Souboj o radnici ve Žďáře: Mrkos obhajuje, ODS sází na nové tváře i parkovací dům

Vedení Žďáru nad Sázavou zůstává už po několik volebních období stejné. Radnici dvanáct let vede uskupení Žďár – Živé město, od roku 2018 v čele se současným starostou Martinem Mrkosem. Folklorem je i tradiční široká koalice. Přijde letos zlom s novými posilami?

Z předních pozic kandidátek, jichž je pro říjnové komunální volby ve Žďáře nad Sázavou podáno šest, hledí na voliče většinou známé tváře. Čerstvý vítr do vesměs zavedených sestav tak tento rok přinesla hlavně opoziční ODS ve spojení s nezávislými. Loňský lídr, lékař Jan Mokříš, se posunul na třetí místo a uvolnil příď své ženě Věře. Ta přitom dříve zastávala pozice na chvostu kandidátní listiny.

„Moje děti už jsou velké, takže mám dnes mnohem víc prostoru věnovat se i věcem kolem města,“ zdůvodnila jednapadesátiletá datová specialistka a auditorka Mokříšová. Motivací pro ni byl i tým lidí, který se pro „komunálky“ povedlo sestavit. „Každý z nich má jinou zkušenost, jiný pohled a hlavně chuť něco dělat,“ shrnula lídryně.

9 fotografií

Druhá pozice patří zastupitelce a učitelce Lence Formanové, jež se v roce 2022 ucházela o hlasy z dvanáctého místa. Zcela novými tvářemi nejen v první pětce kandidátky, ale v politice celkově, jsou pak učitelé Lukáš Bořil (34) a Romana Šimurdová (39), kandidující jako nezávislí.

„Ve Žďáře žiji, pracuji, vychovávám děti, pořádám závody, běhám a sportuji, proto se chci aktivně podílet na tom, aby se naše město vyvíjelo dobrým směrem,“ uvedl ke svému angažmá Bořil, jehož zajímá hlavně školství, doprava, sport, demografie a propagace města.

„Chci také podpořit celostátní stranu, která hájí demokratické směřování země, podporuje napadenou Ukrajinu a která dosazuje do funkcí odborníky, nebo se o to aspoň snaží,“ zdůvodnil Bořil své spojení s ODS.

Témata kvalitního školství, kultury a vytváření prostředí, v němž se budou dobře cítit děti, rodiny i senioři, jsou blízké Romaně Šimurdové. Ta dříve působila i jako ředitelka žďárské „příspěvkovky“ Active. „Pokud chceme věci kolem sebe měnit, nestačí je pouze komentovat,“ řekla ke svému vstupu do politiky Šimurdová.

Doprava jako téma

Nejvíce změn navrhuje ODS na poli dopravy. O hlasy voličů usiluje mimo jiné se smělou vizí parkovacího domu u polikliniky. „Porovnávali jsme tři základní varianty s kapacitou 150, 200 a 250 parkovacích míst. Z hlediska ekonomiky, investičního rizika i předpokládané poptávky se jako nejvhodnější jeví verze s kapacitou přibližně 200 míst,“ h upřesnila Mokříšová s tím, že jde o jednoduchou, úspornou stavbu za 80 až 90 milionů s návratností investice za zhruba 15 až 17 let.

S ještě odvážnějšími plány míří do voleb ostřílený šedesátiletý politik Vladimír Novotný (SOCDEM), stávající žďárský radní a náměstek vysočinského hejtmana. V politice se pohybuje desítky let, členem tehdejší ČSSD se stal roku 1989. Teď je lídrem nového uskupení MY pro Žďár, v němž se sešli lidé napříč věkem i profesemi – od komunálních politiků, jako je třeba někdejší žďárská starostka a místostarostka Dagmar Zvěřinová (SOCDEM), až po pedagogy, hasiče, podnikatele.

„Za prioritu považujeme dopravní obchvat města. Sice ho dlouhodobě slibují téměř všichni, ale my podnikáme reálné kroky,“ zdůraznil Novotný, jenž má tuto oblast na starosti i na kraji. „Jednáme s Ředitelstvím silnic a dálnic o úpravě dopravního modelu a ekonomické analýzy tak, aby projekt vyhovoval státním kritériím. Během nadcházejícího období musíme dokončit přípravu a prosadit stavbu do státních investic,“ plánuje politik, jehož strana, byť pod jiným názvem, v roce 2022 získala ve Žďáře ve volbách dva mandáty. Stala se ale součástí široké koalice se Žďár – živé město (ŽŽM), ANO a KDU-ČSL.

I lidovci míří ke „komunálkám“ s novinkami. O post v nejvyšším vedení města už nemíní usilovat místostarosta Rostislav Dvořák, který v této pozici působí pět let – roku 2021 vystřídal rezignující čerstvou poslankyni, lékařku Romanu Bělohlávkovou. V roce 2022 ho už coby jedničku kandidátky poslali dál voliči. Letos obsadil až čtrnáctou pozici. „Práce pro město mě hodně naplňovala, jsem za ty roky moc rád. Ale ve věku 69 let chci už dát prostor mladším kolegům. Budou-li si to voliči přát, budu se na vedení Žďáru podílet, ale již ‚jen‘ jako řadový zastupitel,“ uvedl Dvořák.

Špička kandidátky patří zmíněné Bělohlávkové (61). Ta loni poslanecký mandát nevybojovala, opět tak aspiruje na pozici ve vedení Žďáru, kde je dvanáct let radní. Po zkušenostech z celostátní politiky totiž vidí v té „městské“ větší smysl.

