Závislí pro nás nejsou čísla, brání se převodu pod ministerstvo adiktologové

Nejistota a obavy. Tak lze shrnout pocity odborných pracovníků, již na Vysočině pomáhají lidem se závislostmi. Pomoc kontaktního centra, adiktologické ambulance či terénních služeb, které v kraji provozuje Kolpingovo dílo, ročně využijí stovky až tisíce osob. Zavedený systém je teď ale v ohrožení.

Vláda 18. května schválila na návrh premiéra Andreje Babiše mimo jiné přesun agendy protidrogové politiky pod ministerstvo zdravotnictví (MZ). Proti tomuto kroku se postavila řada adiktologů a dalších specialistů, včetně těch z centrály Kolpingova díla ve Žďáře nad Sázavou. A i oni se minulý týden zapojili do celorepublikové stávky, byť jen symbolicky.

10 fotografií

„Neprotestujeme proti zdravotnictví jako takovému, ale chceme upozornit na to, že závislost není rozhodně jen zdravotní problém, takže pomoc musí zůstat propojená napříč všemi oblastmi. Obávám se ale, že schválená změna to dál neumožní,“ vyjádřil se Josef Soukal, odborný ředitel Kolpingova díla České republiky a také dlouholetý vedoucí Adiktologické ambulance Kolping.

Stávající systém protidrogové politiky byl dle jeho slov budován desítky let a patří k nejlepším v Evropě, ne-li rovnou ve světě. Třeba z hlediska eliminace výskytu a šíření HIV patří Česko ke špičce. „Proto nechápeme, proč se roky zaběhnutá a dobře fungující věc musí tak náhle měnit, navíc bez jakékoliv přípravy a konzultace s odborníky,“ upozornil Soukal.

Veškeré kroky v oblasti pomoci závislým totiž dosud koordinoval Úřad vlády. To bylo dle pracovníků Kolpingu ideální, vzhledem k přesahu problematiky do řady resortů - od záležitostí ministerstva práce a sociálních věcí, přes ministerstvo spravedlnosti až po ministerstvo vnitra. Paradoxně vyloženě zdravotnická část je podle nich v protidrogové oblasti jen malým dílkem celé skládačky. Spadá tam hlavně léčba závislostí v psychiatrických nemocnicích, což jsou převážně státní či krajská zařízení.

Závislost není problém, je řešením problému

„Je potřeba zdůraznit, že závislost jako taková není problém. Závislost je totiž obvykle jeho řešením. My tedy můžeme klienta různými způsoby přivést k abstinenci. Pokud se ale nevyřeší všechny jeho související potíže, je to k ničemu, protože takové řešení nebývá trvalé,“ objasnil Soukal.

Řada uživatelů návykových látek má například potíže s prací, bydlením, vztahy. Jsou mnohdy zadlužení, nebo se po propuštění z vězení či léčby octnou na ulici a nemají se kam obrátit. Mají za sebou traumata, těžká životní období. „A tohle vůbec nejsou věci, které by MZ komplexně řešilo, mělo s tím zkušenosti a mělo na to odborníky,“ zdůraznil Soukal. Dodal, že pokud tito uživatelé najdou včas pomoc, zvyšuje se jejich šance na návrat k běžnému životu, a tím se i snižuje dopad na společnost.

Na Vysočině rapidně stoupá počet lidí, kteří se chtějí léčit ze závislostí

„My nebereme klienty jen jako čísla a diagnózy, ale jako lidské příběhy. Nesoudíme je,“ přiblížila Veronika Molíková, vedoucí žďárského Kontaktního a poradenského centra Kolping a zároveň i kontaktní a terénní pracovnice. Právě do tohoto zařízení míří každý rok kolem stovky osob v nouzi, plus jejich příbuzní a blízcí; mnozí navíc opakovaně. S dalšími klienty se pak setkává Molíková i její kolegové přímo v terénu - na ulicích, pod mosty, ve squatech, bytech, a to ve Žďáře, Havlíčkově Brodě a dalších městech.

Nejčastěji se jedná o uživatele pervitinu, dále pak o osoby bez přístřeší užívající alkohol. Jejich věkový průměr se pohybuje kolem 41 let. „Máme tu ale i šestnáctileté, stejně jako šedesátníky. Lidi takzvaně na okraji společnosti, ale i pracující klienty, co normálně bydlí, fungují, a to včetně osob na vyšších postech,“ popsala terénní pracovnice.

