Na vlhké Vysočině chybí 270 milimetrů vody. Odborníci se chystají na možnou krizi

Nedostatek pitné vody i přes dlouhotrvající sucho nyní na Vysočině nehrozí. Prognóza však není příznivá, a tak se vodohospodáři začínají připravovat na špatný scénář - že ani v dalších měsících vydatné deště nepřijdou. „Situace v kraji není příznivá, kraj se suchem a nedostatkem vody intenzivně zabývá,“ sdělila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Příští týden v úterý se uskuteční důležité jednání v Brně na ústředí státního podniku Povodí Moravy. Vodohospodáři projednají možné scénáře vývoje počasí, postupující sucho a takzvanou manipulaci na významných vodních nádržích, tedy to, v jakém režimu v nich bude voda zadržována. „Po jednání budeme mít více informací a domluvíme se na dalším postupu,“ dodala Svatošová.

Jak hodnotí stav vedoucí krajského oddělení vodního hospodářství Jaroslav Mikyna? „Těžko volit slova. Situace není dobrá. Už loňský rok byl velice suchý, na Vysočině loni chybělo plošně 140 milimetrů srážek, tedy 140 litrů na metr čtvereční. Letos to není lepší - a jsme teprve na počátku října,“ řekl Mikyna.

Za dva roky chybí Vysočině 270 milimetrů. „Výhled na větší několikadenní deště není. Vodárenské nádrže na Vysočině - Vír, Mostiště, Hubenov, Nová Říše, Švihov - jsou zatím schopny vodou zásobovat, ale když bude sucho pokračovat a zima bude chudá na vodu, mohou být velké problémy,“ obává se Mikyna.

Žádná omezení ve městech (zatím) nehrozí

Krajské město zatím nemusí přijímat mimořádná opatření. „Přestože je stav podzemních vod v regionu dlouhodobě nepříznivý, zásoby povrchové vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou jsou dostatečné,“ sdělil mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk.

Město má vodu ve vodárenské nádrži Hubenov i v záložní soustavě Pístovských rybníků. „V létě jsme kvůli suchu vyzývali veřejnost k omezení odběrů vody. V současnosti není důvod podobná opatření zavádět. Vývoj budeme sledovat a případně reagovat,“ dodal Daněk.

18 fotografií

Podle Povodí Moravy je zásobní prostor nádrže Hubenov naplněn asi z poloviny, odběry vody pro výrobu pitné vody nejsou omezeny a omezení ani nehrozí. „Co se týká podzemních vod, tak ČHMÚ zaznamenal v září v povodí Jihlavy mimořádně podnormální hladiny. Pístovské rybníky, které jsou součástí záložní vodárenské soustavy, lze doplňovat i vodou z řeky Jihlavy,“ konstatoval Daněk.

Povodí Moravy stavy průtoků pravidelně sleduje, v poslední zprávě z úterý odborníci konstatují, že průtoky jsou v porovnání s dlouhodobými hodnotami pro říjen nejčastěji výrazně podprůměrné. Například ve vlastním povodí řeky Moravy jsou v rozmezí od 0 do 48 procent. Limity sucha jsou dosaženy ve 45 měřených profilech vodních toků.

V legendárním vodáckém kempu vodáci dávno nejsou, vyhnalo je sucho. Přesto žije dál

Podobná je situace je na západě kraje, odkud stéká voda do Sázavy spadající pod Povodí Vltavy. To letošní hydrologické sucho považuje svým rozsahem, dobou trvání, intenzitou i velikostí zasaženého území za zcela mimořádné.

„S výjimkou února a března byly průtoky na Sázavě v profilu Světlá na Sázavou hluboce podprůměrné. V současnosti je průtok v tomto profilu méně než dvacet procent průměru pro toto období. Nejinak tomu bylo po celé letošní léto,“ sdělila za státní podnik Jaroslava Vedlová.

V generelu je až dvanáct nových přehrad

Stát určil již před řadou let takzvaný generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod - míst vhodných pro stavbu přehrad. Na území Vysočiny je jich asi dvanáct. Ale zatím jde jen o mapu s místy přehrad, letošní sucho cestu k jejich uskutečnění zatím nezrychlilo.

OBRAZEM: Obnažená přehrada Vír. Sucho odhalilo zatopenou betonárku i staré zídky

„Nyní nevím, že by správci povodí některou z těch lokalit vybrali k přípravě,“ pravil Mikyna, ale připustil, že se to může brzy změnit. „Je třeba si však uvědomit, že příprava přehrady trvá pět šest let, stejně dlouho může trvat výstavba. A taky na ni stát musí mít peníze,“ upozornil.

Dvě z uvažovaných přehrad jsou poblíž Brtnice: u Opatova a Střížova. „My o tom víme, ale v posledních letech nás nikdo nekontaktoval, že by to chtěl řešit. Je to ve fázi úvah, ale nezačleňovalo se to dosud ani do územních plánů,“ pověděl brtnický starosta Jan Přibyl.