V archeoparku představili repliku pravěké studny, při výrobě použili dobové sekery
V Archeoparku Všestary u Hradce Králové představili věrnou repliku pravěké studny podle významného nálezu z Ostrova na Chrudimsku. Je tři metry hluboká a při stavbě konstrukce experimentální archeologové použili dobové nevrtané broušené nástroje, především sekery, které si rovněž podle dochovaných originálů vyrobili. Cílem je širší poznání o tom, jak naši předci před 7 300 lety pracovali a jak na sídlištích v mladší době kamenné žili.
Už před dvěma lety Archeopark Všestary pro výstavu ve Východočeském muzeu v Pardubicích postavil podle archeologického nálezu z Ostrova část studny.
Podle ředitele archeoparku a experimentálního archeologa Radomíra Tichého už v té době existoval plán postavit studnu celou, tedy v možné původní hloubce.
Když studnu objevili, byla jáma tři metry hluboká a nad povrchem mohla část vyčnívat. Délku svislých kůlů proto rekonstruovali na 4 metry.
„Cílem projektu je velmi komplexní poznání. Sami jsme vyrobili nevrtané broušené nástroje z počátku mladší doby kamenné, k jejich upevnění jsme použili i různé typy provázků, které dodal CETRAT Příbor – Muzeum Novojičínska,“ uvedl Radomír Tichý.
Obtížné práce s nástroji se chopili v závěrečné stavební fázi také členové posádky expedice Monoxylon, která se nyní chystá na další letní plavbu po Egejském moři.
„Výsledkem je poznání logistiky stavby jedné z nejstarších dochovaných konstrukcí tohoto světa,“ řekl ředitel Tichý.
Zdroj vody blíže k obydlím
Zahloubenou neolitickou studnu si nyní prohlédnou návštěvníci parku. „Snažili jsme se ji dělat co nejpoctivěji, abychom se o ní i něco dozvěděli. I nástroje, které používáme, se snažíme upevňovat autenticky podle vzácných archeologických nálezů. Díky tomu víme, co si nástroj může dovolit za údery. Napodobovali jsme aktivitu předků z mladší doby kamenné,“ vysvětlil.
Studny tvoří čtyři metry dlouhé kůly a fošny, které jsou rovněž replikou originálních kusů dřeva z depozitu pardubického muzea. „Bez toho bychom experiment vůbec nemohli provést,“ poznamenal Tichý.
Pravěký člun poprvé vyrazí na moře s ručně dělanou plachtou z lipového lýka |
Kamennými broušenými sekerami pracovali po směnách 37 hodin s jedním nástrojem. Poté štípali dřevo na fošny. Stavba trvala asi deset dnů. „Pro nás je úžasné, že se to vůbec povedlo,“ prohlásil archeolog.
Studna našim předkům umožňovala mít zdroj vody blíže k obydlím. Rovněž v archeoparku je k vidění před neolitickým domem.
Venkovní prostory archeoparku s neolitickým domem a novou studnou (27. května 2026)
Nová expozice v Pardubicích
Originál studny bude vystaven v nové stále expozici Východočeského muzea v Pardubicích. „Otevřena bude od listopadu. Bude tam spousta nálezů, které jsme dosud neprezentovali,“ řekl ředitel muzea Tomáš Libánek.
„Objevení studny bylo skutečně významné. Jde o nejstarší datovanou dřevěnou konstrukci na světě,“ řekl vedoucí archeologického oddělení pardubického muzea Tomáš Zavoral.
Originál studny konzervovali experti z fakulty restaurování pardubické univerzity tak, že ji na 16 měsíců naložili do cukerného roztoku.
Konstrukce studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů. Do nich byla zapuštěna prkna v sedmi řadách nad sebou. Uvnitř se nacházel hmyz, drobní obratlovci, len i setý mák, který byl v té době ještě velmi vzácný.
Studna byla vyzvednuta jako celek v Česku poprvé. Z výsledků výzkumu vyplývá, že stromy použité na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256 až 5255 před naším letopočtem.
Další zprávy
Jen jedno dítě ve třídě. Obce v Orlických horách zavírají druhý stupeň i malotřídku
Seniorovi praskla výduť aorty. Praktik kvůli němu otevřel ordinaci a zachránil ho
Aviatická pouť potěší Hradec. Návštěvníci s jedním příjmením mají vstup zdarma
Právě vysíláme
