Martinské husy jako turistický cíl. Na zájezdy láká centrála cestovního ruchu i v Německu

Restaurace na jihu Čech lákají na svatomartinskou husu na mnoho způsobů. Ve Smržově si je sami chovají, v českobudějovickém Harmiu do receptu otisknou asijské prvky. Jihočeská centrála cestovního ruchu zve na tradiční podzimní hostinu zahraniční turisty.

Svatomartinské hodování už dávno není jen o pečené huse se zelím a knedlíky. Součástí menu bývá kaldoun, husí paštika i sladké pečivo, které k tomuto období neodmyslitelně patří. A zatímco někde sázejí na léty prověřenou klasiku, jinde hledají nové způsoby, jak podzimní specialitu nabídnout.

Na farmě manželů Tůmových v Nestanicích na Prachaticku je listopad každoročně vyvrcholením několikaměsíční práce. Přibližně třetina drůbeže z místního chovu míří do restaurací, zbytek na stoly domácností. Podle Karla Kortuse z farmy zůstává poptávka podobná jako v minulých letech. Objednávky přijímají už od začátku září. „Husy si lidé odvážejí už od Václava, na podzimní poutě a posvícení,“ připomněl.

4 fotografie

Letos už mají vyprodáno, a to nejen do regionu. „Máme pár Moraváků, kteří si sem pro naše husy rádi přijedou. Míří sem také lidé z Prahy. Ale hlavní část odběratelů je z Budějovicka a Písecka,“ uvedl.

Právě návštěvníci z jiných regionů jsou jedním z důvodů, proč se svatomartinské hody staly součástí turistické nabídky. Podle ředitele Jihočeské centrály cestovního ruchu Petra Soukupa se na jih Čech nevydávají jen jednotlivci, ale i organizované skupiny.

„Spolupracujeme s německy mluvícími autobusovými cestovními kancelářemi a je to jedna z položek v nabídce, kterou jim nabízíme,“ zdůraznil. Jihočeské svatomartinské menu podle něj funguje jako důvod k podzimním gastronomickým výletům podobně jako v létě rybí speciality nebo návštěvy pivovarů.

Se svátkem svatého Martina bývá sice spojované především mladé víno, jih Čech si ale zachovává vlastní rukopis. „Máme tady sedmdesát pivovarů. Myslím si, že u nás k huse patří neodmyslitelně pivo,“ naznačil Soukup.

Klasická husa se zelím a knedlíky se stala už tradicí ve Smržovské hospodě ve Smržově na Jindřichohradecku. Lákadlem je hlavně původ surovin. Hospodští si totiž drůbež připraví sami. „Máme vlastní husy. Sami si je krmíme, pak je zabijeme, oškubeme. Všechno děláme sami,“ řekl spolumajitel Pavel Suchán.

Na letošní hody připravují dvacet hus a většinu míst u stolů měli zamluvenou ještě před začátkem akce. Ani sem nepřicházejí pouze lidé z okolních obcí. Vedle hostů z Českobudějovicka dorazí také majitelé zdejších rekreačních chalup z Prahy. Zájem podle Suchána drží řadu let bez výraznějších výkyvů. „Budeme pokračovat, dokud nám to zdraví dovolí. Svatomartinské hody ze Smržova nezmizí,“ poznamenal s úsměvem.

Husa vs. kachna: Která je lepší na svatomartinský oběd a kdy můžete ušetřit

Tradiční recept ale už není jedinou možností, jak nakrmit hosty. Část restaurací využívá známý svátek k tomu, aby ukázala vlastní rukopis. V Českých Budějovicích se touto cestou vydala restaurace Harmio. Její menu vychází z asijsko-italského konceptu podniku. „Ve svatomartinské huse budou výraznější právě asijské prvky,“ uvedla majitelka Katrin Pamová.

Impulzem k letošnímu pojetí nebyla snaha být za každou cenu originální, ale zkušenosti z minulých let. Loňské svatomartinské hody totiž vzbudily větší zájem, než vedení restaurace očekávalo. „Mělo to super ohlasy. Zákazníci se vracejí. Loni jsme měli jen dva dny a spousta lidí říkala, že to nestihla,“ popsala. Letos proto v Harmiu rozšířili akci na téměř celý týden.

Restaurace přitom nejsou jediným místem, kde lze svatomartinské speciality ochutnat. Gastronomický program bude součástí řady akcí napříč jižními Čechami. V Třeboni se uskuteční svatomartinský trh, v Českém Krumlově otevřou první lahve mladého vína a budou slavit s jihočeskou dudáckou muzikou. Ve Vimperku připravili netradiční husu v housce. Ochutnávky svatomartinských vín nabídnou také v Dačicích nebo na Kvildě.