Legendy, svist kosy i Mácha. V krkonošském Horním Maršově zní poesiomat

Básně místních umělců, staré krkonošské legendy i povídání ekologů je slyšet z prvního poesiomatu ve východních Krkonoších. Stojí na zahradě ekologického vzdělávacího centra Dotek v Horním Maršově. Dvacet nahrávek je zhuštěnou pamětí místa a krajiny. V sobotu 13. června od 10:00 do 20:30 se tam koná festival Doteky.

Poesiomat doplňuje témata, kterým se Dotek věnuje. „Máme tu expozici Jak žít a přežít v přírodě a civilizaci, jednou z linek je vývoj, proměny a příběhy krajiny. Navazují na to i vzdělávací programy, které nabízíme. Nahrávky v poesiomatu do toho zapadají,“ uvedla Hana Kulichová ze Střediska ekologické výchovy SEVER, které Dotek provozuje.

Středisko SEVER peníze na poesiomat získalo z dotace Státního fondu pro životní prostředí a Královéhradeckého kraje.

6 fotografií

Kovová roura s reproduktorem, alternátorem a klikou, připomínající ventilační lodní výdech, stojí vedle pódia ve stínu pod vzrostlou hrušní.

Z poetického zařízení kromě básní Hany Kulichové, Kateřiny Bětky Kohoutové nebo Elišky Pilařové vycházejí ukázky ze středověké Vlašské knihy, Máchova Krkonošská pouť, místní legenda z knihy bratří Grimmů, ale také zvuk kosy sekající louku nebo vyprávění o záchraně krkonošských lesů v podání krajinného ekologa Josefa Fanty.

Plavení dřeva i kůrovec

O zdejších lesích a kůrovci hovoří hornomaršovský ekolog Pavel Klimeš, jeho bratr Miloš zhudebnil poezii Petra Slavíčka. Návštěvníci ekologického centra se dozvědí o plavení dřeva v Krkonoších, ničivé povodni z roku 1897 či o založení Krkonošského národního parku.

Zaposlouchat se lze také do vzpomínek chalupáře Pavla Peciny, do ukázky maršovského pěveckého sboru Berthold či do dialektu původních německých obyvatel Krkonoš. Součástí dramaturgie je kvíz pro děti.

Sestava ukázek se rodila od loňského podzimu. „Měli jsme poměrně jasnou představu o tom, co by tam mělo být, protože s tématem krajiny a jejích proměn pracujeme dlouhou dobu. Během let jsme o Horním Maršově a okolí nashromáždili řadu textů,“ poznamenala Hana Kulichová.

Poetická zařízení jsou většinou v centrech měst, ale výjimkami nejsou ani památky či pietní místa.

„Poesiomaty jsou na Kunětické hoře, zámku Jezeří nebo v Lidicích, ale v ekologickém centru jsme ho ještě neinstalovali,“ sdělil tvůrce poesiomatů Ondřej Kobza ze spolku Piána na ulici.

Ten je od roku 2015 instaluje v českých i zahraničních městech.

Trubky s poezií

Prvním městem na východě Čech, kde se poesiomat objevil, bylo v roce 2022 Vrchlabí. Z mluvící roury na náměstí Míru kromě básní zní Vivaldi, scénka z Formanovy komedie Hoří, má panenko nebo komentář zlatého olympijského závodu snowboardcrossařky Evy Samkové. Poesiomaty má také Hradec Králové a Jičín.

Úplně prvním byl „periskop“ na pražském náměstí Míru v roce 2015. V celé republice jich dnes je víc než 110. Jedním z posledních je poesiomat před rodným domem Sigmunda Freuda v Příboře.

„Měl jsem rád knihu Klub podivných živností od G. K. Chestertona. Členem londýnského klubu se mohl stát pouze ten, kdo si vydělává na živobytí tím, čím si ještě nikdo nevydělává. Řekl jsem si, že budu prodávat trubky s poezií. Už dávno to není jen poezie, poesiomaty dnes daleko víc vypovídají o konkrétním místě,“ prozradil Ondřej Kobza.

Bývalá fara pro ekologickou výchovu

Dům obnovy tradic, ekologie a kultury v Horním Maršově stojí u bývalé fary, která je nejstarší obytnou budovu v obci. Kamenné základy pocházejí ze 16. století, současnou podobu dům získal mezi lety 1740 a 1742.

OBRAZEM: Ochránci přírody oplotili vrchol Sněžky. Sítě zabrání piknikům

Zchátralou budovu SEVER získal od církve v roce 2003. Dotek slouží jako ekologické vzdělávací středisko pro ekologickou a environmentální výchovu, metodické centrum a je v něm také muzeum s maršovskou expozicí.