Raději dál s Francouzi. Založit nové vodárny přináší rizika, varuje studie

Zatím marně se snaží vedení Brna přimět francouzskou společnost Suez, aby městu prodala svůj podíl akcií ve výši 46 procent ve společnosti Brněnské vodárny a kanalizace (BVK) starající se o vodohospodářskou infrastrukturu města. Magistrát si proto nechal zjistit, jak složité by bylo založit úplně novou vodárenskou firmu plně pod kontrolou Brna.

Město Brno je dnes většinovým vlastníkem zmíněného podniku, vrcholní politici ale chtějí mít stoprocentní kontrolu i kvůli tomu, aby francouzským spolumajitelům neodcházely dividendy, což logicky ovlivňuje i výši ceny vody pro brněnské domácnosti.

Neshody panují ohledně ocenění podílu Francouzů. Zatímco Brno říká, že má jít o tržní hodnotu, firma Suez trvá na tom, aby šlo o tu účetní. Ta je pro město nevýhodná. „Město naposledy oslovilo Suez s žádostí o aktuální stanovisko k ceně letos v létě a neobdrželo reakci,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Na magistrátu se proto už před časem rozjel i „plán B“ na možné zřízení zcela nové vodárenské společnosti, která by současné vodárny z velké části nahradila. Nová firma by dostala na starost veškeré vodovody a kanalizace, ty jsou totiž v přímém vlastnictví města a Brno by je tak jen jednoduše svěřilo do péče někomu jinému.

Výkup podílu Francouzů z vodáren v Brně vázne, možností je nová městská firma

Jenže existuje i další majetek, který by musela nová firma, respektive Brno, od stávajících vodáren odkoupit, a podle závěrů studie, již nedávno projednávali městští radní, by nešlo o levnou záležitost. Navíc by byl i nový čistě městský vodárenský podnik stále závislý na stávající společnosti, protože BVK vlastní a provozuje čistírnu odpadních vod, která se aktuálně modernizuje za 3,5 miliardy.

Podle studie by ve svém důsledku mohl být kvůli vysokým vstupním nákladům tlak na zvyšování ceny vody vyšší než dnes. „Ekonomicky je tato varianta horší než zachování stávajícího stavu nebo odkup,“ stojí v materiálu, který má redakce iDNES.cz k dispozici.

Brno chce přitlačit na francouzské spolumajitele vodáren přes drobné akcionáře

Podle zpracovatelů je komplikované doporučit variantu „zelená louka“ nejen kvůli vysokým vstupním nákladům, ale i s ohledem na vysokou náročnost přípravy. Spolupráce s BVK by se totiž musela pečlivě smluvně ošetřit, do nových vodáren by také museli přejít stávající zaměstnanci vodáren.

„Na druhou stranu tyto aspekty mohou být v případě krachu jednání se společností Suez o snížení požadované kupní ceny vyváženy pozitivy vyplývajícími ze získání absolutní kontroly nad provozem vodohospodářské infrastruktury,“ píše se dále.

Podle studie je čistě na politickém uvážení, jakou cestou se vydají již představitelé nového vedení města vzešlého z komunálních voleb. „Studie doporučuje, aby město provedlo další pokus o jednání se společnosti Suez o ceně jejího podílu a v závislosti na konečné požadované ceně rozhodlo mezi zachováním současného modelu, odkupem podílu nebo realizací varianty ‚zelená louka‘,“ dodal Poňuchálek.

Zpracovatelé ve studii říkají, že město se musí rozhodnout nejpozději do dvou let, aby se vše stihlo včas připravit na dobu konci stávající přechodné provozní smlouvy s BVK nejpozději v roce 2031.