„V ‚komunále‘ se mnohem víc pracuje a méně mluví. Vznikají tam rozhodnutí, která ovlivňují každodenní život lidí. Poslanecká sněmovna tvoří zákony a rozhoduje o státním rozpočtu. Je to boj. A bohužel často spíš politický než takový, který by myslel na prospěch naší země a jeho obyvatel,“ konstatovala Bělohlávková, jež se coby lékařka zaměřuje na oblast sociální a zdravotnickou.

Jako výzvu bere mimo jiné kompletní dostavbu a dokončení čtvrtého patra polikliniky. „Nedávno byla vypracována projektová dokumentace a já věřím, že se nám podaří dotáhnout i realizaci. Vznik čtyř až pěti nových ordinací bude jistě přínosem,“ těší se radní.

Lidovci jsou součástí vedení města od roku 2014. Od té doby také stavějí svého místostarostu. „Příležitosti být součástí vedení města si velmi vážíme. Jsme připraveni nést zodpovědnost za to, co se v našem Žďáře za ty roky odehrálo. Je jasné, že jsme se nemohli zavděčit všem. Přesto si myslím, že tato koalice posunula Žďár velký kus dopředu,“ míní Bělohlávková.

Hedvičák plánuje pokračovat

Jaroslav Hedvičák (39) z hnutí ANO chce na rozdíl od koaličního kolegy Dvořáka v roli místostarosty pokračovat, a to z pozice jedničky kandidátky, již ANO tvoří s nezávislými. V minulých volbách byl na druhém místě, ovšem do čela nakonec putoval místo lídryně Ludmily Řezníčkové. Vítězné ŽŽM si totiž dalo k dalšímu pokračování koalice s ANO podmínku, že ve vedení nebude právě Řezníčková.

„Nerad odcházím od nedokončené práce, proto bych rád obhájil důvěru občanů Žďáru, mých sousedů, abych mohl uvést do života rozpracované akce a projekty,“ řekl Hedvičák. Zaměřit se chce mimo jiné na odpadové hospodářství, kde je vývoj dle jeho slov velmi rychlý.

„Pokud naše město v tomto v budoucnu selže, bude to mít neblahý dopad na peněženky všech Žďáráků,“ varoval místostarosta. Jako dobrovolný hasič chce pokračovat i v obnově hasičské techniky, dále v rozšiřování možností bydlení i podpoře aktivit spolků a dalších obyvatel. „A to nejen ve sportovní či kulturní oblasti, ale třeba také v případě zahrádkářů. Ti jsou teď takovou ‚Popelkou‘,“ prohlásil Hedvičák.

I první muž radnice, starosta Martin Mrkos (42), nemíní opustit rozdělanou práci. „Žďár je můj domov a chci, aby se v něm dobře žilo nám i dalším generacím,“ uvedl Mrkos, jehož ŽŽM vede město tři volební období; on sám je v čele od roku 2018. „Za poslední roky jsme udělali kus práce, ale zároveň je před námi řada věcí, které potřebují dotáhnout či posunout dál. Chci pokračovat v dlouhodobé proměně města – od kvalitního veřejného prostoru a dostupnosti bydlení přes dopravu a infrastrukturu až po podporu života ve městě,“ zmínil některé vize starosta.

Hrdý je i na letošní kandidátku. „V komunální politice se nám osvědčuje kombinovat zkušenosti lidí, kteří už si ‚komunálem‘ prošli, s novými tvářemi, které přináší jiný pohled, energii a zkušenosti své generace,“ uvedl Mrkos. Přední posty tak patří radním Zdeňku Navrátilovi, Davidu Filipovi a Karolíně Kostečkové. Jednou z nových tváří je student Dominik Zábranský (20), jemuž připadla jedenáctá pozice. „Kandiduji, protože mám plno nápadů, jak Žďár posouvat dál. Chci lidem také nabídnout pohled mladé generace, která tu chce žít, pracovat, zakládat rodiny,“ vysvětlil Zábranský, jenž byl aktivní už před vstupem do politiky. Vdechl například nový život žďárské hvězdárně a podílel se na přípravě projektu obnovy parku Hrady na Libušíně.

Hlavní tvář Změny v pozadí

S nečekaným lídrem razí do voleb i nejaktivnější opoziční strana – Změna 2018, spojená se Soukromníky. Její tváří a hnacím motorem je již od počátku bývalý tajemník městského úřadu Jan Havlík (61).

Ten nečekaně zastává až poslední, 27. místo. „Hlavní důvod je můj zdravotní stav. Čekám na transplantaci srdce. Byl jsem rozhodnutý nekandidovat, ale kolegové, třicet let práce pro město a hlavně vztah ke Změně 2018, která je ‚mým dítětem‘, mě přesvědčily, abych kandidoval,“ zdůvodnil Havlík.

V roce 2022 byl lídrem Změny emeritní ředitel firmy Žďas Miroslav Šabart, ten však letos náhle zemřel. Do voleb tak sestavu vede referent městského úřadu Tomáš Mahel (51). V politice je nový, má však zkušenosti z městské i krajské komise pro sport a volný čas.

„Rozpočet 2026 je plánován se schodkem přes 200 milionů korun. Právě obava z dlouhodobého zadlužení města pro další generace pro mě byla impulzem pro kandidování,“ objasnil Mahel. Cílí například na vybudování koupaliště s ošetřenou vodou a nájemních bytů s regulovaným nájmem – v majetku města, a klidně i bez dotací.

Přední pozice na této kandidátce zaujímají třeba i František Partyka (42) či Radomír Fiksa (45), již o vstup mezi zastupitele usilovali, leč neúspěšně, už před čtyřmi lety za Přísahu Roberta Šlachty.