Žádné masky a strašení. Děti obcházejí domovy se svíčkou za zesnulé a modlitbou

O návrat k tradici, kdy se přelom října a listopadu stává hlavně dobou zklidnění, zamyšlení a vzpomínek na zesnulé blízké, se pokouší děkanství ve Žďáru nad Sázavou. Místo komerční verze Halloweenu se strašidelnými dýněmi, maskami a kostlivci nabídla letos farnost lidem jinou alternativu oslav.

V případě dospělých se podle iniciátorů akce vnímání tohoto období roku stále ještě alespoň zčásti drží tradičního pojetí Památky zesnulých. Zahrnuje návštěvu hřbitova, zapálení svíčky, položení věnce na hrob a vzpomínání na zemřelé.

„U dětí je to ale o dost horší, tam už je tento svátek opravdu spojen hlavně s Halloweenem v jeho čím dál intenzivnější a komerčnější podobě,“ míní Adéla Tlustošová, pastorační asistentka Žďárského děkanství. Nelze se ale tomu podle ní divit: právě taková verze oslav se na lidi hrne ze všech stran. „Děti jsou, a to hlavně v posledních letech, Halloweenem doslova ‚bombardovány‘ – v obchodech, televizi a dalších médiích, na sociálních sítích. Hlubší význam tradiční Památky zesnulých se zvolna vytrácí,“ lituje Tlustošová.

Obchůzky domácností

Nad tím, jak dnešní rodiny toto období roku prožívají, se proto nyní hodně zamýšleli žďárští farníci, kněží, ale i laici z jejich okolí. Výsledkem je iniciativa, kterou první dobrovolníci vyzkoušeli právě letos, konkrétně v neděli, v předvečer Dušiček. A úspěšně.

„Přišlo nám zajímavé nabídnout dětem alternativu ke společnému prožití svátku, který má původně křesťanské kořeny. K těm jsme se takto společně pokusili vrátit,“ přiblížila pastorační asistentka. A cílem podle ní bylo otevřít tuto možnost rovněž široké veřejnosti, včetně lidí, co věřící nejsou.

5 fotografií

Tři skupinky ze „zámecké“ farnosti Nanebevzetí Panny Marie tvořili děti i dospělí, včetně faráře Marka Husáka. Tito dobrovolníci obešli několik desítek domácností v okolí žďárské baziliky a poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře – například v ulicích Vejmluvova či Polní.

Zavítali jak do domovů, kde žijí farníci, tak i mezi místní, kteří do kostela nechodí. Zájemcům děti předaly světýlko – svícínek nebo lucerničku se svíčkou, a kartičku se sepsanou modlitbou. „Lidé si pak mohou doma v klidu sednout k zapálené svíčce, zavzpomínat si na někoho blízkého, který už s nimi není, pomodlit se,“ nastínila Tlustošová.

Pokud měl někdo zájem, mohl se pomodlit i přímo při předání světýlka společně s návštěvníky. „Několik lidí tuto možnost využilo,“ zhodnotil farář Marek Husák.

Kdo chtěl, mohl otevřít

Akce navíc nebyla žádnou „přepadovkou“. Navštívené domácnosti dostaly do schránek předem leták s vysvětlením, kdo, kdy a proč přijde. Podobně jako třeba v případě Tříkrálové sbírky je už pak na obyvatelích, zda příchozím otevřou.

V tomto případě ale děti nevybírají peníze. „Když někdo chce, může je odměnit malou sladkostí, ale rozhodně to není povinné. Nejcennější je vždy vřelé přijetí,“ zdůraznila Tlustošová s tím, že leták obsahoval i pozvání na dušičkovou pobožnost za zemřelé, jež se konala 2. listopadu na hřbitově na Zelené hoře.

A vřelého přijetí se skupinky podle organizátorů skutečně dočkaly. Vítali je jak sousedé a známí z kostela, tak cizí lidé, již ani věřící nejsou.

„Rozdali jsme všechny svícínky i lampičky. Děti byly sice zmrzlé, ale spokojené, v košíčku si odnesly nějaké dobroty. Nikde jsme se nesetkali s nějakou nevraživostí či odmítnutím,“ zhodnotila Tlustošová s tím, že pár malých účastníků během putování dokonce do sestavy přibylo, nebo projevili zájem přidat se k akci příští rok.

Do projektu se kromě Žďárských zapojili i farníci z blízké obce Jámy. Každý kněz Žďárského děkanství dostal totiž v září stručný popis iniciativy. Informace tak mohl s předstihem předat dál a pak už bylo na místních, zda vyjdou do ulic. „Je to vlastně takový manuál pro osobní zapojení každého vedoucího skupinky. Součástí je i vzor letáku, který si mohou farnosti vyplnit a roznést před návštěvami do schránek,“ popsala pastorační asistentka.

Jamští si akci upravili podle svého. Letáčky měly na druhé straně obrázek. Pokud lidé chtěli, aby za nimi děti a dospělí s modlitbou zavítali, vyvěsili jej na viditelné místo domu.

„Celkem projevilo zájem kolem tří desítek domácností,“ uvedl tamní farář Wojciech Zubkowicz. Pět skupin, které vesnici v neděli dopoledne obcházely, ale podle něj hovořilo o splnění poslání, jež akce měla.

„Obyvatelé je mile vítali, někteří při společné modlitbě za zemřelé blízké i plakali, byli dojatí,“ popsal duchovní. Ten si myslí, že by se možná přihlásilo zájemců více, kdyby letáčky neputovaly do schránek týden předem. „Asi je to moc dlouho dopředu, mezitím je mohou lidé někde založit. Přece jen všelijakých tiskovin chodí do schránek každý den plno,“ uvažuje Zubkowicz.

Až za hranice Vysočiny?

Jamští účastníci projektu také nerozdávali – vzhledem k tomu, že putovali vsí přes den – svíčky. Lidé od nich dostali kartičku s modlitbou a semínka dýní, z nichž si mohou vypěstovat vlastní plody.

Nyní čeká pořadatele vyhodnocení akce a sbírání podnětů k případnému zlepšení. „Věříme, že bychom se mohli stát inspirací pro další farnosti, a to i mimo naše děkanství. Ozvala se nám například paní katechetka ze Zlína, která má zájem o informace, jak akce dopadla – že by to příští rok možná zkusili na jižní Moravě také,“ zmínila Tlustošová.

Nejde však podle ní ani tak o předání připravených podkladů a metodiky, ale hlavně o ochotu tamních dobrovolníků vyrazit do terénu, přímo mezi lidi.

„Cílem také rozhodně není vymýtit Halloween, ale dát lidem možnost pojmout svátek i trochu jinak,“ zdůraznila pastorační asistentka.