Mimořádné výzkumy s lidským rozměrem, vzpomínají kolegové na špičkového vědce

Nebál se žádných výzev, prosazoval, že se musí zkoušet nové metody, techniky a přístupy. Tak si kolegové pamatují uznávaného neurologa Ivana Rektora. Tento špičkový vědec, který zemřel minulou neděli ve věku 77 let, se zapsal do historie nejen svými závěry, jak se trauma z extrémních událostí může přenášet i do dalších generací.

Jeho někdejší kolegové popisují světově uznávaného experta, který většinu svého profesního života spojil s Brnem a jenž získal řadu domácích a mezinárodních ocenění, jako energického, bystrého a charismatického člověka.

„Zanechal po sobě odkaz vědce, který dokázal propojit špičkovou vědu s lidským rozměrem,“ uvedl ředitel vědeckého institutu Ceitec Pavel Plevka.

Zemřel neurolog Ivan Rektor. Zkoumal dopady holocaustu a války na Ukrajině

Jeho předchůdce v čele výzkumného střediska Jiří Nantl jej doplnil, že Rektor byl velkou osobností. „Takový renesanční člověk, kterých v současnosti už moc není. A vyznal se nejen v medicíně, ale také v kultuře nebo historii,“ poznamenal.

Jejich společným koníčkem byly historické mapy, ke kterým se při svých setkáních a debatách opakovaně vraceli. „Vždycky jsme se hodně smáli, každá konverzace s ním byla zajímavá a on sám byl velmi usměvavý člověk,“ vzpomněl Nantl.

U přeživších holokaustu došlo ke změně struktury mozku, říká neurolog

Neurovědkyně Monika Fňašková s Rektorem, jenž byl dlouholetým přednostou I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a prorektorem Masarykovy univerzity, spolupracovala na projektech zaměřených na stres a transgenerační přenos traumatu.

Výzkum zaměřený na přeživší holokaustu a jejich potomky považuje Fňašková za jeden z důležitých odkazů jeho práce. Podle ní ukázal, že trauma může v mozku zanechávat celoživotní dopady a může se dokonce přenášet na další generace. Podle ní šlo o mimořádné výzkumy, které mohly zpočátku působit téměř jako neuskutečnitelné.

V obleku a s helmou v podpaží na přednášku

Vzpomíná též na to, že Rektor zdůrazňoval potřebu neustále posouvat výzkum mozku a mysli pomocí nových technik a přístupů. Nebál se pouštět do témat, která na první pohled působila neobvykle nebo riskantně.

5 fotografií

„On měl schopnost věci prosadit a posouvat hranice. Měl přirozenou autoritu a respekt, dokázal z lidí vydolovat víc, než si sami mysleli, že v sobě mají. Práce s ním byla všechno, jen ne nuda,“ sdělila Fňašková.

Jednou z charakteristických vzpomínek, které si s ním spojují Nantl i Fňašková, je cesta do práce na kole.

„Pokud vystupoval na nějaké přednášce v Brně, bylo téměř jisté, že se objeví v obleku a s cyklistickou helmou v podpaží, což v jeho podání působilo naprosto přirozeně,“ popsala Fňašková. „Pořád se mi stává, že když kolem mě projede cyklista, automaticky se otočím s myšlenkou, jestli to nebyl Ivan.“

Poslední rozloučení s Ivanem Rektorem se koná tento pátek v 11:30 v obřadní síni židovského hřbitova v Brně.