Kdysi tu trénovala Čáslavská. Šumperk připomíná olympioničku pohybovou hrou

Šumperk netradičně připomíná československou olympioničku Věru Čáslavskou. Speciální pohybovou hrou pro malé i velké odkazuje na období, kdy se sportovní gymnastka připravovala v roce 1968 ve městě na olympijské hry v Mexiku. Od úmrtí sedminásobné olympijské vítězky letos uplyne deset let.

Nová šumperská atrakce vznikla u lesních tůní pod Městskými skalami. Slavnostně ji otevřeli v pátek.

„Návštěvníci Šumperka se prostřednictvím infopanelů seznámí s jejím dramatickým útěkem před agenty KGB do Jeseníků i s improvizovaným tréninkem v horské přírodě. Součástí stezky jsou pohybové úkoly, autentické filmové záběry dostupné přes QR kódy i interaktivní prvky zaměřené na gymnastický čtyřboj,“ přibližuje novinku web šumperského informačního centra.

V Šumperku se připravovala pravidelně

Lidé mohou cestu po stezce spojit s výstavou místního Vlastivědného muzea Staň se olympionikem určenou především dětem. Ta se mimo jiné věnuje také šumperské rodačce, olympijské vítězce Ludmil Švédové, která reprezentovala Československo po boku Věry Čáslavské na olympijských hrách v Římě.

Nejslavnější česká gymnastka jezdila s ženským gymnastickým týmem do Šumperka za minulého režimu na pravidelná soustředění před velkými akcemi. Šumperská hala tehdy patřila co do podmínek pro gymnastiku k nejlepším v republice.

V horách se Věra Čáslavská ukrývala před KGB, teď má v Šumperku svou halu

Jenže důležité soustředění musela Čáslavská přerušit. V srpnu 1968 totiž i do Šumperka dorazilo sovětské vojsko, aby zabránilo demokratizaci země. A Věra Čáslavská vyrazila spolu s dalšími členy týmu do ulic protestovat proti napadení republiky. Tehdy vznikla i její fotografie z protestů v ulicích, kde se pustila do ostré diskuse s polskými vojáky.

Kladinu cvičila na kládě, shyby na stromě

Čáslavská už podepsala Dva tisíce slov (dokument z června roku 1968, jehož autorem byl spisovatel Ludvík Vaculík a který požadoval ještě víc svobod, než nabízeli reformní komunisté, a podepsala ho řada osobností – pozn. red.), dostala se proto do hledáčku sovětské tajné policie KGB a naší Státní bezpečnosti.

Bývalý šéf Horské služby Jeseníky a celoživotní sportovec Zdeněk Zerzáň ze Šumperka ji proto odvezl do hor na chatu na Vřesové studánce, kde sice neměla podmínky pro trénink, ale přesto se musela dál připravovat.

Příběh Věry Čáslavské: život na sinusoidě propastných rozdílů

„Kladinu cvičila na kládě, shyby na stromě, prostná na mechu. A na lesní cestě zkoušela rozběh na přeskok. Fyzičku si udržovala tím, že přehazovala uhlí. Zrovna tam byla přivezená hromada na zimu, tak se s ní prala,“ vzpomínal později Zerzáň.

Čáslavská pak odjela v co největší tichosti a tajnosti do Prahy a odtud na slavnou olympiádu v Mexiku, kde získala čtyři zlaté a k tomu dvě stříbrné medaile a stala se v tom roce nejúspěšnější sportovkyní světa. A přidala slavný tichý protest proti okupaci, který viděl celý svět v přímém přenosu.