Po covidu se prádelna učila prát znovu. Dnes zvládne od plyšáků po pětihvězdičkový luxus

Jsou řemesla, u kterých se zdá, že vždy budou mít na růžích ustláno. Pekař, záchranář, porodník... Měla by mezi ně patřit i práce pradláků či pradlen. A přesto to neplatí beze zbytku. Covid po roce 2021 změnil mnohé. Přerušil turismus, umrtvil hotely. Zastavil prádelny...

A tak tomu bylo i v případě jihlavské městské společnosti Prádelna a čistírna. Pračky jednoho dne vypraly naposledy, prací a žehlicí linky se zastavily. Nastaly týdny hluboké deprese.

Loni i předloni už se však zase prádelně dařilo hospodářsky skvěle. Rozhodla se tedy pro investice a letos dobuduje přístavbu, do které umístí novou prací a žehlicí linku. Celkem jde o investici za 80 milionů korun.

Nová technologie by měla být v přístavbě v areálu Prádelny a čistírny v jihlavské Rantířovské ulici uvedena do provozu na sklonku roku.

„Rozjezd po třech měsících? To byla katastrofa“

V tuzemsku ve svém oboru patří do skupiny největších prádelen. Může rekapitulovat. Nejtěžším obdobím v její historii od roku 1963 pro ni byly roky s pandemií covidu.

Na tři měsíce byl prádelna zcela uzavřená. „Neměli jsme ani kilogram prádla vzhledem k zaměření prádelny – pouze hotelové provozy. Potom se začalo blýskat na lepší časy, pak přišel další lockdown, uvolnění, zase lockdown, zase uvolnění. Před Vánoci 2021 to bylo hrozné, protože jsme neměli žádné tržby a na druhé straně pouze náklady – zejména mzdové. V současné době pereme jedenáct směn týdně. Tehdy, když jsme měli prádlo na jednu směnu, tak už jsme si mnuli ruce štěstím. Jenže rozjet tu prádelnu po třech měsících odstávky do běžného tempa, to byla katastrofa. Nežehlilo to, nepralo, zaměstnanci se museli tu práci vlastně znovu učit,“ vzpomíná jednatelka prádelny Martina Prošková.

12 fotografií

Investice do přístavby a nákupu nového strojního vybavení, zejména nové prací linky, by nyní měla prádelně jednak snížit riziko při případném výpadku stávající prací linky a také umožnit zvýšit objem praného prádla o třetinu.

Osmdesát procent objemů jejich zakázek je z luxusních pražských hotelů. „Pereme pro až pětihvězdičkové hotely. Naši nejprestižnější zákazníci jsou pražské hotely Andaz, Pyramida, Mandarin Oriental, Anděl, Palace, Imperial a Cosmopolitan, z Brna Grandhotel, Grand Palace, Grandezza, znojemské hotely Premium nebo Savannah,“ vypočítává jednatelka Prošková.

Devadesát zaměstnanců, 150 milionů obrat

Pouze tři procenta tvoří zakázky z penzionů na Vysočině a čištění pracovních oděvů. V prádelně funguje i sběrna prádla pro obyvatelstvo a menší firmy, kde ošetří jak ubrusy, tak třeba i obleky a plesové šaty.

Loni měla společnost obrat přes 150 milionů korun. Firma má 90 zaměstnanců, z toho na dělnických profesích je jich 65. „Když jsme se před patnácti lety rozhodovali, kterou cestou se vydat, rozhodli jsme se hlavně pro hotelový segment. Na pracovní oděvy bychom potřebovali jiný typ strojního vybavení, nikoli naše žehlicí linky, ale takzvané tunnel finishery,“ vysvětlila Prošková.

Jaký je pravidelný režim prádelny?

Řidiči prádelny z Jihlavy vyrážejí kolem druhé hodiny v noci, aby – v drtivé většině z Prahy – přivezli časně ráno špinavé prádlo. Tyto objednávky jsou už předtím hotely online zadány do systému a prádelna si pak ke každé várce vytiskne své identifikační lístky.

