Není motorista jako Motorista. Klub s tanky pomohl přírodě Na Plachtě zdarma

Unikátní přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové vyschl letitý zdroj financí na údržbu od ministerstva životního prostředí vedeného Motoristy. Ve zlých časech přijely na pomoc obrněnce. Nadšenci si vše platili sami. Není jasné, jak dlouho Plachta a zdejší ceněná společenstva rostlin a živočichů vydrží, když bývalé vojenské cvičiště zarůstá. Památka z většiny patří státu.

Přírodní památka Na Plachtě přežila socialistickou snahu o výstavbu obřího sídliště, zavážku stavebním odpadem v 80. letech, developerské tlaky o deset let později i novodobé plány na budování silnice. Jenže znovu se potýká s problémy, ale příznivci za ni dál bojují.

S loňským nástupem nové vlády byl zrušen dotační Program obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) a současně nebyla spuštěna náhrada ve formě Programu obnovy přírody. Zdroj financí na podporu Plachty i dalších přírodních památek zanikl.

42 fotografií

Naštěstí však existuje nezištná pomoc a solidarita. Koncem října přijeli unikátní lokalitě na pomoc nadšenci z Východočeského klubu přátel vojenské techniky. Na návěsech přivezli obrněnce a prakticky na své vlastní náklady se postarali o obnovu tůní a písčin životně důležitých pro velké množství vzácných druhů živočichů i rostlin.

Přírodní památku drží stát, ale peníze na péči škrtl. Koním pomůže Hradec

„V nouzi poznáš přítele. Není motorista jako Motorista,“ děkoval dobrovolníkům s tanky ekolog a staronový hradecký zastupitel Martin Hanousek (Zelení). Narážel na ministerstvo životního prostředí, které pod vedením Motoristů škrtá výdaje. A nejen na pomoc přírodě, ale i na kulturu, což se opět bolestně dotýká i Hradce Králové.

„Ochranu odmítl i kraj“

„Motoristi na ministerstvu životního prostředí udělují trafiky svým kamarádům, ale vedle toho zničili nejefektivnější drobné dotace na údržbu nejcennějších přírodních lokalit naší vlasti. Obětí je i přírodní památka Na Plachtě, tedy potlačování invazních rostlin, sekání, pastva koní a buvolů, ale i pojezdy vojenské techniky,“ vypočítal Martin Hanousek problémy, se kterými se nesmírně cenné 56hektarové území potýká.

Nešetřil ani Královéhradecký kraj, který údajně také nepomohl: „Měl by to být kraj, který nese zodpovědnost za přírodní památky a který by měl dbát o ochranu naší přírody. Ale vykašlal se na to a ochranu přírody Plachty odmítl. Místo praktické péče vygeneroval pitomé cedule, které jsou odborně zcela hloupé a jsou na nich i chyby.“

„My to pro peníze neděláme“

O Plachtu by měla vlastně pečovat Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), ale vzpomněli si na ni nadšenci z Východočeského klubu přátel vojenské techniky. Na pomoc jezdí už přes 20 let a o předminulém víkendu dovezli osm pásových obrněnců, přestože si vše museli platit ze svého. Od vládních Motoristů nedostanou ani na naftu.

„Občas nám někdo peníze za pojezdy na Plachtě poslal třeba až v prosinci. Letos jsme se dozvěděli, že skutečně nic nebude, protože podpora padla. Ale my jsme to nikdy neměli postavené na tom, že nám někdo musí dát peníze, jinak nedorazíme. Nevím, kdo ty finance škrtl a z jakého důvodu, my to každopádně pro peníze neděláme,“ řekl šéf klubu Miroslav Tuček, který odhadl víkendové náklady na desítky tisíc korun.

