Není co pálit. Tak tristní sezonu nepamatujeme, smutní jihomoravské palírny

Osmdesát lidí přijíždí v běžné sezoně pálit meruňky do palírny v Tišnově. Letos dorazili jen dva zájemci. Takový obrázek ilustruje zmar letošní úrody. Jarní mrazy a následné sucho připravily ovocnáře o velkou část očekávaných plodů, stromy navíc nesou výrazně drobnější ovoce. Někteří pěstitelé už sady zmenšují, jiní přemýšlejí, jak vůbec pokračovat.

Jarní mrazíky, sucho, vysoké teploty a někde i krupobití hodilo klacky pod nohy jihomoravským zemědělcům ze všech různých odvětví. Třeba vinaři hlásí až o 40 procent méně úrody, podobně a spíš i hůř jsou na tom ovocnáři. Většině z nich letos výrazně poklesla úroda ovoce, především broskví a meruněk, ale také jablek a hrušek – těch mají místy až o 70 procent méně než loni.

8 fotografií

Takový je stav třeba v Sadech Starý Lískovec v Brně, kde těchto jádrovin sklidili jen 35 procent z běžného průměru. Podle majitele Víta Blahy jde o naprosto tristní sezonu a podobně špatnou za poslední desítky let nepamatuje.

„Největší paseku nadělalo sucho, se kterým si stromy neumí poradit. Třeba jabloně tak zůstaly poloprázdné a půlka odrůd je dokonce téměř bez plodů,“ popisuje Blaha. Kvůli tomu musel zrušit samosběry, které zde pravidelně pořádal.

Méně slivovice i meruňkovice. Letošní sezona v palírnách je kvůli suchu špatná

Není v tom sám, problém se týká celého kraje. Podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) míří odhad letošní sklizně na celé jižní Moravě k necelým 9 500 tunám jablek, což je za posledních deset let suverénně nejméně. Pro porovnání – loni tu ovocnáři sklidili 13 tisíc tun, před čtyřmi lety přes 20 tisíc.

Spousta toho, co na stromech zůstalo, je navíc kvůli nepříznivým podmínkám malé. „Některá jablka nelze ani využít do běžného prodeje, místo toho je zpracujeme na mošt. I u těch, která nabídneme, se zákaznici musejí připravit na to, že jsou menší, než bylo zvykem z předchozích let. Pozitivní aspoň je, že z našich zkušenostní bývají takhle malá jablka alespoň vyzrálejší,“ podotýká Blaha.

Nicméně na zákazníky čeká mírné zvýšení ceny. „To je spíše ale reakce na vyšší náklady. Propad úrody zdražováním ani kompenzovat nedokážeme,“ vysvětluje a dodává, že lety v supermarketech je už nárůst cen zřetelný.

Špatná úroda meruněk i švestek

Špatně je na tom také úroda broskví, meruněk, třešní nebo švestek, kterým nejvíce uškodily jarní mrazíky. Podle červnového odhadu ÚKZÚZ pěstitelé letos mohli sklidit asi 53 tun broskví, konečné nahlášené číslo však bude po letním suchu pravděpodobně ještě nižší. Loni přitom úroda dosáhla 93 tun, předchozí roky se vyhouplo i přes 200 tun.

„My jsme broskve letos neměli žádné a dalších peckovic se s výjimkou švestek urodilo minimum,“ posteskne si Blaha. Problémy zaznamenali také na farmě U tří dubů v Příměticích na Znojemsku, kde propad úrody letního ovoce vyčíslili na 60 procent.

Se zmrzlými meruňkami dochází trpělivost. Ovocnáři zkoušejí pěstovat olivy či fíky

Tento stav navíc ovlivní i další odvětví, která na produkci ovoce stojí,třeba moštárny nebo palírny.

Zatímco loni si výnos chválily, i ony letošní sezonu považují za jednu z nejhorších za poslední roky. „Jen pro ilustraci, jak to vypadalo s meruňkami – v obvyklé sezoně je přijede pálit tak 80 lidí, letos to byli dva. Švestky se teprve rozjíždějí, ale třeba u nás na Tišnovsku je to s nimi špatné i celkově se vším ovocem. Co nezmrzlo, to zaschlo. Přitom třeba na Vysočině nebo v jiných částech Česka jsou na tom třeba se švestkami mnohem lépe,“ hodnotí Otakar Kappel z Pěstitelské pálenice v Tišnově na Brněnsku.

Pěstitelská pálenice vyrábí pravé ovocné destiláty z ovoce nebo kvasu dodaného pěstiteli v systému tzv. pěstitelského pálení.

Výrazně méně zájemců mají i v Palírně lihovaru Svatý Urban v Syrovicích pod Brnem. „Hodně plodů bohužel spadlo kvůli suchu dříve, než stihlo dozrát. A nedozrálé ovoce zkrátka pálit nelze,“ krčí rameny Oldřich Sedlář ze syrovické palírny.

Roli hraje i menší velikost plodů. „Kdo přiveze jablka a je zvyklý mít z úrody jednoho stromu 200 litrů pálenky, musí počítat maximálně s polovinou, jsou totiž velmi malá,“ upozorňuje Romana Pokorová z pálenice ve Viničných Šumicích na Brněnsku a dodává, že málo je i tradičních odrůd švestek. „Klasická česká švestka nebo například durancie vůbec nejsou. Ale teď dozrává lepotica, což jsou velké švestky, těch je zatím dostatek,“ vyzdvihuje.

Řada pálenic a moštáren v regionu kvůli každoročně zhoršujícím se podmínkám už v posledních letech skončila. Stejně tak produkci omezují ovocnáři, kteří buď své sady zmenšují, nebo úplně ruší. „Za posledních 15 let jsme snížili výměru ovocných sadů ze stovky hektarů na polovinu a tento trend bude nadále pokračovat. Zároveň je ale nutné dodat, že plánujeme i jejich obnovy a výsadbu nových, protože v pěstování ovoce pro Znojemsko, naše obchody a naše výrobky chceme vytrvat,“ konstatuje vedoucí přímětické farmy U tří dubů Michael Kahoun.

S úvahami o redukci plochy si pohrávají také ve Starém Lískovci. „Samozřejmě nad snižováním výměry přemýšlíme, ale u nás je problém v tom, že se zaměřujeme jenom na ovocnářství. Kdybychom ho zrušili, nemáme nic. Zmenšování si mohou dovolit spíše farmáři, kteří to nahradí zeleninou nebo živočišnou výrobou,“ přemítá Blaha.