Když slyší některé jejich příběhy, není si jistá, zda by v takové situaci nesáhla po drogách také. „Jsou to lidé, kteří si často prošli opravdu silnými traumatickými zkušenostmi,“ přibližuje Molíková.

Návštěva lékaře jako nesplnitelná mise

Nedílnou součást činnosti zařízení tvoří například i bezplatné testování na infekční choroby nebo výměna injekčního materiálu, tedy hlavně stříkaček, díky níž se snižuje riziko rozmachu HIV i dalších infekčních nemocí. Zamezení šíření chorob pomáhá ale i asistence při návštěvách lékařů. Pro mnohé klienty, často žijící na ulici, je taková „mise“ jinak nepředstavitelný úkol a sami by se k němu neodhodlali.

„Měli jsme tady třeba pána se střepy v noze, nemohl už ani chodit, ale k lékaři jít právě kvůli obavám nechtěl,“ vzpomíná Molíková.

V kontaktním centru se mohou tito lidé před návštěvou ordinace umýt, oholit, dostanou čisté oblečení. „Ale třeba si i nacvičíme, jak to bude u lékaře probíhat, jak mají formulovat výstižně své potíže. Případně je i doprovodíme,“ přiblížila další z plejády činností, jež zařízení poskytuje, Molíková.

Marihuana je na ústupu i kvůli hraní na počítači, říká o závislosti terapeut

Kolpingovo dílo provozuje rovněž adiktologickou ambulanci s pobočkami ve Žďáře, Havlíčkově Brodě a Bystřici nad Pernštejnem, kde je obrovský převis zájemců, nejčastěji závislých na alkoholu. Běžně tam míří ale i lidé, včetně řady dospívajících, potýkající se s nadměrným hraním počítačových her, se závislostí na tabáku, na mobilním telefonu nebo třeba na stále populárnějším a velmi nebezpečném kratomu.

„Musíme proto začínat už u preventivních opatření, aby se do fáze závislosti dostalo co nejméně lidí. Naše Centrum primární prevence Spektrum dělá řadu programů na školách. To je práce s tisícovkami žáků, studentů a učitelů v kraji ročně,“ vypočetl Soukal s tím, že této oblasti se MZ rovněž nevěnuje.

Nejprve pozitivní změny, teď pravý opak

Přejít pod nový resort by služby měly od letošního července. „Obáváme se, zda se tak náročný přesun agend stihne - navíc v době začátku dovolených - vůbec připravit. Stále také nevíme, jak to bude s financováním našich služeb,“ krčí rameny Soukal.

Už teď je podle něj situace složitá, neboť peníze dostávají zařízení vždy na rok. „Na konci roku o ně žádáme, a někdy v první polovině roku dalšího je dostaneme. Na provoz v prvním čtvrtletí si tak půjčujeme. Neumím si tedy vůbec představit, jak budeme fungovat v mezidobí, kdy se bude celá tahle série změn řešit,“ konstatoval Soukal.

Paradoxem podle něj je, že sám Andrej Babiš nyní končícího Pavla Béma kdysi do pozice národního protidrogového koordinátora jmenoval. „Za první premiérovy vlády vznikl i návrh zákona o adiktologických službách, který se teď znovu objevuje na stole. To všechno byly pozitivní, podpůrné kroky. A nyní se děje zničehonic pravý opak, který celou tu síť, co se pracně budovala, může rozbořit,“ míní Soukal.

Odbornou veřejností doporučovaný vznik Národní agentury pro závislosti - po vzoru Národní sportovní agentury - by i on uvítal. „Pan premiér hovořil o zvyšování věkové hranice pro nákup kratomu na 21 let, což je podle mě rozumné. Spolu s adiktologickým zákonem, jehož návrh už existuje, bychom zřízení agentury považovali v tuto chvíli za nejlepší řešení. Vznikl by nadresortní systém, který by mohl dobře spolupracovat s jednotlivými ministerstvy, měl by jasně dané vedení a pravidla,“ míní sedmačtyřicetiletý Soukal, který se v sociální oblasti a práci se závislými pohybuje celý svůj profesní život.

Vyřešit by se podle něj konečně měla i možnost víceletého financování služeb, která by jejich provozování hodně usnadnila.