„Práce v sociální službách není populární ani prestižní.“ Pečovatelů je málo

Organizace poskytující sociální služby Olomouckém kraji jen obtížně shánějí zdravotní sestry, pracovníky v přímé péči nebo pečovatele. Lidí odkázaných na pomoc ve vlastní domácnosti i pobytových službách přitom bude s výraznějším stárnutím populace přibývat.

Postarat se o lidi bez domova, pomoci seniorovi s hygienou nebo zajistit jídlo handicapovanému člověku. Do práce, která vyžaduje vysokou časovou flexibilitu a psychickou odolnost, se hrne málokdo. Respektive ne každý je na ni stavěný.

A tak personál v sociálních službách, které stojí právě na zaměstnancích, prostě chybí. Když někdo ze systému vypadne, jeho práci musejí převzít kolegové a na pomoc dalším klientům v Olomouckém kraji už nemusí zbývat kapacita.

Nedostatek pracovníků pociťuje například Charita Olomouc. Situaci podle jejího ředitele Jana Buky komplikuje především náročnost práce s lidmi, kteří se nacházejí ve složitých sociálních, zdravotních nebo psychických podmínkách.

„Na trhu práce je stále obtížnější najít člověka, který je ochotný pracovat s náročnou a specifickou skupinou klientů. Obsadit místa lidmi, kteří by byli pro tento typ úkolů osobnostně disponovaní a současně v souladu s našimi hodnotami, kořeny a identitou, je opravdu problém,“ poznamenává Buka.

Domovům pro seniory chybí peníze. Až čtvrtina bude muset propouštět, ukázal průzkum

Že nejde pouze o komplikace v jedné organizaci, potvrzuje rovněž krajská předsedkyně Asociace poskytovatelů sociálních služeb Blanka Laboňová. Podle ní se nedostatek zaměstnanců už začíná promítat také do pomoci potřebným.

„V Olomouckém kraji už jde o reálný problém a do budoucna může přímo ohrožovat dostupnost péče. Dopady jsou patrné především u některých terénních pečovatelských služeb. Klient se sice nachází v pořadníku, ale službu u něj není možné provést, protože na ni nemáme personál. Nastane stop stav a víc už zkrátka nezvládneme,“ upozorňuje Laboňová, podle níž se nejobtížněji shánějí zdravotní sestry, pracovníci v přímé péči a pečovatelé.

Se znatelnými personálními mezerami se potýká především Středisko pečovatelské služby Charity Olomouc. V přímé péči nyní zaměstnává na hlavní pracovní poměr přibližně 22 lidí, pro optimální zajištění provozu by jich však potřebovalo alespoň o šest víc.

„Pečovatelská služba má dlouhodobě podstav. Kraj nás podporuje v navyšování úvazků, ale formální možnost službu rozšířit ještě neznamená, že se podaří najít lidi, kteří se budou o nové klienty starat,“ podotýká ředitel Charity.

Jak velký je personální deficit v sociálních pracuje v službách napříč celým Charity regionem, však přesně vyčíslit nelze. Olomoucký kraj podle svého vyjádření nemá k dispozici údaje o tom, kolik pracovníků poskytovatelům aktuálně chybí. Neeviduje ani průměrnou mzdu pečovatelek.

„Pečovatelka není populární povolání“

Za obtížným náborem nicméně stojí hned několik důvodů. Jedním z nich je nízké společenské vnímání pečovatelské profese. „Pečovatelka není v očích veřejnosti příliš populární ani prestižní povolání. Často slýcháme: Vy tam někomu umýváte zadky. Tak je ta práce někdy vnímána,“ přibližuje vedoucí Střediska pečovatelské služby Charity Olomouc Jitka Weigelová. Další překážkou je nízké finanční ohodnocení či nepravidelná pracovní doba, často ve směnném provozu.

Vyšší zájem o práci zaznamenala Charita až teď, po letních prázdninách. Přispět k němu mohla proměna pracovního trhu, ale také zvýšení nabízené mzdy. Organizace nově zavedla rovněž takzvaný adaptační příspěvek, díky němuž dostávají nastupující zaměstnanci během prvního období peníze navíc.

