Divadlo v Liberci prodává historické kostýmy, zájem organizátory překvapil

Zájem o divadelní kostýmy v Liberci překvapil i samotné organizátory. Stovky lidí čekaly ve frontě už před otevřením Malého divadla, které je součástí Divadla F. X. Šaldy. Organizátoři tak otevřeli o půl hodiny dříve, než plánovali.

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci nabízí během víkendu zhruba pět tisíc kostýmů a doplňků. V prodeji jsou dobové i civilní kusy. Ceny začínají na deseti korunách a končí u několika stovek.

„Otevírali jsme už v půl druhé, ale lidé tu stáli od jedenácti třiceti. Rozložili si občerstvení u stolečků a čekali,“ popsala šéfka výroby Martina Macková. Takový zájem podle ní divadlo nečekalo.

„Než si to člověk projde, je to minimálně na hodinu,“ vysvětlila Macková. I krátce po otevření si tak většina lidí teprve vybírala a k pokladnám se dostávali postupně.

Ceny kostýmů začínají na deseti korunách

„Každý kostým i každé ramínko má příběh. Prošlo to jevištěm, nosil ho na sobě nějaký člověk,“ popsala vedoucí krejčovny Taťána Horová. Podle ní se ve fundusu kostýmů a rekvizit mísí materiály jako plátno, tyl, krešlak, vlna, samet, úplet i papír.

Lidé na místě procházeli řady ramínek, vytahovali šaty a bez dlouhého rozmýšlení skládali vybrané kousky do tašek. Ceny kostýmů se pohybují od 10 do 400 korun, u větších sérií i výš. Některé věci zmizely během několika minut, k jiným se návštěvníci opakovaně vraceli.

Zájem byl znatelný už před akcí. „Lidé nám volali ještě před akcí, ať jim odložíme nějaké kousky, ale bohužel jsme se museli omluvit, že tohle nemůžeme. Každý si musí vystát frontu na svůj kousek,“ dodala Macková.

Kdo otrávil koktejl? V libereckém divadle ožívá případ slečny Marplové

To potvrzovali i návštěvníci čekající venku. „Jsme tady hodinu a posunuli jsme se asi o dvacet metrů,“ řekla Veronika Dlabolová z Chrastavy. Přesto věřila, že na ni něco zbyde. „Chtěla bych nějakou bekovku a třeba staročeský kostým.“

Mnozí ale neodcházeli jen s jedním kusem, nýbrž s plnými taškami či pytli. „Pořídili jsme šest pytlů,“ popsala starostka Karolína Hálová ze Skřivan na Královéhradecku, která přijela kvůli kostýmům na akce pro děti. „Zaplatili jsme necelých pět tisíc, ale máme krásné věci.“

Podobně uvažují i členové spolků a divadel. „Potřebujeme vybavit třicet až čtyřicet lidí na larp, takže bereme všechno, co by se mohlo hodit,“ popsal člen spolku Larpion z Liberce přezdívaný Havran.

Nejstarší kostýmy pocházejí ze 60. let

Na stojanech lidé našli kostýmy z operních, baletních i činoherních inscenací. Nechyběly ani kousky z titulů Carmen, Evžen Oněgin, Nápoj lásky, Hubička nebo Prodaná nevěsta. Vedle sebe tak visely šaty z různých období i stylů – od historických modelů po civilnější oblečení. Nejstarší kostýmy pocházejí z inscenací hraných v 60. letech minulého století.

Podle Horové musí kostýmy vydržet opravdu hodně. „Když se inscenace hraje tři roky nebo dvacet let, kostýmy musí pořád vypadat dobře a dát se snadno upravovat,“ vysvětlila. Některé modely se ale upravují obtížně a špatně se čistí.

Opotřebení kostýmů závisí i na specifické údržbě. Do pračky se dávat nemohou, vozí se do čistírny. Kusy určené na burzu se podle Horové vybíraly i podle toho, jak často byly používány.

Domov není pevný bod na mapě, odhalí hrdina taneční inscenace Hory a údolí

„Některé kostýmy jsou tak specifické, že další návrhář si je nevezme. A jsou návrháři, kteří nechtějí kostýmy po jiném návrháři,“ uvedla. „Dříve byli herci menších postav, dnes máme herce větších postav, takže se do některých kostýmů už ani nevejdou,“ dodala Macková.

Pro samotné divadlo jde o první podobnou akci. „V minulosti jsme kostýmy dávali do půjčovny nebo oslovovali šermíře,“ podotkla Horová.

Podle ní je možné, že většina věcí zmizí už v sobotu. „Průběžně tam doplňujeme štendry. Kdo si něco vybere, rovnou zaplatí a odnese si to. Kdo dřív přijde, ten dřív mele.“ Nebude chybět ani štendr se starou Libuší, jejíž cena se pohybuje kolem sedmi set korun.

Burza potrvá i v neděli, a to od deseti dopoledne do šesti hodin večer.

Důvodem prodeje je nedostatek prostoru. Divadlo rekonstruuje část zázemí pro fundus a krejčovnu, které dosud sídlily v patrech Malého divadla. Nyní se stěhují do menších prostor, a fundus proto musí výrazně zredukovat.