Hrad Kámen, bezpečnost nemocnice. Jak evropské peníze mění život na Vysočině?

Když se letos v srpnu znovu otevřel veřejnosti Hrad Kámen na Pelhřimovsku, šlo o vyvrcholení tříletého úsilí o obnovu jedné z nejvýznamnějších památek v regionu. Středověký hrad ožil novými expozicemi, moderní elektroinstalací i zázemím pro rodiny a láká na unikátní sbírku historických motocyklů. Celková oprava vyšla na téměř 90 milionů korun, z nichž 56 milionů pokryla evropská dotace. Podobných proměn, které denně zlepšují život na Vysočině, probíhají v kraji stovky.

Ať už jde o plynulejší cestování, vyšší bezpečnost v nemocnicích nebo úpravy veřejných prostranství, evropské fondy z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) zanechávají v regionu nepřehlédnutelnou stopu.

Hrad Kámen po tříleté opravě ožil. Láká na motocykly i odkryté fresky

Nejčerstvějším a vizuálně nejvýraznějším příkladem je hrad Kámen na Pelhřimovsku, který se po tříleté generální rekonstrukci znovu otevřel veřejnosti v srpnu 2026. Středověké sídlo prošlo zásadní obnovou od odizolování základů a nové elektroinstalace až po restaurátorské práce. Odborníci obnovili historické malby, odkryli vzácné nástěnné fresky v Rytířském sálu, vrátili do oken okenice podle původních vzorů a zprovoznili pět historických kachlových kamen, která pomáhají v zimě šetrně temperovat expozice.

Zásadní proměnou prošla legendární motocyklová expozice. Místo dřívějších vysokých pódií jsou unikátní stroje rozmístěny volněji v pěti tematických sálech. Návštěvníci si tak mohou zblízka prohlédnout čtyři desítky historických motocyklů (včetně unikátů zapůjčených z Národního technického muzea, jako je Slavia z roku 1903 či vzácné prototypy značky Jawa) a využít nové interaktivní prvky i dětské herny.

Motocyklový hrad Kámen po tříleté opravě otevírá. Ukáže historické skvosty

Nový obchvat, krásnější centra obcí

Asi nejviditelnější jsou pro obyvatele kraje investice v dopravě a úpravy veřejných prostranství. Řidičům výrazně ulevila jižní část jihovýchodního obchvatu Jihlavy. Tento 2,5 kilometru dlouhý úsek, na který IROP přispěl z evropských zdrojů více než 290 miliony korun, odvedl tranzitní dopravu mimo obydlené oblasti. Myslí se ale i na cyklisty. Nově dokončené úseky cyklostezek, například trasa z Brtnice ke zřícenině hradu Rokštejn vedoucí malebnou krajinou, nebo cyklostezka spojující Bílek s Chotěboří či prodloužení stávající cyklostezky Jihlava – Pávov až do Stříteže, slouží místním k bezpečnému každodennímu dojíždění do práce a do škol, nebo pro volnočasové vyžití.

Výraznou proměnu má za sebou park Budoucnost v Havlíčkově Brodě, kde vznikla řada nových míst pro odpočinek a trávení volného času. Ovšem i malé obce, kterých je Vysočina plná, se mohou chlubit úspěšnými evropskými projekty. Příkladem je Cejle, kde se zaměřili na zanedbaná veřejná prostranství a obnovu rybníka. Snaha místních dokonce získala mezinárodní uznání, když zvítězili v anketě Nejrozkvetlejší obec Evropy.

Ochranu dat v nemocnici ani kyberbezpečnost na první pohled neuvidíte

Evropské peníze na Vysočině nepomáhají jen tam, kde se lije beton nebo sází stromy. Významné částky směřují do oblastí, které zůstávají očím veřejnosti skryté, ale jsou klíčové pro bezpečný chod měst a zdravotnictví.

Příkladem je Nemocnice Havlíčkův Brod, kde projekt za více než 20 milionů korun (z toho 14,5 milionu z EU) zvýšil odolnost nemocničních IT systémů, posílil zálohování dat a bezpečné ověřování uživatelů. Podobně Nové Město na Moravě investovalo s podporou IROP přes 17 milionů korun do modernizace a kybernetické ochrany svého městského datového centra.

Veřejné prostranství v obci Cejle

Průvodce pro obce i města: Jak pomáhá CRR Jihlava?

Za stovkami úspěšných projektů stojí profesionální administrativní a odborná podpora. O hladký průběh dotačních procesů se stará Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR).

Aby měli žadatelé o dotace podporu v každém regionu, vybudovalo CRR síť 13 poboček v krajských městech. Jihlavská pobočka CRR čítá přes dvacítku zaměstnanců a najdete jí v Brněnské ulici. „V aktuálním programovém období máme v administraci 463 projektů za celkem 4,7 miliardy korun,“ říká Renáta Marková, ředitelka Centra pro regionální rozvoj Jihlava. „Momentálně se dokončuje například nové centrum sociálních služeb v Třebíči nebo úpravy veřejných prostranství v Telči.“

Kromě toho, že CRR dohlíží na všechny projekty IROP v příslušných regionech, má každá pobočka také svoji specializaci. V Jihlavě se zaměřují na sociální bydlení a muzea.

Žadatelé o dotace, což jsou typicky obce, kraje a jejich organizace, získávají cenné rady jak na krajských pobočkách CRR, tak online prostřednictvím Konzultačního servisu na webu crr.gov.cz. Tým specialistů na dotační tituly a veřejné zakázky si zakládá nejen na kvalitě odpovědí, ale i na rychlosti: třetinu dotazů se jim daří vyřídit ten samý den. Za dobu fungování Konzultačního servisu už zodpověděli přes 18 tisíc různých dotazů.

Jejich expertíza teď bude velmi potřebná, protože čerpání evropských fondů se zásadně promění. „Od roku 2028 skončí samostatné operační programy a Česko bude mít jeden národní plán. Při hodnocení žádostí o podporu se bude mnohem větší důraz klást na výsledky, kterých má daný projekt dosáhnout. My jsme připraveni být nadále průvodcem a oporou, aby se české regiony mohly stále rozvíjet,“ uzavírá ředitelka CRR v Jihlavě Renáta Marková.

MŠ Podhrad Humpolec | foto: Centrum pro regionální rozvoj České republiky

Knihovna ve Žďáru nad Sázavou | foto: Centrum pro regionální rozvoj České republiky

Obsah vznikl ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj České republiky.