Mléko se prodává za nesmysl, zlobí se producenti. Chtějí zákaz podnákladových cen

Producenti a zpracovatelé mléka prožívají jedno z nejtěžších období v historii. Kvůli poklesu poptávky ceny mléčných produktů spadly na rekordní minima. Společně s Agrární komorou budou tlačit na to, aby byl zakázán prodej za podnákladové ceny. Zaznělo to na semináři při Mlékárenském dni v Přibyslavi.

Běžní spotřebitelé se už dlouho v obchodech nerozhlíželi s takovou náladou. Aby ne. Litr mléka v akci i za necelých šest korun, kostka másla za 17. Zatímco jiné náklady jim meziročně vzrostly, ceny mléka a mléčných výrobků výrazně spadly. Jejich producenti to ale odnášejí.

„Současné ceny v obchodech jsou naprostý nesmysl,“ zlobí se zástupce Českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace a předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. „Jen samotné suroviny pro výrobu jsou mnohem dražší,“ tvrdí.

Cena mléka a mléčných výrobků je na minimu už deset měsíců. Podle Kopáčka je celosvětový přebytek mléka a zároveň se oslabila jeho spotřeba v důsledku geopolitických konfliktů i obchodní politiky Spojených států a Číny.

Výkupní cena mléka, za níž ho farmáři prodávají mlékárnám v Česku, meziročně klesla o 27 procent. Dnes činí 9,70 koruny. Výrobní náklady na jeden litr konzumního mléka se pak pohybují kolem 11,05 korun. Aby řetězce mohly prodávat tak levně, tlačí na výrobce, aby ceny ještě snižoval.

Mléčné výrobky se nemají rozdávat zdarma

„Producenti jsou pod obrovským tlakem, dochází k cenové deformaci,“ volá Kopáček. Řetězce se snaží prostřednictví akcí na mléko či máslo přilákat více zákazníků, kteří si koupí i další zboží. Zisk jim tak násobně vrátí.

„Když prodávají mléko za 6,90 koruny, hrají si řetězce na ohromnou charitu. Ale už se nikde nezmiňují, že na ostatním zboží mají přirážku 150 procent,“ pronesla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

6 fotografií

Podle ní jsou mléko a máslo citlivé produkty, jejichž ceny spotřebitelé více hlídají. Bývá to položka, jež může rozhodnout o tom, který obchod navštíví. Proto kladou na ceny a akce u mléčných výrobků velký důraz. Podobně sledovaná se vedle mléka a másla pomalu stává i cena sýrů.

Takový způsob prodeje se ovšem mlékárnám příliš nelíbí. „Mléčné výrobky a sýry nejsou něco, co by se mělo rozdávat skoro zdarma,“ podotýká Aleš Malenka, generální ředitel společnosti Savencia Fromage & Dairy pro střední a východní Evropu, která vlastní někdejší přibyslavskou Pribinu.

Člověk má tři doklady, kelímek od jogurtu šest

Producenti společně s Potravinářskou a Agrární komorou tak chtějí docílit toho, aby byl zakázán prodej zboží za ceny, které jsou nižší než ty, za které je vůbec možné produkt vyrobit. „Opravdu to není náš folklorní pláč, jak slýchávám. Je to realita. Budeme silně tlačit na to, aby byly podnákladové ceny zakázány,“ ujistil viceprezident Agrární komory Leoš Říha.

Rekordně nízké ceny mléčných výrobků však mají i svá pozitiva. I díky nim spotřeba mléka a mléčných výrobků za uplynulý rok v Česku výrazně vzrostla. „O více než šest procent, dostali jsme se na číslo 287 kilogramů mléčných výrobků na osobu a rok. A v sýrech jsme dokonce vstoupili mezi státy s vůbec nejvyšší jeho spotřebou,“ zmínil Jiří Kopáček.

Mlékárny prodávají se ztrátou, hrozí zavírání provozů, varuje komora

Vedle nízkých cen producenty mléčných výrobků děsí ještě jedna věc. Je jí nové nařízení Evropské unie o obalech. To zavádí zcela nové požadavky a zejména na administrativu klade daleko vyšší nároky.

„Běžný člověk potřebuje pro normální život tři doklady. Rodný list, občanku a pokud řídí, řidičský průkaz. Obyčejný kelímek od jogurtu bude muset mít podobných dokladů o původu hned šest,“ zkritizovala nařízení Dana Večeřová.