Nová forma bydlení pomůže stárnoucím rodičům s postiženými potomky

Je jim přes 70 let, přesto každé ráno vstávají s tím, že musejí být k ruce svým nejbližším. Pomáhají s hygienou, oblékáním, jídlem či doprovodem dospělým dětem se zdravotním postižením. Péči, kterou tito rodiče zvládali desítky let, jim ale vlastní věk postupně komplikuje. A nad každodenní rutinou visí otázka: Co se stane, až tady nebudeme?

Brno nyní zkouší nabídnout jednu z možných odpovědí. V Králově Poli otevřelo šest bytů pro společné bydlení stárnoucích rodičů a jejich dospělých potomků s postižením. Rodina zůstává pohromadě, do péče se ale mohou postupně zapojovat sociální služby.

„Cílem je postupně podporovat člověka s postižením v samostatnosti a pomoci mu připravit se na situaci, kdy rodič nebo jiný blízký pečující nebude schopen péči dále poskytovat,“ vysvětlil vedoucí sociálního úseku Centra sociálních služeb Brno David Král.

Problém vidí mimo jiné v tom, že některé rodiny dlouhá léta zvládají péči samy a pomoc zvenčí začnou využívat až později. „Často jsou přesvědčeni, že péči nejlépe zvládnou sami. Člověk s postižením pak nemusí být zvyklý na pomoc jiné osoby, což může později přinést komplikace,“ popsal.

Domácí péče se může zhroutit během chvilky

Město proto chtělo ulevit stárnoucím rodičům, kteří pečují o své děti se zdravotním postižením, a nabídlo možnost dlouhodobého nebo i trvalého bydlení v bytech s dispozicí 2+kk v Ptašínského ulici.

Projekt jakožto první svého druhu v Brně vznikl z bývalého domova seniorů, bydlet zde mohou i lidé s těžkým postižením a vysokou potřebou pomoci. Sociální služba se má do péče zapojovat postupně, aby si na ni člověk s postižením zvykl a nebyl odkázaný výhradně na svého příbuzného.

Vytvářel psychický nátlak, nedbal na pravidla. Bytový ombudsman musel odejít

Ani toto bydlení ale automaticky neznamená, že v něm potomek zůstane poté, co rodič zemře nebo už nebude schopen se o něj starat. „Pokud bude zvládat samostatné bydlení, sociální pracovníci magistrátu mu pomohou hledat další vhodné bydlení. Podle jeho potřeb může jít například o byt zvláštního určení či jinou odpovídající formu bydlení a podpory,“ nastínil Král.

Kolika rodin se podobná situace přímo v Brně týká, město neeviduje. Celostátní údaje nicméně ukazují, že v domácnostech žije přibližně 1,3 milionu lidí se zdravotním postižením a na neformální péči se podle města až v 94 procentech případů podílejí příbuzní. S přibývajícím věkem rodičů se přitom může dlouhé roky fungující domácí péče zhroutit během krátké doby.

„Nastává krizová situace, kterou systém stále nedokáže řešit zcela hladce. Pokud jediný pečující například zemře nebo náhle skončí v nemocnici, sociální pracovníci začnou hledat terénní či ambulantní pomoc, případně akutní krizové lůžko, nejčastěji v pobytové odlehčovací službě,“ přiblížila Zdeňka Obalilová z tiskového oddělení magistrátu.

Z radnice v Brně se stává developer, za pár let chce postavit více než stovku bytů

Volné místo ale nemusí být zrovna k dispozici. Pobytové sociální služby jsou totiž často plné. „V praxi se stává, že člověk s handicapem může být dočasně umístěn do zdravotnického zařízení nebo dle věku například do domova pro seniory,“ předestřela Obalilová.

Čekací doby v řádu měsíců až let

Ani včas podaná žádost však nezaručuje rychlé získání místa. Na vhodné chráněné bydlení či místo v domově pro lidi se zdravotním postižením se podle magistrátu běžně čeká několik měsíců až let.

„Kapacity v Brně nejsou dostačující. Poptávka dlouhodobě a výrazně převyšuje nabídku. Zvlášť citelně chybí chráněné bydlení pro lidi, kteří potřebují vysokou míru podpory, například pro osoby s poruchami autistického spektra nebo těžkým kombinovaným postižením,“ podotkla Obalilová.

Za pět let přibylo jen osm městských bytů. Brněnské sliby střídá rezignace

Na nedostatek kapacit upozorňuje také Jihomoravský kraj. Aktuálně eviduje přibližně sto zájemců o místo v domovech pro lidi se zdravotním postižením a dalších zhruba 230 o chráněné bydlení. Právě o druhou z možností podle kraje roste zájem také kvůli tomu, že se mění představy rodin o budoucnosti jejich dospělých dětí s handicapem.

„Rodiče si stále více přejí, aby jejich dospělé děti mohly žít co nejvíce běžným způsobem života, v prostředí, jež podporuje samostatnost a začlenění do společnosti. Nechtějí je umisťovat do tradičně pojímaných ústavních služeb,“ sdělila mluvčí hejtmanství Martina Žídková.

Nové bydlení proto město považuje za jeden z mezikroků mezi péčí výhradně v rodině a životem bez každodenní pomoci rodiče. Zájem rodin je ale už teď velký. Jedná se však zatím o pilotní projekt a zkušenosti z jeho fungování mají být využity při dalším rozvoji podobné podpory.