Češi, Němci a fakta. Tisícileté soužití dvou národů v Brně rozvrátila válečná zvěrstva

Sudetoněmecký sjezd, který se příští týden koná v Brně, zvedá takřka bezbřehé emoce, jež se jen stěží podaří zmírnit. Fakta hovoří zcela jasně o tom, že hříchy ve vzájemných vztazích spáchaly obě strany, tedy německá i česká. Jenže ta první na to měla o hodně víc času, navíc postupovala s až bestiální racionalitou – a obětí i materiálních škod tedy bylo násobně oproti české vendetě.

Skutečnosti a okolnosti česko-německého soužití jsou právě v Brně velmi zajímavé, ostatně jeho dějiny se v tomto ohledu odehrávaly zvláště turbulentně. Vždyť po léta bylo převážně „německým“ městem, minimálně proto, že se zde po staletí mluvilo víc německy než česky.

Takzvaný Brněnský jazykový ostrov tvořilo německy mluvící obyvatelstvo od konce 12. století až do jeho vysídlení z Československa v roce 1945. Kromě centrálního Brna Němci převažovali v mnoha okolních obcích, k nimž patřily Kamenný mlýn, Brněnské Ivanovice, Černovice, Dolní a Horní Heršpice, Komárov, Přízřenice, Modřice, Moravany a Želešice.