Prázdné byty a roky čekání na povolení. Jižní Morava utíká před bytovou krizí

Dostupné bydlení v Jihomoravském kraji brzdí hlavně nedostatek peněz a vhodného místa. Více než polovina samospráv zároveň považuje kapacitu nájemního bydlení za nedostatečnou. Vyplývá to z průzkumu společnosti CEEC Research mezi 109 městy a obcemi v kraji.

Jihomoravské obce narážejí při snaze rozšiřovat dostupné bydlení především na nedostatek financí a vhodných pozemků. Absenci vhodných míst pro výstavbu označilo za jednu z hlavních bariér 52 procent samospráv, což je nejvyšší podíl ze sedmi dosud zkoumaných regionů.

Peníze přitom představují ještě větší problém. Bez finanční podpory státu by své projekty nedokázalo uskutečnit 71 procent dotazovaných obcí. Jako nejvhodnější pomoc proto samosprávy nejčastěji zmiňovaly kombinaci dotace a zvýhodněného úvěru.

Stavět se chce, na povolení se ale čeká roky

Problémem je také samotná cesta k nové výstavbě. Zdlouhavé povolovací a administrativní procesy označilo za jednu z hlavních bariér 40 procent obcí.

Podle Filipa Valtra z Iniciativy pro dostupné bydlení a společnosti Central Group je překážkou především jejich nepředvídatelnost. „Potřebujeme vědět, jestli povolení dostaneme za dva roky, nebo za deset let,“ uvedl Valtr na konferenci o dostupném bydlení v Jihomoravském kraji, která se uskutečnila tento týden v Brně.

12 fotografií

Podle něj je nutné celý povolovací proces změnit a jasně nastavit mantinely, na základě kterých se budou projekty posuzovat. Městům navíc často chybějí odborníci, kteří by se přípravě staveb mohli věnovat.

V podobném duchu se vyjádřil i lidovecký kandidát na brněnského primátora a starosta Kohoutovic Jakub Hruška. „Asi všichni víme, že zásadní problém ve výstavbě představuje stavební úřad. Není výjimkou, že se čeká dva roky na stavební povolení i u věci jako park. Natož u bytových domů,“ uvedl.

Chybí hlavně byty pro mladé

Problém se přitom netýká pouze množství bytů, ale také toho, pro koho jsou určeny. Průzkum ukázal, že 58 procentům obcí a měst chybí startovací byty pro mladé rodiny. V těsném závěsu je poté bydlení pro seniory a dostupné nájemní bydlení pro střední příjmové rodiny.

S nedostupným bydlením pro mladé se pojí i nedostatečné množství ubytování pro vysokoškolské studenty, kterých bylo loni v Brně téměř 70 tisíc. Mnozí studující jsou nuceni si hledat vlastní bydlení, čímž zvyšují konkurenci pro ostatní nájemníky.

Menší obce chtějí stavět dostupné byty, na státní pomoc dosáhnou jen některé

„Kapacity kolejí nepokrývají potřeby studentů. Ti se tak objevují na realitním trhu a přispívají tím k nedostupnosti bydlení,“ uvedl děkan Stavební fakulty VUT Karel Šuhajda.

Jenom stavět nestačí

Mimo novou výstavbu je podle poslance a kandidáta na brněnského primátora Václava Trojana (ANO) potřeba hledat možnosti také ve stávajícím bytovém fondu. „Pro příklad nemusím chodit daleko, v mých rodných Židenicích se už velmi dlouho řeší, jak naložit s prázdnými bytovými jednotkami, jestli je zbourat nebo opravit. Jsou tam desítky bytů, které by mohly být využity,“ prohlásil.

Stejný názor má i kandidátka na brněnskou primátorku Kamila Zlatušková (za ODS). „Vedle nové výstavby je potřeba opravovat také stávající městské byty a hledat další možnosti, jak využít městský majetek,“ uvedla. V tomto ohledu je ovšem podle generálního ředitele společnosti Wienerberger Karla Jeřábka překážkou nedostatečná pracovní síla, jež by bytové jednotky postavila.

Z radnice v Brně se stává developer, za pár let chce postavit více než stovku bytů

S nedostatkem pracujících se potýká stavební průmysl i v jiných sférách. „Například počet absolventů VUT klesá natolik, že nestačí pokrývat pracovní pozice ve stavebních firmách,“ doplnil Šuhajda.

Jak tedy situaci zlepšit?

Jedním z řešení má být změna přístupu k plánování měst. Podle Valtra je žádoucí jasně určit, kde a za jakých podmínek se může stavět, aby přípravu projektů neblokovaly nejasnosti v územním plánování. Pomoci by mohlo také uvolnění přebytečné regulace, která jednotlivé stavby zbytečně prodražuje a celý proces prodlužuje.

Důležitá má být i spolupráce mezi městy a soukromými firmami. Podle starosty Kuřimi Draga Sukalovského (STAN) se obce při přípravě bytových projektů neobejdou bez kvalitního právního zázemí a zkušených partnerů ze soukromého sektoru. Jako jednu z možností vidí spolupráci města s jediným developerem, se kterým lze podle něj nastavit jasné podmínky a rozdělit odpovědnost za celý projekt.

Za pět let přibylo jen osm městských bytů. Brněnské sliby střídá rezignace

„Hlavní je se nebát, v dlouhodobé spolupráci s jedním developerem nevidím žádná negativa,“ dodal.

Snížit náklady by mohl také efektivnější způsob samotné výstavby. Jedním z návrhů je využívat systém design-build, při kterém za přípravu projektu i jeho realizaci odpovídá jeden dodavatel. Inspirací má být průmyslový způsob výstavby, jež umožňuje některé části procesu standardizovat a opakovat. Podle zastánců tohoto přístupu by tak bylo možné stavět rychleji a za nižší náklady.