Kvůli nové práci v sociální prádelně odložila nemocná žena i operaci kolene

Zatímco 95 procent prádla se pere v hlavní lince, jejíž vstupní část vypadá jak do výšky stoupající eskalátory s horami bílého prádla, zbylých pět procent jde do menších praček.

Hlavní prací linka prádelny má čtrnáct pracích komor, do každé z nich se vejde 55 kilogramů. Současně tedy linka pojme 800 kilogramů prádla. Prádlo postupně putuje z jedné komory do další, kde prochází předpírkou, hlavním praním a mácháním. Na konci jde do lisu, kde je zbaveno přebytečné vody, a pak buď do sušiček k plnému usušení, nebo postupuje k žehlení se zbytkovou vlhkostí.

Čtyři vrty a voda upravená na nulovou tvrdost

V roce 1999 prala prádelna 80 tun prádla měsíčně, nyní jde měsíčně o 450 tun. Kromě froté a ložního prádla je tam ještě doplňkový sortiment – hotelové uniformy k chemickému čištění, okenní závěsy, deky, polštáře, stolové prádlo či barevné froté z wellness.

Prádelna má čtyři vlastní vrty, z nichž čerpá vodu, kterou upravuje k potřebným parametrům technologické vody pro praní – zbavuje například manganu či železa a upravuje vodu na nulovou tvrdost. Součástí vodního hospodářství jsou akumulační nádrže a čistička vody. Na ohřev vstupní vody se využívá odpadní teplo ze žehličů, ale i z vypouštěné špinavé vody.

Prádelna v Novém Městě na Moravě pokryla díru na trhu, zájem stoupá

V prádle na vyprání najdou pradláci někdy zajímavé předměty. Jsou to třeba sexuální pomůcky, karty od pokojů, ovladače, dětské plyšové hračky. Zkrátka všechno možné, co host zastele do postele a pokojská si toho při stlaní nevšimne.

„Většinou to najdeme během procesu praní, volá většinou hotel, někdy i rodiče, že se jejich dítěti ztratila oblíbená hračka. A my jdeme a přeházíme dvanáct klecí prádla, abychom tu ztracenou věc našli. Ne vždy máme štěstí, ale co najdeme, vždy posíláme zpět do hotelu,“ líčí Prošková.

Obávané je nebezpečí zavlečení hmyzích parazitů s ložním prádlem. „Na to riziko býváme upozorněni, rizikové prádlo se už na hotelech vymrazuje a vyplynuje, aby nedošlo k přenosu,“ vysvětluje Prošková.

Nejtěžší je vykládka a nakládka do prací linky

Největší zručnost lidské práce si v prádelně vyžaduje žehlení. „Vypadne vám 55 kilo prádla, které musí pradlák ručně roztřídit, každý polštář obsluha žehliče natřepat, aby bylo výsledné žehlení perfektní. Fyzicky nejtěžší je vykládání a nakládání prádla do prací linky, proto tam pracují jenom muži,“ řekla Prošková.

Ačkoli je Prádelna a čistírna městskou společností, hospodaří samostatně. Pohybuje se v tržním prostředí, sama si shání zákazníky, se souhlasem vlastníka investuje zpět do provozu a vedle platby nájemného vyplácí i podíl na zisku.

„Jsme v plusových číslech a doufám, že to vydrží, než tato krize vzhledem k současným cenám vstupů bude u konce,“ míní Prošková.

Každý náš povlak na polštář má čip, říká šéf superprádelny

Budoucnost budí u jednatelky Proškové obavy. „Po covidu přišla energetická krize, pak válka na Ukrajině, nyní se opět dostáváme do energetické krize. Ceny vstupních komodit, jako je nafta, plyn a elektrická energie, opět vystřelily vzhůru,“ obává se jednatelka.

Prádelna vznikla v roce 1963 v éře socialismu jako součást tehdejšího Okresního podniku služeb. V areálu fungovali například i kadeřníci, na výrobu páry zde byla uhelná kotelna namísto nynější plynové.

Je členem Asociace prádelen a snaží se, aby se do výuky středních škol dostalo i něco z prádelenství, avšak je to běh na dlouhou trať.

„Býval obor pradlák, který byl zakončen mistrovským listem, to bylo ale před patnácti lety,“ podotýká Martina Prošková.