Babyboom v zoo Olomouc. Hrabáč porod prospal, gepardí kočka pláče v oddělené ložnici

Letní sezóna přinesla do oblíbené zoologické zahrady na Svatém Kopečku mimořádnou nadílku – Zoo Olomouc zažívá nevídaný baby boom. Návštěvníci mohou v expozicích pozorovat nejen historický rekord v podobě šesti gepardích mláďat, ale i čerstvě narozeného hrabáče, malou žirafu, koťata vzácného levharta nebo kolouchy jelena, který v přírodě zcela vyhynul.

Nejhbitější kočka, která pláče v oddělené ložnici

K absolutním unikátům letošního léta patří odchov gepardů štíhlých. Zdejší chovatelé slaví rekord – narodilo se zde hned 6 koťat, což je nejvyšší počet za celou dobu chovu od roku 1999. Pro celou Evropu jde o ojedinělou událost, neboť olomoucká mláďata jsou vůbec prvními gepardy narozenými v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v letošním roce.

Rozmnožování nejrychlejšího savce planety, který dokáže běžet rychlostí až 110 km/h a dělat sedmimetrové skoky, představuje v zajetí obrovskou výzvu. Partnerům se totiž musejí dopřát oddělené ložnice. Chovný pár se nesmí vidět, slyšet ani cítit, jinak se považují za sourozence a k páření nedojde.

Malá gepardí šesterčata už s matkou objevují venkovní výběh, kde je při příznivém počasí mohou návštěvníci spatřit.

Porod vzácného hrabáče kapského otec prospal

Velkou chovatelskou událostí je narození mláděte, kterým se pyšní hrabáč kapský. V roce 2026 se v celé Evropě narodila pouze čtyři tato mláďata. Hrabáč je neobvyklá hříčka přírody – vypadá jako kombinace prasete, zajíce a klokana, dožívá se až 20 let a dospělý váží kolem 60 kilogramů.

„Hrabáčí matka má o mateřské péči trochu jiné představy než většina savců. Bývá méně pozorná a s kojením si příliš neláme hlavu. Pokud se chtějí zoologické zahrady vyhnout zbytečným ztrátám, musí mláděti věnovat intenzivní péči,“ vysvětluje zooložka Ing. Eliška Veselá.

Olomoučtí chovatelé proto nenechali nic náhodě. Zatímco pečovali o rodičku přivádějící na svět své mládě v bedně příjemně vyhřívané na teplotu 33 °C, otec hrabáč, přestože byl u porodu fyzicky přítomen, celou událost prozaicky prospal.

Dnes se mláděti daří skvěle a v noci si pochutnává na speciální kaši z masa, žloutků a ovoce.

Lezci z Madagaskaru: Lemuři i jejich noční duchové

Hned tři přírůstky zaznamenaly expozice madagaskarských primátů:

• Vari černobílý: Samička kriticky ohroženého druhu, který si jako jediný primát staví hnízda pro odchov.
• Lemur tmavý: Sameček, o kterého se příkladně starají oba rodiče. Lemuři tmaví jsou známí tím, že si srst potírají toxickým sekretem mnohonožek, čímž se chrání před hmyzem.
• Lemur běločelý: Malý potomek se už vybarvil do typické bílé barvy hlavy, podle čehož chovatelé poznali, že je to kluk. Název lemur pochází z latinského slova pro duchy zemřelých, což odkazuje na jejich noční způsob života – ve tmě navíc bílá hlavička samců vypadá působivě, zkrátka jako duch.

Bázliví levharti i tajnůstkářští oceloti

V Pavilonu levhartů udělala první krůčky do velkého venkovního výběhu koťata levharta mandžuského. Tento druh patří k nejohroženějším kočkovitým šelmám světa – ve volné přírodě žije pouhých 130 jedinců.

„Matka je velmi starostlivá, ona sama má právě tento výběh neskonale ráda, je prostorný, může v něm i šplhat a současně jí skýtá dokonalý přehled o dění vůkol. Tuto jistotu nepochybně přenese na svá mláďata, kterým malý výběh pro jejich temperament již nestačí. Ačkoliv jsou bázlivá, nový prostor přivítala hravě a nebojácně. Skotačí, dovádí a lidé je při troše štěstí mohou v Pavilonu levhartů již spatřit,“ uvádí ošetřovatel Tomáš Podhorka.

Dvěma mláďaty se chlubí také ocelot slaništní. Tato malá šelma, která ke krytí i odpočinku využívá větve stromů, byla v minulosti masivně lovena (na jeden kožešinový kabát bylo potřeba až 25 kůží). Dnes jsou koťata v bezpečí olomoucké zoo, i když je matka před zraky lidí pečlivě schovává.

Obr na štíhlých nohách i zubří návrat do přírody

Zapomenout nelze ani na velké kopytníky. V rozsáhlém výběhu se zabydluje v pořadí už 76. mládě žirafy Rothschildovy – malý sameček při narození měřil 170 cm a vážil 70 kg.

„Samice rodila podruhé a porod proběhl bez sebemenších potíží a poměrně rychle. Mládě je životaschopné, plné síly, pije od matky a ihned po porodu vstávalo. To všechno jsou známky nejlepšího možného počátku života. Narodil se sameček, který bude prozatím s matkou oddělen od stáda. Návštěvníci jej však mohou vidět ve venkovním výběhu,“ uvádí zooložka Ing. Eliška Veselá.

Zubří stádo se rozrostlo o dvě mláďata, přičemž jedno z nich se narodilo v neobvykle pozdním červencovém termínu. Zubr evropský představuje největší triumf mezinárodní ochrany přírody – z pouhých 56 jedinců se díky koordinovanému chovu v zoo podařilo druh zachránit a vrátit do volné přírody.

Třetí největší stádo na světě: Sika vietnamský má 11 kolouchů

Absolutní unikát představuje chov druhu sika vietnamský. Tento jelen v přírodě před 50 lety zcela vyhynul a jeho přežití závisí výhradně na zoologických zahradách.

Olomoucká zoo chová 34 jedinců, což z ní dělá 3. největšího chovatele tohoto druhu na světě. Letos stádo obohatilo 11 nových kolouchů. Na konci léta se k nim připojí nový chovný samec z Německa, aby pomohl připravit generaci pro plánovaný návrat tohoto vzácného jelena do vietnamského národního parku Cuc Phuong.

Podnikněte výlet za mláďaty

Ať už plánujete rodinný výlet nebo chcete na vlastní oči vidět hravá gepardí koťata a malé hrabáče, Zoo Olomouc na Svatém Kopečku nabízí ideální cíl pro celé léto a podzim.

Obsah vznikl ve spolupráci se Zoo Olomouc.