Bernard sklidil vlastní chmel pro letošní speciál, chmelnice nese jméno sládka Vávry

Milovníci humpoleckého piva už nedočkavě vyhlížejí svůj oblíbený speciál. Ten vyrábí rodinný pivovar Bernard již třetím rokem z vlastního chmele. Jeho sklizeň se na políčku nad městem uskutečnila ve středu, kdy také podnik oznámil pojmenování chmelnice po nedávno zesnulém vrchním sládkovi Josefu Vávrovi.

Právě ze sládkovy zahrady v Humpolci ostatně pocházel i první vysočinský chmel, z jehož šištic potom zkusil Bernard vařit svůj speciální ležák. A byť nejde o plodinu, která je pro Vysočinu typická, místní chmel se ukázal jako plnohodnotný a velmi kvalitní.

16 fotografií

„Pivo se hned chytlo, stalo se hodně oblíbené, a kapacita zahrady tak přestala stačit. A jelikož jsme tady, na pozemcích pivovaru, měli volný prostor, vybudovali jsme tu malou experimentální chmelnici,“ ukazuje mluvčí pivovaru Radek Tulis na políčko na kopci nad městem, v úctyhodné nadmořské výšce 560 metrů.

Celkem 144 rostlin na něj bylo ve spolupráci se studenty místní České zemědělské akademie (ČZA) vysazeno na jaře 2023. Letos tak vydaly plody už potřetí. Podle odborníků se jedná o dosud nejsilnější úrodu. „Loni byla sklizeň o něco slabší, ale letos to vypadá na solidní sezonu, zatím nejlepší,“ okomentoval plnící se proutěné koše Petr Linhart, technický ředitel pivovaru.

Díky tomu pivo s názvem Ležák s chmelem z Vysočiny poputuje nejen do lahví, ale rovněž do sudů a bude tak k dostání i na čepu hospod a restaurací. Než však chmel z pole zamíří v tekuté podobě k žíznivým zákazníkům, chvíli to trvá.

V první fázi pracovníci Bernardu strhávají rostliny a přenáší je na jednotlivá stanoviště, rozdělená vždy podle druhů chmele. Těch pěstuje pivovar celkem šest: Žatecký poloraný červeňák, Rubín, Harmonie, Sládek, Vital a Saaz Late.

„Nově teď máme ještě odrůdu Saaz Shine. Loni, když byla horší sezona a některé rostliny nepřežily zimu, jsme po poradě s odborníky dosázeli tento nový druh, který by měl být trochu odolnější,“ popsal Linhart.

Extrémní horka zvládli díky chladicí vodě

Letošní výpěstky nezasáhlo ani enormní sucho, rostliny jej zvládly bez úhony. „Chmel je docela odolný, jeho kořeny jdou hodně hluboko, takže si pro tu vodu umí ‚sáhnout‘,“ vysvětlil technický ředitel s tím, že velkou pomocí je samozřejmě také zavlažování.

Tato podzemní kapková závlaha využívá vodní zdroje pivovaru. „Prací“ a chladicí voda pro technologie je jímána do podzemní nádrže a následně může posloužit právě na závlahu. „Když tedy letos dlouhodobě nepršelo a byly extrémně vysoké teploty, tak jsme systém samozřejmě zapínali. Příliš mnoho vody ale chmelu také škodí, takže je třeba k tomu přistupovat s citem,“ podotkl Linhart.

Titěrná práce: Šištičky ručně trhají studenti

Na rozdíl od velkých chmelnic, kde se sklizní pomáhají stroje, se v Humpolci obírají šištice ručně. V rámci své školní praxe se do této činnosti zapojují i studenti tamní ČZA. „Občas je to trochu o nervy, šištice jsou malé, drobné. Je to hodně pečlivá, titěrná práce. Člověk musí při obírání hlavně dávat pozor, aby mu tam nezůstávaly listy,“ popsal Luděk Joska, student prvního ročníku oboru zemědělec–farmář.

Praxe na chmelnici je podle vedení školy pro žáky příjemné zpestření vedle pravidelných polních činností a obstarávání zvířat. „Na Vysočině je to ojedinělá příležitost si něco takového zkusit,“ míní Martin Píbil, zástupce ředitele pro praktickou výuku. Ve škole navíc funguje nově i minipivovar, kde si žáci zkoušejí vařit vlastní pivo. „Jsme domluvení, že tady dostaneme alespoň pár šištiček na jednu várku, takže si to zkusíme i z tohoto ‚bernardovského‘ chmele,“ plánuje Píbil.

Chmelu se daří i na Vysočině. Bernard ze své chmelnice opět uvaří speciál

Po sběru míří velké proutěné koše s voňavou úrodou do pivovaru, přesněji na půdy nad varnou, kde je dostatečné teplo. „Tam budou asi týden schnout a poté dojde na samotné vaření speciálního ležáku,“ upřesnil Tulis s tím, že do prodeje se pivo z vysočinského chmele dostane zhruba na přelomu listopadu a prosince. V lahvích jej zájemci seženou třeba ve značkových prodejnách Bernardu.

Po očesání úrody studenti rostliny ještě ručně okopávají. „Na zimu pak zvažujeme jejich překrytí organickým substrátem, čímž zajistíme jak ochranu proti mrazu, tak přirozené hnojení. Zjara budou mít rostliny hned z čeho růst,“ dodal Linhart.

Chmelnice Pepy Vávry

O rozšíření chmelnice Bernard prozatím neuvažuje – produkt by tím mohl přijít o svoji výjimečnost. Políčko nad městem tak zůstane na stávající ploše, nově ovšem pod oficiálním názvem Chmelnice Pepy Vávry. „Josef Vávra, jemuž nikdo neřekl jinak než Pepa, což se promítlo i do názvu, byl u jejího založení a účastnil se také sklizně,“ uvedl Tulis.

Josef Vávra zemřel letos 16. srpna ve věku nedožitých 67 let. Byl vrchním sládkem, generálním ředitelem a spolumajitelem pivovaru. Spolu se Stanislavem Bernardem stál v roce 1991 u zrodu firmy, jež se ze zchátralé provozovny vypracovala mezi nejvýznamnější tuzemské pivovary. Je také autorem receptur piva Bernard.