Srdce Československé televize tepe v Třešti. Muzeum Tesla ukazuje vzácnou techniku

Střihací stůl se používal ve filmových a televizních studiích při práci s...
Střihací stůl se používal ve filmových a televizních studiích při práci s...
Foto: Radek Laudin, MF DNES

Namířená kamera na televizní hlasatele Zdenu Vařechovou, Miloše Frýbu či Alexandra Hemalu. Stejně jako před rokem 1989. Další kamera s nápisem Telvis připomínající slavný filmový muzikál Kdyby tisíc klarinetů s Janou Brejchovou či Karlem Gottem. Muzeum Tesla v Třešti nabízí pozoruhodné kousky připomínající někdejší Československou televizi a Československý rozhlas.

A jak třeba tvůrci muzea získali kameru Telvis známou z filmového muzikálu, v němž se měnily zbraně za hudební nástroje a který je už navždy spojený s Hanou Hegerovou, Waldemarem Matuškou, Jiřím Suchým či Jiřím Šlitrem?

„Kamera Telvis je výrobek experimentálního televizního studia při střední průmyslové škole Panská. Tato instituce fungovala už od padesátých let. Studenti zde vyráběli televizní studiovou techniku, která byla následně používána pro výuku přímo v tamní škole, ale také na FAMU,“ popsal Lukáš Petřík z Muzea Tesla.

Muzeum Tesla je v sýpce. Zachránili ji svépomocí členové radioklubu

Později byla podle něj výroba také komerční a přístroje byly využívány například v pražském metru. „Kamera, kterou máme v muzeu vystavenou, představuje asi třetí typ, který byl ve zmíněné škole vyroben. Do muzea se dostala od soukromého sběratele. Jednalo se však o rozebrané torzo, které náš kolega zrenovoval,“ vysvětlil Lukáš Petřík.

Poklady ze sběrných dvorů

Původní tuzemská studiová technika Československé televize a rozhlasu byla vyřazována již před desítkami let, takže se jí mnoho nedochovalo. „Přístroje v našich sbírkách se dochovaly díky různým náhodám. Povedlo se nám například získat kompletní vybavení televizního přenosového vozu z osmdesátých let, které se zachovalo jako učební pomůcka na učilišti ve Vimperku. Tam kdysi také pár let sloužilo pro provozování místní kabelové televize,“ přiblížil zástupce oblíbeného muzea.

Třeba stroj Ampex pro záznam televizního obrazu na dvoupalcový magnetický pás získali ze studia Typos v Brně, které Česká televize opustila a nepotřebné vybavení v objektu ponechala. Nový majitel objektu do Třeště zařízení věnoval. A zvukový režijní stůl z nahrávacího studia brněnského rozhlasu tvůrci muzea demontovali na místě hned poté, co byl v roce 2006 vyřazen.

„Nejkurióznější příběh má sada elektronkové černobílé techniky ze začátku šedesátých let, kterou kolega našel před mnoha lety vyhozenou na sběrném dvoře. Přístroje na sobě měly razítko Muzea revolučních bojů Ostrava, které zaniklo v devadesátých letech,“ doplnil Lukáš Petřík.

I další pěkné úlovky mají ze sběrných dvorů, pokud je ovšem jejich obsluha vstřícná a ochotná jim uskladněné věci vydat.

Zachráněný přenosový vůz i vybavení z Brna

Další exponáty získávají on a jeho kolegové průběžně. Sledují inzertní servery, dostávají nabídky od prodejců, oslovují je jiní sběratelé. „A smutnou realitou jsou i pozůstalosti po zesnulých sběratelích. Naposledy jsme třeba získali stojanovou ústřednu Philips pro obecní rozhlas, vyrobenou někdy těsně po druhé světové válce a vyřazenou z provozu zřejmě někdy v šedesátých letech. Majitelé ji měli na půdě a při návštěvě našeho muzea je napadlo nás oslovit,“ vzpomíná muzejník.

Na jediném místě v Česku se „těží“ zlato a stříbro, z elektroniky a šperků

Do muzea se kromě běžných návštěvníků chodí rádi podívat i pamětníci, kteří kdysi s vystavenou technikou pracovali. Často se k ní na místě hrdě hlásí. Někteří pracovali přímo ve výrobě a nynější exponáty osobně montovali. „Třeba nedávno nás navštívil pan František Hála, který pracoval na vedoucí pozici v Tesle Hloubětín a později část koncernu Tesla zprivatizoval jako Tesla Holding,“ upozornil zástupce muzea.

Další propojení vyplývá z umístění muzea v Třešti, kde se nacházela nábytkářská továrna. Ta vyráběla dřevěné skříňky pro rádia a televizory. Řada místních v této továrně pracovala a na výrobě těchto skříněk s krásnými dýhami a lakem se podílela.

Od staré sýpky po největší sbírku v Evropě

Muzeum Tesla je nestátní nezisková expozice zřízená Historickým radioklubem československým se sídlem v Třešti. Muzeum vznikalo postupně od roku 1995. V současnosti je podle jeho zástupců největší sbírkou exponátů s podobným zaměřením v Evropě.

Sbírkové předměty nadšenci skladovali v různých částech republiky. Největší část byla umístěna v historické budově vysílacího střediska v Poděbradech, kde měla vzniknout i veřejně přístupná expozice. V roce 2002 byl ale radioklub nucen prostory opustit a vyhledat rychle nové vhodné prostory.

Nejznámější český vetešník. Na zámku vytvořil neobyčejné království starých věcí

V květnu 2003 se do vlastnictví radioklubu podařilo zakoupit budovu bývalé sýpky u vlakové zastávky v Třešti. Po necelých deseti letech rekonstrukcí a úprav budovy se podařilo v srpnu 2012 slavnostně otevřít veřejně přístupnou expozici.

Muzeum Tesla má otevřeno vždy ve středu, v pátek a sobotu v čase od 9:00 do 17:00, v neděli pak od devíti do patnácti hodin. Pro skupiny je možné předem domluvit mimořádnou prohlídku.

Právě hrajeme Právě vysíláme

Víkendový ranní Impuls

06.00-10.00
Přehrát rádio Pozastavit rádio

The Weeknd

Blinding Lights

Následuje 10.00-14.00
Avatar

Víkend malých radostí