OBRAZEM: Tankisté rozjezdili bývalé cvičiště Na Plachtě, pomáhají ropuchám

Pásáky hrají na Plachtě zcela zásadní roli. Obnovují a prohlubují tůně, zbavují agresivních druhů trav a náletových stromů písčiny. Také díky těžké technice se tu daří kriticky ohrožené ropuše krátkonohé i zelené, evropsky chráněnému čolku velkému a celé řadě vzácných druhů rostlin.

„Doufám, že se nám spolupráci s klubem vojenské techniky podaří udržet co nejdéle. Bez nich by to bylo velice obtížné,“ zdůraznil Martin Hanousek.

Boj o život

Plachta k přežití nepotřebuje miliony ani statisíce korun, ale ministerstvo škrtá i drobné. Letos měl na resortu životního prostředí začít nový Program obnovy přírody, ale nic se nestalo.

„Měl být financován zejména z výnosů emisních povolenek. Vzhledem k mnohem nižším než očekávaným příjmům z emisních povolenek a současně omezeným rozpočtovým možnostem nebyl program letos spuštěn. Na zajištění sečí a výřezu náletů má ČSOP Hradec Králové podán projekt do operačního programu Životní prostředí, který by pokryl tato opatření od roku 2026 do roku 2029,“ informovala mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

Stát seškrtal peníze. Přírodnímu unikátu hrozí, že zaroste travou a křovím

Hradecká přírodní památka skutečně bojuje o život. Po zásahu ministerstva nejsou peníze na pastvu divokých koní, kteří podobně jako tanky pomáhají udržovat tůně, písčiny a rašelinné louky. Nejsou ani na dobrovolnické brigády či sečení orchidejových luk.

Plachta může do několika let zaniknout, převládne křoví, tůně vyschnou, písčiny zarostou trávou a unikátní druhy zmizí.

„Stav se objektivně zhoršuje a je to jen kvůli škrtům. Jediný, kdo drží péči nad vodou, jsou neziskové organizace, kterým se podařilo sepsat projekty financované z evropských peněz. Město – ač vůbec nemuselo – přispělo několika desítkami tisíc na udržení pastvin. Byli jsme doslova v kritické situaci,“ poznamenal Hanousek.

„Divoké koně nejde jednoduše přestěhovat. Chvíli jsme dokonce uvažovali o tom, že je odvezeme k Turkovi na ministerstvo. Motoristé odepsali tu nejúčinnější drobnou pomoc. Je to strašně hloupé, protože se tím degradují akce, které byly dlouho v běhu. Například jsme dlouhodobě likvidovali invazní akát. A teď jsou investované peníze úplně znehodnoceny,“ dodal Hanousek.

Primátorka protestuje kvůli 150 milionům

Výpadek z nefunkčního Programu obnovy přírody pro letošní rok nahradila hradecká radnice. Co však bude příští rok? Zatím je to velká neznámá. Stát totiž na města v posledních měsících nečekaně převedl financování, o které se dosud staral sám. V případě Hradce nejde jen o Plachtu, ale také o nepředvídatelné škrty Klicperovu divadlu, Divadlu Drak nebo Filharmonii.

„Týká se to hlavně kultury i životního prostředí a není to dlouhodobě udržitelné. My skutečně nemáme rozpočet na to, abychom sanovali všechny záležitosti, které tato vláda škrtne a nechce je financovat. Je zcela nepřijatelné myslet si, že obecní městské rozpočty na to všechno budou stačit,“ neskrývá rozhořčení primátorka Pavlína Springerová (HDK).

Vyschlé finanční toky od státu primátorka spočítala: „Hradec zaplatí až 150 milionů korun z rozpočtu samosprávy, aby sanoval činnosti, které po nás stát požaduje. Může to narůstat o další miliony až desítky milionů? Naprosto nepředstavitelné, pokud nedojde k úpravě a reformě rozpočtového určení daní. Pokud k tomu dojde a naše rozpočty budou saturovanější, pak se můžeme bavit. Ale v tuto chvíli je to pouze utahování kohoutků rozpočtům samospráv. Je to zcela nepřípustné!“