Zemřeli ve vězení, třetího zastřelili. Poláci pátrali po ostatcích vojáků

Polští badatelé hledali na českolipském hřbitově ostatky tří vojáků, kteří byli součástí odboje za nezávislost Polska. V České Lípě byli pohřbení po skončení druhé světové války.

„Cílem práce je identifikovat pohřebiště, lokalizovat a zabezpečit ostatky a usnadnit jejich identifikaci. Cílem je také obnovit památku těchto osob a zajistit jim důstojný pohřeb,“ vysvětlil smysl hledání ostatků polský Úřad Institutu národní paměti pro vyhledávání a identifikaci.

Pokud se potvrdí, že nalezené ostatky patří hledaným vojákům, chtějí je pracovníci institutu exhumovat a pohřbít s poctami v Polsku. Výkopové práce na městském hřbitově prováděli pracovníci polského Institutu národní paměti.

„Na akci spolupracuje město Česká Lípa kromě Institutu národní paměti ještě i s odborem pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR. Práce probíhaly v blízkosti starého kolumbária a také vsypové loučky a nijak nenarušily chod hřbitova,“ přiblížila českolipská mluvčí Kristýna Kňákal Brožová.

6 fotografií

Piotr Radziejowski a Witold Lew, dva z hledaných vojáků na městském hřbitově, byli podle archivních dokumentů součástí Zemské armády.

„Oba patřili k oddílu Tadeusze Kuncewicze s krycím jménem Podkowa, jehož vojáci se v roce 1945 pokusili dostat do americké okupační zóny. Po předání československým bezpečnostním orgánům a pokusu o útěk při převozu byli dopadeni a uvězněni v České Lípě,“ popsala mluvčí města.

Radziejowski zemřel ve vězeňské nemocnici v červenci roku 1946, Lew pak v listopadu téhož roku. „Pátrání se týká i třetího polského vojáka, který podle dosavadních zjištění procházel oblastí České Lípy se skupinou vojáků pod velením Hieronima Dekutowského s krycím jménem Zapora. Byl zastřelen v říjnu 1945,“ dodali polští badatelé.

Třetí voják je v archivních dokumentech uváděn pod různými jmény, určit jeho totožnost proto vyžaduje další výzkum. „Z iniciativy místní samosprávy byl na jeho počest zřízen památník. Archivní materiály však naznačují, že místo jeho skutečného pohřbení se může nacházet v jiné části stejného pozemku,“ objasnili badatelé z polského institutu.

Exhumace oběti liptaňské tragédie

Polský Institut národní paměti je státní organizací, která se věnuje výzkumné, archivní a vzdělávací práci. „Mezi jeho zákonem stanovené úkoly patří dokumentování nacistických a komunistických zločinů, uchovávání památky jejich obětí a připomínání bojů za nezávislost Polska i osobností, které se zasloužily o svobodu, včetně účastníků odboje,“ nastínila Kňákal Brožová.

V rámci spolupráce s českými organizacemi se podařilo exhumovat české oběti takzvané liptaňské tragédie z roku 1938 (útok zradikalizovaných Němců na četnickou stanici a následné zavraždění šesti českých neozbrojených příslušníků Stráže obrany státu, pozn. red.) v polských Hlubčicích.

„V současné době probíhají práce na hřbitově v Ratiboři (Racibórz), kde jsou pohřbeni čeští odbojáři z období druhé světové války,“ uzavřela mluvčí.