Naplněná jen ze 13 procent. Jihočeská nádrž v Husinci má nejméně vody v historii

Extrémní sucho trvá, déšť zatím nepomohl, zásoby vody v jihočeských přehradách jsou tak oproti normálu mnohem menší. Poklesu se proto musí přizpůsobit i provozní řády na přehradách. Pozornost veřejnosti se pochopitelně upírá hlavně na stavy v nádržích na pitnou vodu. V husinecké nádrži na Prachaticku v poslední době klesala hladina o 29 centimetrů týdně.

Kromě Římova je na pitnou vodu určené i vodní dílo Husinec na Prachaticku. V zářijových dnech má zásobní prostor naplněný jen ze 13 procent. O něco lépe je na tom zmíněný Římov s téměř dvěma třetinami běžného množství.

Hladina Římova víc klesá od začátku prázdnin. Nyní je nejnižší za poslední čtvrtstoletí

„Samozřejmě, že úbytek vody v přehradě sledujeme. Naštěstí vodní dílo funguje jako záložní rezervoár, pitnou vodu bereme hlavně z římovské soustavy. Větší strach jsme měli při povodních, zažili jsme jich několik,“ míní Ludmila Pánková, starostka Husince, což je malé město stojící u říčky Blanice asi dva kilometry pod hrází přehrady.

Podle Povodí Vltavy je množství vody v našich nádržích velmi podprůměrné a z historického hlediska až extrémní. Vodohospodáři a technici však udávají, že stále jsme v situaci, se kterou je statisticky počítáno, a ve většině případů to umožňuje jejich provoz.

Letos je situace nejhorší

„Vodní dílo Husinec disponuje manipulačním řádem, který zohledňuje i suchá období,“ potvrdila Jaroslava Vedlová z generálního ředitelství podniku. Upřesnila, že pokles hladiny v Husinci je 29 centimetrů týdně, což zajišťuje běžný odběr vody. Ten by se zastavil až při poklesu hladiny nádrže zhruba o dalších šest metrů.

54 fotografií

Husinecká přehrada z roku 1939 slouží hlavně jako zásobárna surové vody, potom k pohonu malé elektrárny a k ochraně území proti povodním. Podle statistiky měla za poslední čtvrtstoletí málo vody v roce 2003 či v letech 2010 a 2015. Letošní situace je ale nejhorší.

Orlík „vyschnul“. Vodu ve Vltavě začaly poprvé v historii doplňovat Slapy

Zásobování pitnou vodou má v kraji na starost Jihočeský vodárenský svaz (JVS), který rozvádí vodu z římovské nádrže potrubím dlouhým přes 566 kilometrů. Z jeho výroční zprávy za loňský rok vyplývá, že se zastavil objem odběrů, který začal klesat po roce 2000 v důsledku zdražování a nahrazování vodou z vlastních studní nebo hlubinných vrtů. Lidé a firmy spotřebovali v roce 2025 v kraji více než 16,5 milionu krychlových metrů římovské vody.

JVS plánuje, že rozvody bude rozšiřovat, protože poptávka po nich roste. Lidé totiž stále víc chrání zásoby spodní vody. To se nedávno projevilo třeba v okolí Veselí nad Lužnicí, kde obyvatelé odmítli vystrojení dalších dvou vrtů pro společný vodovod a žádají o připojení k tomu jihočeskému. Podle ředitele JVS Antonína Prince jsou však takové záměry finančně náročné a bez dotací státu nebo kraje na ně malé obce nedosáhnou.

Lipnem suchou nohou, ostrov splynul s pevninou. Chybí tři metry vody, hlásí lidé

Odborníci z Vodohospodářského rozvoje a výstavby, kteří zpracovávali výhledový plán pro rozvoj vodárenské soustavy na jihu Čech, navíc připomínají, že vodu z Římova budou brzy potřebovat některé lokality kolem dálnic D3 a D4. V současnosti pokračuje napojování obcí na severním Písecku.

„Místní vodní zdroje obsahovaly nadměrné množství radonu a také uranu,“ vysvětlil Princ čerpání z Římova. Stavba části rozvodů v okolí Mirotic zahájená v červenci bude měřit 5,5 kilometru a stát 80 milionu korun. Většinu peněz zaplatí stát.