Místo školy plno řemesel, děti pomáhají odmala. Kolotočář líčí život po poutích

Celý svůj život jezdil osmatřicetiletý Karel Vocásek po poutích, stejně jako jeho otec, děda, praděda i prapraděda. Mezi kolotoči si našel manželku a také jeho dvě děti míří za stejnou činností. „Máme tenhle život prostě rádi. Všechen ten ruch, atmosféru i lidi, co se kolem poutí točí,“ shoduje se rodina.

Na svatojánskou pouť ve Žďáře nad Sázavou jezdí Karel Vocásek už sedmnáct let – od doby, kdy se oženil. A potvrzuje, že tato štace patří k vrcholům sezony.

„Je to rozhodně jedna z největších poutí, které navštěvujeme. Další je samozřejmě Matějská a pak také řípská pouť pod horou Říp,“ líčí muž, který do Žďáru přivezl hned několik atrakcí. Provozuje dětský vláček, řetízkový kolotoč, dětskou prolézačku a také jízdárnu s poníky.

Právě tato dříve běžná aktivita se v posledních letech stává poněkud kontroverzní a čelí kritice některých lidí.