Do 15 let zkolabuje doprava na východu Olomouce, varují experti. Obchvat zatím naráží

Nutnost východní tangenty Olomouce dokládají pravidelné kolony ve městě. Důvod jejich vzniku? Křižovatky na východním okraji města se dostávají na hranici svých kapacit. Podle expertů hrozí, že v příštích 15 letech přestanou provoz zvládat. Východní obchvat města, který by situaci změnil, zatím naráží na ochranné pásmo vod v lokalitě. Začátek stavby by mohl přijít za čtyři roky.

Olomoucká radnice před rokem navrhla Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zkusit stavbu rozdělit. Zatím není jisté, zda na takovou variantu dojde. Státní podnik nicméně pokračuje v přípravách tak, aby se mohlo v optimistickém scénáři začít stavět v roce 2030.

Východní tangenta Olomouce je v krajském městě kvůli různým komplikacích téma přes 20 let. Největší překážkou je teď ochranné pásmo vodního zdroje společnosti Olma. ŘSD přesto na přeložce silnice I/46 dál pracuje.

„Jsme ve fázi, kdy dokumentace k povolení záměru prochází interním schvalovacím procesem. Naše odborné útvary připomínkují jednotlivé stavební objekty. Případné podněty projektanti zapracují do finální podoby dokumentace, kterou následně projednáme 7 s příslušnými orgány státní správy,“ řekl mluvčí krajské správy ŘSD Miroslav Mazal.

Nové dálniční obchvaty zatím neulevily lidem naplno, část řidičů se jim vyhýbá

„Souběžně hledáme řešení problematiky ochranného pásma vodního zdroje, což je faktor, který může ovlivnit další postup přípravy. Podle dnešních odhadů předpokládáme zahájení stavby přibližně v roce 2030, přičemž zprovoznění by mohlo nastat o dva roky později,“ doplnil mluvčí.

Upozornil ale, že termíny jsou závislé zejména na průběhu správních řízení, projednávání dokumentace, postupu majetkoprávní přípravy a výběru zhotovitele.

„Technické řešení celého projektu je navrhováno s velkým důrazem na zachování krajinného rázu. Současný návrh, zejména u křížení se silnicí na Samotišky, je koordinován s orgány památkové péče tak, aby zůstal plně zachován ikonický výhled směrem na Svatý Kopeček,“ ujistil Mazal.

Kvůli ochrannému pásmu, které de facto znamená pro silnici v navržené trase stavební uzávěru, navrhlo minulý rok město rozdělení. Varianta předpokládá, že nejprve by bylo možné soustředit se na první etapu v úseku od městské čtvrti Týneček po Lipenskou ulici.

Jde o území severně od Lipenské ulice. Převedla by se tam doprava z Týnečka, Chválkovic, Pavloviček a Hodolan, tedy zhruba ze dvou třetin obydlených oblastí, kterých se dnešní průtah silnic I/46 a I/55 týká ve směru na Šternberk.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Státní silničáři zatím obchvat připravují jako celek, nejvhodnější varianta stavby podle nich vzejde z přípravných prací.

Až o 7400 aut denně víc. Olma nechce blokovat

Východní tangenta je pro Olomouc dlouhodobě klíčová. „Ve Chválkovické a Pavlovické ulici se v pracovních dnech pravidelně tvoří kolony a významnou dopravní zátěž pociťuje také Hodolanská ulice,“ podotkl náměstek primátorky Tomáš Pejpek (ProOlomouc) k odvedení tranzitní dopravy mimo zastavěné území.

Dodal, že bez jejího dokončení lze s pokračujícím rozvojem území a růstem dopravy očekávat zhoršování situace. Kancelář architekta města si loni nechala zpracovat odborné dopravní posouzení i dopravní model pro rok 2040. Vyplývá z něj, že v té době bude intenzita dopravy v ulicích Hamerská, Velkomoravská, Tovární a Lipenská silnější o několik tisíc vozidel denně. Nejhůře na tom bude poslední jmenovaná s nárůstem 7 400 aut.

„Současně si uvědomujeme, že příprava tak rozsáhlé stavby je časově náročná. Proto město chystá i dílčí opatření na stávající síti. Ještě letos bude zadána studie prověřující možnosti úpravy křižovatky Lipenská × Tovární × Hodolanská × Rolsberská, která již dnes funguje na hranici své kapacity a představuje jedno z kritických míst východní části města,“ předeslal Pejpek.

Na červenou projede i šest aut včetně kamionu. Olomouc chce řidiče ukáznit kamerami

Společnost Olma zdůrazňuje nutnost hledat vyvážení obou veřejných zájmů, tedy dopravní obslužnosti a ochrany vody.

„V situaci, kdy však není vodnímu zdroji poskytnuta ochrana v rozsahu, v jakém je právními předpisy garantována, se společnost cítí být povinna hájit zákonem akcentovanou ochranu podzemních vod, tak úzce spjatou s další existencí společnosti v regionu a jejím postavením na trhu coby významného zpracovatele mléka a mléčných výrobků a především zaměstnavatele,“ vysvětluje firma na svém webu.

Olma připomíná, že jako současný uživatel vodního zdroje má primární povinnost ho chránit. Jde o podzemní vrt ze 70. let minulého století a expertizy za něj dosud nenašly odpovídající náhradu, upozorňuje firma. „Společnost Olma považuje za nutné ubezpečit veřejnost, že si neklade za cíl blokaci výstavby východní tangenty a že si uvědomuje naléhavost řešení dopravní obslužnosti v této části města,“ prohlásil podnik.