Vysočinský unikát je v ohrožení. Z jediné stepi, kde žijí, mizejí sysli po desítkách

Donedávna byla domovem bezmála stovky syslů obecných – jako jediná na Vysočině. To se však změnilo. Mohelenská hadcová step na Třebíčsku se loni stala místem, kde ochranáři zaznamenali největší úbytek těchto kriticky ohrožených zvířat za více než dvacet let jejich sledování. A neblahé skóre se potvrdilo i letos zjara.

Meziročně klesl odhad počtu syslů u Mohelna ze zhruba devadesáti jedinců na loňských přibližně čtyřicet zvířat, tedy zhruba na polovinu, což je alarmující číslo. Příčin může být hned několik.

„Od místních obyvatel i našich strážců máme zprávy o tom, že opakovaně pozorovali lov syslů kočkami. Při početnosti jedinců kolem stovky může i jediná kočka, pokud se jí lov syslů stane pravidelným zvykem, populaci významně oslabit,“ popsala za vysočinskou Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) zooložka Jana Matrková. Doplnila však také, že možností, proč zvířat v lokalitě ubylo, je více.

12 fotografií

Zásadní nevýhodou pro mohelenské sysly je totiž jejich malá a izolovaná populace. Z jedné strany omezena strmým skalním svahem a ze druhé zástavbou obce a poli. „Takové populace jsou přirozeně nestabilní a velmi náchylné na jakékoliv narušení. Sysly může ohrozit například počasí – třeba silné deště, které jim vyplaví nory. Nebo naopak velká sucha, kdy na lokalitě nenaroste dostatek potravy,“ zmínila jednotlivé teze Matrková.

Kvůli dlouhodobé izolaci syslí „komunity“ může dojít vinou příbuzenského křížení i ke genetickému oslabení, čímž se pak živočichové stávají méně odolní. A pokud se podle odborníků sejde podobných oslabujících vlivů několik, může i zdánlivě stabilní kolonie rychle zkolabovat.

„I na jiných lokalitách v Česku jsme se v rámci záchranného programu setkali s náhlými kolapsy, až zánikem populací, a to i u kolonií čítajících stovky jedinců. Ne vždy se bohužel podaří příčiny odhalit,“ konstatovala Matrková.

Kočky? Starosta se ohrazuje

Proti svalování viny jen na kočky se důrazně ohradil Jiří Šanda, starosta obce Mohelno, jež se nachází v těsné blízkosti Mohelenské hadcové stepi.

„Objevilo se to v některých médiích, ale já s tím rozhodně nesouhlasím. Jsme na vesnici, kočky se tady vždy volně pohybovaly – a potíže s úbytkem syslů nebyly. Těch důvodů může být více, takže bych rozhodně nedělal předčasné závěry,“ vyjádřil se Šanda.

Dodal také, že kočky nejsou jediný potenciální predátor. „Vyskytuje se tu například i dost dravých ptáků,“ upozornil starosta.

V minulosti dávala kriticky ohroženým hlodavcům zabrat i doprava. Velkou část louky s výskytem syslů totiž lemuje silnička vedoucí z městyse Mohelno ke hrázi stejnojmenné vodní nádrže. Nálezy sražených či přejetých zvířat tak dřív nebyly výjimkou. Od roku 2017 proto začala AOPK ČR ve spolupráci s Krajem Vysočina umisťovat podél komunikace dopravní značky Pozor, sysel.

„Přesto se v roce 2018 potvrdilo, že je úmrtnost sysla na silnici skutečně vysoká – během jediného roku bylo nalezeno dvanáct přejetých zvířat. Samotné značky tedy přejíždění syslů bohužel nezabránily,“ vysvětlila Matrková. Ke zlepšení situace vedla o rok později až instalace zpomalovacích prahů. Od té doby jsou nálezy přejetých chráněných hlodavců ojedinělé.

„Těší nás, že řidiči opatření v daném úseku respektují. Přes zimu dopravní značka odpočívá v depozitáři, protože syslové se ukládají k zimnímu spánku,“ připomněla Andrea Peňáz, krajská radní pro oblast životního prostředí. Na svá místa pak míří značení opět zjara, kdy začínají být tito vzácní živočichové zase aktivní a migrují za potravou.

Psy mít raději na vodítku

Vzhledem k loňskému propadu populace se letos na jaře uskutečnila i mimořádná kontrola zaměřená na jedince po zimování. „Při ní se bohužel potvrdil vážný stav situace, množství syslů je velmi nízké. Vydaří-li se ale odchov mláďat, jsou sysli schopni početnost poměrně rychle navýšit,“ doufá Matrková.

Pracovníci AOPK ČR proto prosí návštěvníky rezervace, aby dopřáli zvířatům klid. Sysli jsou sice na lidi, již si území hlavně po pandemii covidu hodně oblíbili, do jisté míry zvyklí, ale pořád jde o plaché tvory, udržující si od člověka odstup. Ten by tak měli zachovávat i turisté, zvláště ti se psy.

Nová pozorovatelna na Mohelenské hadcové stepi usnadní sledování syslů

„I když sysla pes nebo člověk obvykle přímo nepronásleduje, musí zvíře přerušit sběr potravy a prchá do nory. Proto děkujeme všem návštěvníkům, kteří se drží vyznačených tras a své psy mají na vodítku,“ řekla Matrková.

Oblast u Mohelna je o to cennější, že se jedná o vůbec poslední lokalitu s výskytem sysla na Vysočině. Sysel, kdysi běžný polní škůdce, byl totiž kvůli změnám hospodaření i přímému pronásledování lidmi na většině českého území vyhuben.

Letní sčítání ukáže

Samotná hadcová step, jejíž jádro tvoří strmý skalnatý svah nad řekou, však syslům příliš nevyhovuje – nemohou tam hloubit nory. Přežívají spíš na travnatých pozemcích mezi stepí a městysem Mohelno, kde je půda hlubší. Velká část těchto ploch patří do ochranného pásma národní přírodní rezervace.

„Jedná se o bývalá pole, zatravněná v devadesátých letech minulého století. Dnes už jsou na nich vyvinuty druhově pestré suché trávníky. AOPK ČR zde ve spolupráci s místními zemědělci každoročně zajišťuje seč a pastvu tak, aby vznikly dobré podmínky pro život syslů,“ upřesnila Matrková.

Unikátní syslí kolonii na Třebíčsku chrání už i zpomalovací prahy

Součástí záchranného „syslího“ programu je i pravidelný monitoring aktivity těchto hlodavců. Věnují se mu zaměstnanci vysočinského pracoviště agentury i dobrovolní strážci přírody. Hlavní sčítání pod taktovkou místních i externích odborníků se koná na přelomu června a července, kdy jsou nejsnáze k vidění i mláďata z aktuálního roku.

„Sledují se počty pozorovaných syslů a aktivních nor a zaznamenává se přibližně celková osídlená plocha. Odhad velikosti populace pak vychází ze společné konzultace s přihlédnutím k výsledkům všech kontrol v daném roce,“ objasnila cestu k finálním číslům Jana Matrková.

Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License