Vysočina je krajem plným skla. Glass turistika přitahuje tisíce návštěvníků

Kraj Vysočina a sklo k sobě neodmyslitelně patří. Tradice výroby této suroviny je tam stará již kolem pěti staletí a pro řadu turistů se stává i důvodem k návštěvě regionu. Ať už se jedná o expozice a výstavy, jichž lze v kraji vidět hned několik, či o možnost nahlédnout pod ruce zkušených sklářů.

„Tradiční sklářská výroba představuje jeden z nejsilnějších příběhů, které můžeme turistům vyprávět. Chceme, aby si lidé sklo nejen prohlédli v muzeích a prošli se po místech, kde tato křehká krása vznikala, ale aby i viděli um sklářských mistrů přímo u pecí,“ vysvětlil David Štěpánek, ředitel destinační společnosti Koruna Vysočiny.

Zájemci se podle něj mohou v široké plejádě výletních cílů zorientovat třeba prostřednictvím průvodce Po stopách dávných sklářů. Tento materiál je k dispozici v turistických informačních centrech.

Za ukázkami výroby skla mohou lidé zamířit hned do několika vyhlášených provozů. Již o druhém červnovém víkendu se pro zájemce opět otevře například sezonní sklářská huť U Hrocha, nacházející se u stejnojmenné restaurace ve Škrdlovicích na Žďársku. Malá sklárna navazuje na tradici kdysi světově vyhlášeného škrdlovického barevného hutního tvarovaného skla. Návštěvníci se však v tomto centru glass turistiky - tedy turistiky zacílené na sklo - nemusejí „jen“ dívat.

42 fotografií

Mohou si i zkusit něco vlastnoručně vyrobit, samozřejmě pod dohledem a s pomocí mistrů sklářů. „Začínáme 13. června a pokračovat budeme až do říjnových Dnů otevřených ateliérů, kdy míváme tradiční setkání sklářů. Lidé si ale už teď termíny skláření zamlouvají,“ okomentoval zájem návštěvníků Karel Švanda, majitel zařízení.

Jeden sklář bude vždy pracovat i v sobotu

Jen pár kilometrů od Škrdlovic - v Karlově - funguje další vyhlášená huť. Její provoz byl letos spuštěn koncem dubna. V huti se v pracovní dny konají u veřejnosti velmi oblíbené exkurze přímo do centra dění, kde mohou návštěvníci sledovat ruční výrobu hutního skla.

„A počítáme i s tím, že přibližně v červnu, až se provoz stabilizuje, bude jeden sklář pracovat také v sobotu,“ nastínil plány Jaroslav Svoboda, významný český sklářský výtvarník, jenž sklárnu AGS Svoboda Karlov v roce 1990 založil.

Sklářská firma mistra Vernera v Karlově končí. Potopil ji covid a ceny energií

Letos provozování hutě znovu převzal poté, co v ní skončil sklářský mistr Lukáš Verner, který ji měl v pronájmu od roku 2019. Režim exkurzí bude podobný jako v předešlých letech. Jednotlivci mohou do hutě zavítat bez objednání, větší skupiny po předchozí domluvě.

Na živou výrobu skla láká rovněž vyhlášená Huť Jakub v Tasicích, na pomezí Vysočiny a Středočeského kraje, jejíž historie sahá až do roku 1796. Provozovna, již proslavil i seriál Synové a dcery Jakuba skláře z roku 1985, se navíc nově pyšní cenou Patrimonium pro futuro - památkářským Oscarem. Ten uděluje Národní památkový ústav v několika kategoriích; sklárna v Tasicích ho získala za příkladnou správu památky.

Slavná sklárna byla před zánikem, teď skanzen začíná sezonu s prestižní cenou

Od června do srpna mají ve skanzenu otevřeno denně krom pondělí. V tyto dny mohou lidé vyrazit na prohlídku s průvodcem. O víkendech se konají i předváděcí akce, občas doplněné řemeslnými trhy či ukázkami malování a broušení. Příchozí mohou navštívit i obchod se sklem. Návštěvníky ale tradičně nejvíce láká sledování samotného procesu vzniku skla. Živá výroba se koná vždy v předem dané termíny; ty úplně nejbližší jsou vypsané na 13. a 27. červen.

Vystavený um sklářů

Na své si teď ale na Vysočině přijdou i milovníci výstav. Křehkou krásu skla je možné obdivovat například v nové dlouhodobé sklářské expozici V4+1 v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě. Impulzem k jejímu vytvoření se stalo devadesáté výročí narození významného českého skláře Františka Víznera, který zemřel roku 2011. Právě jeho díla tvoří základ výstavy. Zbytek exemplářů pochází z tvorby sklářů Lukáše Vernera, Aleše a Davida Valnerových a Beaty a Davida Vágnerových.

Zhruba sedm set exponátů hlavně škrdlovického hutního skla tvoří zase výstavu s názvem Krása skla v Městském muzeu v Bystřici nad Pernštejnem, která je k vidění až do 28. srpna. Exempláře pocházejí ze sbírky Luboše Koudelky, jenž je i autorem knihy Škrdlovické sklo.

Z hájenky se vyklubala sklárna. Ekonom Kysilka vzkřísil dům s huťařským příběhem

Na další akci mohou zájemci zavítat třeba i do Galerie na Milovské huti v Českých Milovech na Žďársku. Ta bude od 14. června hostit výstavu Sklo a příroda, konanou u příležitosti festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl. „Jedná se o skleněná díla manželů Miluše a Reného Roubíčkových, rozšířené o obrazy Milovské kotliny významných krajinářů, jako jsou například Macoun, Hanych, Sodomka, Wagner, Fiala, Cína Jelínek, Odvárka či Skořepa,“ vyjmenovala za galerii Lucie Masopustová.

Tato díla doplňuje rovněž místní unikátní trvalá expozice více než tisícovky výtvorů z českého skla, které mapují tvorbu od 17. století až po současnost.

Také na zámku ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku se mohou lidé až do závěru letošního září pokochat křehkým uměním, a to navíc trochu netradičně. Výstava Skleněné světlo totiž propojuje sklo s motivy vesmíru a fantazie. Originální výrobky skláře Petra Hory zaujmou jak svým precizním zpracováním, tak výraznými barvami a právě i prací se světlem. Doplňují je navíc obrazy planet od Petra Jáchyma.