Běžkařská aréna v Jeseníkách vzbudila odpor. Místní odmítají umělé zasněžování

Záměr vybudovat u horské osady Rejvíz na Jesenicku arénu s tratěmi pro běžecké lyžování vyvolal mezi lidmi nesouhlas. Nezisková organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu chce zvýšit atraktivitu Jeseníků, zastupitelstvo Olomouckého kraje už mu na projekt schválilo devítimilionovou dotaci. Kritici ale upozorňují, že areál může poškodit jedinečnost místa. Navíc by podle nich umělé zasněžování zhoršilo současné problémy s nedostatkem vody. Začali proto podepisovat petici.

Podle mapky zveřejněné sdružením na sociální sítí je záměr umístěný na loukách a v lese mezi místním hřbitovem a Orlím vrchem. Lesní okruh má podle předběžného návrhu 0,8 kilometru a luční okruh 0,6 kilometru. Spojovat je má asi stometrová trasa.

Rejvíz s necelou stovkou stálých obyvatel patří pod město Zlaté Hory a leží v nadmořské výšce zhruba 780 metrů.

10 fotografií

„Aréna bude zaměřena především na běžecké lyžování. Cílem je v klimaticky a výškově vhodné lokalitě vytvořit areál vybavený potřebnou infrastrukturou a technologií pro technické zasněžování tak, abychom byli schopni nabídnout co největší jistotu sněhu ideálně od prosince do dubna,“ řekl pro ČTK ředitel organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Tomáš Rak.

Cílem organizace je vybudovat do listopadu 2028 moderní běžecký areál, který podle ní v Jeseníkách dosud chybí a který má vytvořit kvalitní podmínky pro rekreační běžkování, sportovní kluby, trénink dětí a mládeže i pořádání sportovních akcí.

„Při hledání vhodné lokality hrály zásadní roli především nadmořská výška, sněhové a klimatické podmínky a možnost dlouhodobého využití území pro běžecké lyžování. Právě proto se jako vhodná lokalita ukázal Rejvíz,“ uvedli představitelé sdružení.

Lyžařské muzeum na Rejvízu láká na lyže Neumannové i Hanče

Odkazují se přitom i na dlouhodobou spolupráci s hejtmanstvím, které každoročně podporuje údržbu běžeckých tras v Jeseníkách. Minulé pondělí krajské zastupitelstvo projektu s předpokládanými náklady 12 milionů korun schválilo individuální dotaci devět milionů.

Peníze mají posloužit na projektové a geodetické práce, stavební a zemní práce, vybudování rozvodů vody a elektřiny, pořízení mobilního osvětlení, kontejnerů, zasněžovací technologie, elektrocentrály a sněžného vozidla.

Podle kraje vznikne unikátní areál pro zimní sporty, který posílí cestovní ruch v horském regionu, který je na příjmech z turistiky závislý. „Současně počítáme s jeho využitím místními sportovními kluby a také jako tréninkového zázemí pro sportovní kluby z České republiky i zahraničí,“ sdělil Rak.

Kostel Jména Panny Marie na Rejvízu na hlavní silnici protínající osadu

Plány se ale nelíbí lidem z Rejvízu. „Rejvíz je jedinečné místo. Jeho hodnota spočívá v zachovalé horské krajině, loukách, lesích, rašeliništích, historické zástavbě, klidu, tichu, přirozené tmě a minimální technizaci území,“ stojí v petici, kterou založil Petr Krátký.

Spolu s dalšími lidmi připomíná, že oblast je součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a historická část Rejvízu je chráněna jako památková zóna. Technicky vybavený sportovní areál do takového prostředí podle odpůrců nepatří. Petice vznikla v neděli, ve středu v poledne měla přes 700 podpisů.

„Tradiční běžecké lyžování na přírodním sněhu a běžně upravované stopy k Rejvízu přirozeně patří. Odmítáme však jeho přeměnu na intenzivně využívaný sportovní areál závislý na umělém zasněžování, večerním osvětlení, terénních úpravách a další technické infrastruktuře. Pokud není dostatek přírodního sněhu, nemá být řešením technizace jednoho z nejcennějších míst CHKO Jeseníky,“ argumentuje petice.

Český výletník: Štamgasti na Rejvízu na vás budou civět i z dřevěných židlí

Místní obyvatelé zdůrazňují, že už teď se osada opakovaně potýká s nedostatkem vody a při slabé vydatnosti místního zdroje musí vodu do vodojemu doplňovat cisterny. Ochránci přírody navíc připomínají, že po většinu zimy už nebývá na Rejvízu sníh.

V horské osadě tvořené zejména jednou silnicí s alejí a domy jsou navíc omezené možnosti parkování, což se v zimě ještě komplikuje. „Rejvíz nepotřebuje další atrakci. Rejvíz sám je tou atrakcí. Lidé sem přijíždějí kvůli krajině, přírodě, klidu a atmosféře, která jej odlišuje od běžných horských středisek,“ uvádějí signatáři.

Chtějí, aby město Zlaté Hory neposkytlo areálu pozemky. „Nemám k tomu nyní co říct, ve čtvrtek mám jednání s investorem,“ sdělil starosta města Milan Rác (nez.).

VIDEO: Výlet do doby ledové. U rašeliniště na Rejvízu buďte opatrní

Představitelé organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu uvedli, že záměr v průběhu přípravy diskutovali se zástupci CHKO Jeseníky, Lesy České republiky i městem. „V tuto chvíli panuje shoda, že za předpokladu splnění stanovených podmínek jak při přípravě a výstavbě, tak při následném provozu, je možné tento areál realizovat a dlouhodobě provozovat,“ uvedli.

Správci CHKO ale na sociální síti reagovali, že doposud neobdrželi žádnou oficiální projektovou dokumentaci, žádost o stanovisko ani oznámení záměru v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí. „Správa CHKO Jeseníky tedy do schvalovacího procesu vstoupí jako dotčený orgán ochrany přírody až po předložení projektu investorem,“ sdělili.

Autoři projektu avizují, že jsou připraveni související otázky zodpovědět. „Součástí procesu bude samozřejmě jednání s dotčenými orgány, obyvateli Rejvízu, místními podnikateli a dalšími partnery. Chceme hledat takové řešení, které bude respektovat charakter Rejvízu a současně umožní využít potenciál této lokality pro zimní sporty a cestovní ruch,“ uvedlo sdružení.