Stav hrobky byl katastrofální. V polích teď restaurátoři obnovují malou Vídeň

K závěru se blíží obnova unikátní památky, zkoušené samotou. Restaurátoři finišují s dokončováním obnovy interiérů unikátní architektonické památky, hrobky rodu Pallavicini. Stavba z let 1901 až 1902 osaměle stojí na mírném návrší v polích u Jemnice na Třebíčsku. Její stav byl katastrofální.

„Do poloviny listopadu dokončíme rekonstrukce povrchů vnitřní štukové výzdoby, což je krok obnovy, který už je vidět,“ řekl Zdeněk Kovářík, renomovaný restaurátor, který s kolegy na obnově pracuje.

V minulých letech už byly opraveny střechy, zdivo a fasády. „Stav byl strašný, několik desítek let do mauzolea zatékalo,“ upozornil Kovářík. V dalších letech čeká obnova sarkofágy, sokly či dřevěné lavice.

Nyní je ještě interiér mauzolea vyplněn pětipatrovým lešením, na kterém se pracuje. Pro turisty by měla být památka přístupná od května. Nyní je přístupná výjimečně třeba po domluvě pro skupiny.

S obnovou památky začalo město Jemnice v roce 2020. Každoročně do mauzolea investuje dva miliony korun, letos konkrétně 2,9 milionu. S financováním pomáhá Kraj Vysočina. „Celkem už jsme do mauzolea dali asi 16 milionů korun,“ podotkl Zdeněk Šálek z jemnického odboru investic a rozvoje města.

16 fotografií

Pro restaurátory je obnova mauzolea náročnou zkouškou. „Problémem jsou použité materiály, protože stavitelé hrobky užívali technologie z konce 19. století, ale současně i prvky, které se později neosvědčily a působily problémy,“ pravil Kovářík. Některé krásné hmoty se časem začaly rozpadat. Hrobka je zčásti ze vzácných materiálů, kterými jsou jemný vápenec, italský mramor či dolnorakouský třetihorní pískovec.

Hrabě si při stavbě zval odborníky z Vídně

Stavba podle Kováříka hodnotou nicméně nemá srovnání s jinou architekturou z Vysočiny. „Štukatéři i sochaři, kteří se na stavbě podíleli, byli předními odborníky z Vídně, které sem pozval stavitel hrobky hrabě Alexandr Pallavicini. Vycházel též ze zkušenosti na svém vídeňském paláci na Josefsplatz. Byl i ve správní radě dvorských muzeí a podobných institucí, tak měl kontakty na špičkové umělce,“ řekl Kovářík.

Podobnosti jsou podle restaurátora na vídeňském paláci Hofburg, jehož interiéry nových křídel jsou stejného typu jako na jemnické hrobce. „Takže tady máme malou Vídeň, přenesenou doprostřed polí k Jemnici,“ podotkl Kovářík.

V mauzoleu návštěvníci užasnou. Výraznými prvky výzdoby interiéru jsou ve výšce pod klenbou čtyři rohové medailony s podobami evangelistů. Jejich autorem byl Ignác Weirich, prestižní vídeňský sochař českého původu.

„Dělal je na zakázku v ateliéru v Římě, přímo zde v mauzoleu nikdy nebyl. Až když jsme uvnitř hrobky postavili lešení a dostali se na dotek ruky blízko k reliéfům, zjistili jsme, jak jsou nádherné. Jsou to jedny z nejlepších Weirichových děl,“ míní Kovářík.

Restaurátoři obnovují kromě štuků také prvky vnitřní výzdoby - rozety a konzolky. Mnohé z původních byly již prakticky rozpadlé. Unikátním prvkem je ocelová nýtovaná konstrukce kopule od vynikajícího odborníka Ignaze Gridla, který je například autorem Palmových skleníků vídeňského Schönbrunnu. „V případě mauzolea jde o jednu z prvních konstrukcí tohoto typu v Čechách,“ soudí Kovářík.

Zloději za bílého dne odřezali kovaný plot od cenné hrobky v Jemnici

Podobně zajímavá je socha Smíření nad vstupem do hrobky. Jejím autorem je Johannes Benk, tvůrce monumentálních skulptur ve Vídni. „Toto je jediná Benkova realizace v Čechách. Každou věc v hrobce dělal naprostý mistr oboru,“ zdůraznil Kovářík. Kaple byla postavena podle návrhu vídeňského architekta a dvorního stavebního rady Otty Hofera v novoklasicistním stylu.

Jemnický zámek Pallaviciniů prochází též obnovou. „Nyní je před námi obnova chodby k loveckému salonku, který jsme restaurovali a chceme více uvést v život,“ přiblížil jemnický starosta Pavel Nevrkla.