Zelená střecha na sídlišti v Brně pokryje blok několika domů, bude mít několik funkcí

Celkem pět vchodů bloku bytových domů v brněnské části Starý Lískovec už v minulých letech dostalo novou fasádu, opravily se tu balkony a teď u objektů na Dunajské přichází na řadu rekonstrukce střechy. A s tím na ni nově i osazení zelených pásů. Podle dat magistrátu jde s téměř 1 700 metry čtverečními o dosud největší instalaci na sídlišti v Brně a jednu z největších v celém Česku.

Podle místostarosty Starého Lískovce Jiřího Dvořáčka (KDU-ČSL) se nejedná jen o ekologický krok, ale i ochranu hydroizolace, která se v letních vedrech panujících za poslední roky rychleji ničí. „Někde už je špatná po deseti letech,“ uvedl.

11 fotografií

Zelené pásy – na izolaci se uloží zemina a na ni předpěstované trvalky, často odolné rozchodníky – pak dokážou nejen ochránit střechu od degradace, ale také snížit teplotu v nejvyšších patrech domu.

Starosta Starého Lískovce (ODS) Vladan Krásný má ostatně vlastní zkušenost s bydlením v nejvyšším patře těsně pod střechou. V extrémních téměř čtyřicetistupňových vedrech podle svých slov teploměr doma ukazoval přes 28 stupňů Celsia, přestože měl po celý den zatažené žaluzie. „Bez nich by to bylo pětatřicet,“ odtušil.

Podle orientačních odhadů dokáže podle Krásného zeleň na střeše snížit teplotu v bytech o další dva stupně, možná i víc, protože vnější plocha přes den neakumuluje teplo, které by pak sálala do okolí, ale pohltí jej právě vysazené rostliny.

Zelené střechy chrání před horkem i zimou, dokonce i před hlukem

„Také se zpomaluje odtok vody ze střechy,“ doplňuje další pozitivum starostka sousedního Nového Lískovce Jana Drápalová (Zelení), jejíž městská část rovněž instaluje zeleň na vršky budov, které spravuje. „Při každé takové rekonstrukci by se mělo jít tímto směrem,“ ocenila záměr kolegů. Stavební práce za 16 milionů korun, které na Dunajské začaly minulý měsíc, mají být hotové na konci března příštího roku.

Možná je i kombinace rostlin a panelů

Na jednu stranu jde o rozsáhlou plochu, kterou pokryje zeleň, není ale tou největší, kterou nejen Brno nabízí. Ostatně bytové domy nemají takový potenciál, mnohem větší skýtají především průmyslové podniky se svými halami.

„Například jsme zelenou střechu instalovali na provozu Kofoly v Mnichově Hradišti, kde šlo o 10 tisíc metrů čtverečních, v Plzni pak o dalších 7 500 metrů,“ zmínil dva velké příklady Antonín Novák, jednatel brněnské společnosti Green Top, která se na tento byznys specializuje.

Štědře dotovaná zelená střecha pálí více než bílé tašky, zjistili vědci

V Brně je jedním z největších průmyslových developerů i stavitelů kancelářských budov firma CTP. Zelené střechy však na jejích budovách člověk nespatří, ať už jde o areál Vlněny poblíž centra města nebo park na Černovických terasách na periferii města, přestože jde dohromady o stovky tisíc metrů čtverečních. Dnes je často pokrývají solární panely. V současnosti už jde přitom fotovoltaiku i zelenou střechu kombinovat, aniž by panely překážely zeleni a narušovaly její funkci.

„U průmyslových hal využíváme střechy primárně pro fotovoltaiku. Kombinaci s extenzivní zelení u stávajících budov často omezuje nosnost konstrukce a současně představuje kompromis mezi výrobou obnovitelné energie a vhodnými podmínkami pro vegetaci. Volíme proto řešení podle preferencí nájemců objektů i možností konkrétní budovy a lokality: intenzivní zeleň a terasy s vegetací tam, kde mohou sloužit lidem i městu, a fotovoltaiku tam, kde umožní efektivní výrobu obnovitelné energie,“ vysvětlil za CTP Pavel Ševela.

VIDEO: Stěny a střechu unikátní průmyslové haly tvoří tisíce rostlin a trav

Každopádně s kombinovanou instalací takzvané biosolární střechy má zkušenost i zmíněná brněnská firma Green Top, která ji řešila mimo jiné v samotném centru města. Tímto směrem chtějí v budoucnu jít také ve Starém Lískovci a novou zelenou střechu na Dunajské připraví na případné doplnění solárními panely.

Důvodem, proč není fotovoltaika součástí už nynějších stavebních prací, je podle starosty nezájem minimálně půlky nájemníků. „Oni by se nepřipojili, protože tomu nerozumí,“ řekl Krásný na rovinu.

Podle něj musí nejdříve vedení městské části lidem v klidu vysvětlit, že to neznamená, že by přišli o stávajícího dodavatele nebo by jim případně vypadl proud, když nebude svítit slunce, ale že by zkrátka na faktuře měli nižší sumu za elektřinu díky kombinaci klasického dodavatele a vlastní výroby ve fotovoltaice. „Musí se taky dobře propočítat, jak velkou solární elektrárnu má cenu stavět, aby se investice vrátila,“ poznamenal.

Drápalová navíc zdůrazňuje klíčovou statiku budovy. I to je důvod, proč v její městské části jsou na střeše školy pouze panely, nikoliv zeleň. „U mateřské školy už to chystáme tak, že část bude zelená a na části zase fotovoltaika, aby se zátěž rozložila,“ vysvětlila.