voda (Ilustrační snímek)
Voda (Ilustrační snímek)
Foto: MF DNES

Kraje se mají podle představ vlády více podílet na snížení schodku státního rozpočtu. Mohly by víc platit za veřejnou dopravu kvůli uvažovanému zavedení daně z přidané hodnoty (DPH) nebo dostávat méně peněz na podporu vodovodů a kanalizací v obcích. Nová daň může jen Plzeňský kraj připravit o půl miliardy ročně. Zvýšenou cenu vody by pak v konečném důsledku zaplatili lidé.

„S novelou zákona o DPH s předpokládanou účinností od 1. ledna 2028 Plzeňský kraj, stejně jako ostatní kraje v ČR, nesouhlasí, protože by výrazným způsobem ovlivnila rozpočet kraje v oblasti dopravy,“ uvedl radní pro ekonomiku a centrální nákup Plzeňského kraje Pavel Strolený (ANO).

Kdyby se vycházelo z plánovaného objemu dopravní obslužnosti pro rok 2027, tedy z částky přes 2,4 miliardy korun, při základní sazbě 21 procent DPH by kraj navíc zaplatil zhruba 512 milionů korun, při snížené dvanáctiprocentní sazbě DPH by to podle Stroleného bylo 293 milionů.

Pro autobusy se v rozpočtu na příští rok počítá s částkou více než 800 milionů a u vlaků s necelými 1,6 miliardy korun. „Tato problematika je proto stále řešena na úrovni Asociace krajů ČR ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím,“ poznamenal Strolený.

Plzeňský kraj první v ČR vysoutěžil provoz moderních bateriových vlaků

„Je to rozhodně špatný nápad,“ reaguje na uvažované DPH náměstek plzeňského hejtmana pro dopravu Pavel Čížek (STAN). Je podle něj nelogické zatěžovat daní z přidané hodnoty kompenzaci. „Jedná se o doplatek rozdílu mezi tím, co vybere kraj na jízdném, a tím, jaké jsou skutečné náklady na veřejnou dopravu,“ říká Čížek.

Uloupnutí tak velkého množství peněz z dopravy je podle Čížka problematické, protože není kde šetřit, když jsou smlouvy dlouhodobé, tedy na 10 či 15 let, a nedají se vypovědět nebo upravit. „Kraj by tedy musel šetřit v jiných oblastech,“ uvedl Čížek.

Na otázku, jestli může dojít k omezení veřejné linkové dopravy, Čížek odpověděl, že to, co je dlouhodobě nasmlouvané, se měnit nedá, protože to jsou vysoutěžené smlouvy na vlaky většinou na 15 let. „Ale připravuje se smlouva na autobusy na dalších 10 let od roku 2030. Doufám, že nebudeme muset spoje omezovat, to ale ještě uvidíme,“ sdělil Čížek k otázce autobusové linkové dopravy v kraji.

Kraje si musejí silnice opravit ze svého, od státu nedostanou ani korunu

Čížek upozornil na to, že stát chce z rozpočtů krajů stáhnout další peníze poté, co letos poprvé po letech nedal krajům nic ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na opravy silnic druhé a třetí třídy. Za čtyři roky Fialovy vlády přitom do Plzeňského kraje přiteklo ze SFDI na tyto investice téměř 1,5 miliardy korun, konkrétně v roce 2022 celkem 362,5 milionu korun, o rok později 379 milionů, předloni 543 milionů a loni 181 milionů.

Jak uvedla agentura ČTK, regiony mají podle předsedy vlády Andreje Babiše z ANO na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Ministerstvo dopravy připomnělo, že dotace na tyto opravy byly vždy doplňkové a nenárokové, přestože kraje dříve pravidelně podporu dostávaly.

Záloha pro Plzeň je Mže. Na Radbuzu nesázejme, tvrdí dispečer povodí

Strolený již dříve uvedl, že i přesto půjde letos do silnic dost peněz. Loni to bylo 760 milionů, letos až 930 milionů korun. Pokud by ale stát přistoupil k DPH na kompenzaci za veřejnou dopravu ve výši 21 procent a připočetl se k tomu příspěvek, který kraj dostával ze SFDI v nejbohatších letech, jednalo by se o částku kolem miliardy korun, se kterou by už kraj nemohl počítat.

„S penězi ze SFDI jsme postupovali stylem, že v každém okrese jsme vždy opravovali jeden delší, třeba sedmikilometrový úsek silnice a k tomu kratší úseky. Dnes z důvodu předběžné opatrnosti vůči rozpočtu kraje opravujeme už jen krátké úseky,“ popsal Čížek.

Všichni hejtmani požadují i to, aby vláda garantovala krajům podíl z poplatků za odběr podzemních vod. Shodli se na tom před několika dny na zasedání rady Asociace krajů ČR ve Velichovkách na Náchodsku.

Jedná se o reakci na návrh na zvýšení poplatků za odběr podzemní vody ze dvou na sedm korun za metr krychlový, který vznesl jako pozměňovací návrh poslanec ANO Karel Tureček, ale Sněmovna o něm zatím nehlasovala, i když státní rozpočet na rok 2027 s těmito penězi již počítá. Hejtmani se proto obávají, že nebudou dostávat peníze, na které byli dosud zvyklí.

Nejnižší cenu tepla mají i po navýšení v Plzni, voda je drahá v Rokycanech

Odběr podzemní vody byl zpoplatněn dvěma korunami za metr krychlový, polovina z částky šla krajům, které s její pomocí pomáhaly zase obcím s budováním vodovodů a kanalizací. „Pokud by návrh poslance Turečka prošel tak, jak jej navrhl, neznamenalo by to pro Plzeňský kraj v roce 2027 žádný příjem navíc. Naopak od roku 2028 bychom o příjmy z poplatků, což je zhruba 14 milionů korun, přišli,“ uvedl Strolený.

K tomu ale kraj ročně přidává podle Čížka dalších zhruba 80 milionů korun na rozvoj vodovodů a kanalizací v malých obcích. „Bez těchto peněz nejmenší obce nemohou budovat třeba úpravny vody, když je nekvalitní nebo nový vrt, když jim voda dojde,“ připomíná Čížek.

Ten je přesvědčený, že pokud ministerstvo zemědělství vybere o pět korun za každý kubický metr podzemní vody víc, mělo by je dávat jen na vodovody a kanalizace v malých obcích. Čížek připomněl i další dopad zdražení podzemní vody.

„Budou ho muset doplatit občané hlavně malých obcí, které mají vrty. Jedná se tedy o dodatečné zdanění občanů,“ sdělil Čížek. Připomněl, že občanů Plzně se to nedotkne, protože město bere povrchovou vodu z řeky.

Právě hrajeme Právě vysíláme

Impulsy Honzy Benešovského

12.00-15.00
Přehrát rádio Pozastavit rádio

MAREK ZTRACENÝ

OBUJ SI MÉ BOTY

Následuje 15.00-18.00
Avatar
Avatar

Odpolední Impuls