Ochrana cenných budov v Brně v nejistotě, památková zóna s novelou zákona zanikla

Všechny stavby, které nejsou v Brně samostatně prohlášeny za kulturní památku, chránila poslední tři roky Památková zóna Brno. Ta vznikla v reakci na to, že administrativní chybou z 80. let přišlo o statut památky na 1400 historicky cenných budov. Jenže teď kvůli nedávno schválené novele stavebního zákona se tato ochrana ruší. Vše je tak opět v nejistotě.

Mění se i způsob, jakým mohou památkáři do rozhodování o těchto stavbách zasahovat. A v tom spatřuje velké riziko brněnský zastupitel a exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Dosud podle něj musel stavební úřad při povolování úprav v památkové zóně respektovat závazné stanovisko památkářů. Nově u domů, které samy nejsou kulturní památkou, dostane pouze jejich vyjádření. Stavební úřad k němu sice přihlédne, ale nemusí se jím už nově řídit.

Hladík, který má obavy z možných demolic historicky cenných domů, proto navrhuje vytvořit podrobné plány ochrany. Chtěl tím zaúkolovat vedení města, jenže neuspěl.

„Myslím, že už dnes je plněno vše, co navrhujete,“ oponovala mu v minulém týdnu na jednání brněnských zastupitelů primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Brno chystá masivní ochranu památek, zóny vyrostou na tisícovce hektarů

Vedoucí brněnského Odboru památkové péče Petr Havlíček ji následně doplnil, že příprava podobného plánu už v Brně probíhá. „Existuje pracovní skupina, která se touto problematikou zabývá, byť není příliš aktivní,“ řekl.

Podle Hladíka by město mělo přesně určit, které části jednotlivých staveb a jejich okolí mají zůstat zachované. Týkalo by se to například vzhledu fasád, historických oken a dveří nebo střech. Naopak zásahy, jež historickou hodnotu domu neohrožují, by mohly mít jednodušší režim.

Takový plán by podle něj mohl přinést také větší jistotu vlastníkům a investorům. Dopředu by totiž věděli, které prvky stavby musí při rekonstrukci zachovat. Ochrana se navíc týká především vnější podoby domu, nikoli interiéru.

Brněnské památky se dočkaly ochrany, odpor dotčených radnic byl marný

Magistrát nevylučuje, že k něčemu podobnému nakonec nesáhne. „Plán ochrany brněnské památkové rezervace či památkových zón by mohl být vhodným nástrojem, jak historické hodnoty chránit, pokud se ukáže, že pouze se zněním zákona si nelze vystačit,“ dodal pro iDNES.cz mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Podle Hladíka není navíc reálné spoléhat na postupné prohlašování jednotlivých objektů za kulturní památky. Za posledních deset let jich v Brně přibylo jen zhruba čtyři desítky. „Při tomto tempu by obnovení ochrany všech dotčených staveb trvalo zhruba 331 let,“ poznamenal v narážce na 1400 domů, které administrativní chybou v 80. letech přišly před několika lety o statut kulturní památky.