Personální podstav v minulých letech pocítilo také charitní nízkoprahové denní centrum. Ještě nedávno jim scházeli až tři pracovníci. „Táhlo se to přibližně dva roky, během kterých nám téměř pořád někdo chyběl. Nejkritičtější bylo období od listopadu do března, než se nám tým podařilo doplnit,“ popisuje vedoucí nízkoprahového denního centra a nocleháren Charity Olomouc Kristina Kachníková.

11 fotografií

Podobné výpadky podle předsedkyně již zmíněné asociace Blanky Laboňové dopadají především na současné zaměstnance a vedení služeb. Každý vedoucí musí zajistit směnu nebo každodenní provoz bez ohledu na to, kolik pracovníků onemocní či čerpá dovolenou. Pokud nemá koho povolat, nezbývá nic jiného než nastoupit do přímé péče sám.

„Vedoucí tím řeší problém tady a teď, dlouhodobě to ale nejde, protože má zároveň vlastní pracovní povinnosti. V terénních službách přijdete ráno do práce a víte, že máte ten den na starosti třeba osmdesát nebo sto klientů. Když vypadnou dva lidé, nemáte kam sáhnout,“ říká Laboňová.

Větší zatížení přináší zaměstnancům přesčasy a poskytovatelům zvyšuje náklady. Neustálé hledání a zaškolování nových lidí stojí další čas i peníze. Méně viditelnými důsledky jsou podle předsedkyně asociace také častější chyby, vyšší nemocnost či Charita i vyhoření pracovníků. Nedostatek personálu obnov zároveň brzdí rozvoj služeb, přestože nutnost jejich rozšiřování roste.

Za pár let systém neobstojí

Potřeba nových zaměstnanců na Charitě Olomouc souvisí rovněž s tím, že v uplynulých letech výrazně rozšířila své služby. Rostoucí zájem o pomoc dokládají plné pořadníky například v Domově svaté Anežky a Domově svatých Kosmy a Damiána.

„Je to slepé místo systému sociálních služeb, protože jde o určitý hybrid azylového domu a pečovatelské služby. V systému neexistuje dostupná alternativa,“ hlásí Jan Buka. Značný zájem eviduje také bydlení svatého Vincence, které je určeno lidem s duševním onemocněním vyžadujícím specifickou podporu.

Nároky na sociální služby mají podle ředitele Charity v příštích letech dále růst. Se stárnutím populace bude přibývat lidí odkázaných na pomoc ve vlastní domácnosti i pobytových zařízeních. Zhoršuje se také zdravotní stav části klientů. Třeba lidé bez domova starší 50 let často už jen obtížně zvládají život na ulici a potřebují intenzivnější každodenní péči.

„Do pár let vznikne obrovský převis poptávky nad nabídkou těchto služeb. Zájemců bude moc, ale služby nebudou mít personál ani kapacity na to, aby systém obsloužily,“ varuje.

Senioři nemají kde stárnout, míst v domovech je málo. Někteří čekají i roky

Rostoucí potřebu pracovníků související nejen s přibývajícím počtem klientů, ale také s jejich zhoršujícím se zdravotním stavem, a tím pádem vyššími nároky na péči, vnímá rovněž vedení Olomouckého kraje.

„Část klientů postupně ztrácí soběstačnost a potýká se s větším množstvím zdravotních i dalších obtíží. Zaměstnanci jim proto musejí věnovat více času a intenzivnější péči,“ uvádí náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro sociální oblast Martin Škurek (ANO).

Vedoucí střediska pečovatelské služby Jitka Weigelová do budoucna očekává další růst tlaku konkrétně na terénní služby. Přibývat bude seniorů a dalších lidí odkázaných na formální péči.

„Nápor na formální pečující, zejména v terénu, se obrovsky zvedne. Bude záležet na tom, zda se systém dokáže přizpůsobit, ať už ve financování, či ve zvyšování prestiže tohoto povolání. Nechci říkat, že nastane úplný kolaps systému, problémy ale budou poměrně zásadní. Nebude je možné vyřešit jedním opatřením a myslím si, že už teď je pozdě. Ten vývoj nás zkrátka dožene,“ obává se.