Průmyslová zóna je zase o krok blíž. Soběslav podepíše plánovací smlouvu

Nepodepisujte to, prosili někteří přítomní na úterním mimořádném zastupitelstvu v Soběslavi na Táborsku. Na programu byla plánovací smlouva k průmyslové zóně u dálnice D3. Celková výměra činí 21 hektarů, na nichž má stát šest hal o ploše přes 72 tisíc metrů čtverečních. Denně je má obsluhovat až 310 nákladních aut. Postaví ji ve třech etapách zhruba po dvou letech.

Proti záměru již dříve vznikl silný odpor. Petici proti zóně podepsalo přes 2 100 místních, v referendu v roce 2022 ji odmítla zhruba třetina voličů, z důvodu nízké účasti však nebyl výsledek závazný. A kritika zazněla i na zasedání.

Zastupiteli Miloši Bučinskému (Piráti pro Soběslav) se nelíbí nízká kompenzace ve výši 23 milionů korun. To vychází na zhruba 315 korun za zastavěný metr čtvereční, což je v republikovém srovnání nízké číslo. Zástupce investora Jiří Duchoň ze společnosti 7R si však za částkou stojí.

Řešila se i doprava. Duchoň považuje 310 nákladních aut denně za limit. „Často to bývá i méně a naše projekty stavíme tak, abychom spíš počítali s horní hranicí,“ vysvětlil. Větší dopravní zátěž bude na severu, v jižní části chtějí nechat prostor pro rozvoj. Připustil, že doprava bývá u těchto projektů problém, nicméně kamiony jsou zde nezbytné.

Část Soběslavi chce referendum o areálu u D3, firma projekt mění

Bučinský poukázal též na podle něj směšnou třítisícovou pokutu za každý nadlimitní kamion i ujednání, podle něhož limity v prosinci nebudou platit. „Bude sem moci přijet tisíc kamionů, tisíce dodávek a město proti tomu nezmůže vůbec nic,“ uvedl. Ve smlouvě stojí, že investor musí vyvinout přiměřené úsilí, aby nedošlo k překročení. Nemusí to ale být možné.

Lidé se obávají i toho, že vozidla nebudou mít kde zaparkovat. Od 1. července totiž mají dostat tachografy i dodávky nad 2,5 tuny a budou muset dodržovat několikahodinové pravidelné přestávky. V zóně se prý ani nepočítá se zázemím pro řidiče.

„Zaplaví okolní obce. Mitrovice a Chotýčany nebudou stíhat,“ kritizovala jedna z obyvatelek. Ve zmíněných místech jsou totiž zatím jediné velké odpočívky pro nákladní vozidla. Jedna z nových nyní roste i u Suchdola na Českokrumlovsku. Hotová bude příští rok na podzim.

Starosta Pavel Lintner (SNK – Nejsme stranou) však poukázal, že Ředitelství silnic a dálnic plánuje další buď v katastru Soběslavi, nebo nedalekého Řípce. „Zatím není známá její definitivní podoba. Mám pocit, že bude mít kapacitu 300 kamionů,“ popsal.

Lidé v Soběslavi bojují proti průmyslovým halám plánovaným u dálnice D3

Obavy budí i agenturní pracovníci. Zastupitelka a lékařka Kateřina Jirousová (Pro Soběslav) má strach, že do města přinesou nové nemoci, protože jsou většinou neočkovaní. Bučinský zmínil i možné zvýšení kriminality či potřebu řešit jejich ubytování.

Od zastupitelů i občanů rovněž zaznívalo, že kdyby město v minulosti neprodalo pozemky, tak se tato situace nemusí řešit. Místostarostka Alena Krejčová (Sdružení ODS a NK) připustila chyby v minulosti a uvedla, že mít dnešní zkušenosti, postupovali by zřejmě obezřetněji. „Byla léta, kdy nezaměstnanost v Soběslavi byla vysoká. Skončila Ladovka, Jitona, my jsme na radnici přemýšleli, jak vytvoříme příležitosti,“ uvedla.

Podle právníka Zdeňka Horáčka smlouva nastavuje minimální standardy z pohledu města i investora. „Kdybyste ji neměli, tak investor je vlastníkem pozemku a může si tam dělat, co mu územní plán umožní,“ sdělil. Dotčené orgány státní správy prý mohou nastavení zpřísnit.

Zónu nepodporuje, přesto souhlasil

Soběslav tak smlouvou zřejmě může aspoň zčásti mírnit škody. Obě strany si jí vymezují, jak budou spolupracovat. Součástí je například i finanční účast investora na navýšení kapacity čističky odpadních vod (ČOV), vybudování kusu cyklostezky nebo dvou autobusových zastávek.

Někteří ovšem poukazovali na to, že částka, kterou město dostane od investora, nepokryje ani celé náklady na úpravy ČOV. Starosta však uvedl, že teprve vypíší výběrové řízení na projektovou dokumentaci. Studie, již si nechali před lety vypracovat, hovoří o částce 30 milionů korun.

Lintner zmínil i další příjmy mimo jednorázových 23 milionů, jež plynou ze smlouvy. Daň z nemovitých věcí totiž ze sta procent připadá obci, kde se nemovitost nachází. „Pokud bychom uplatnili nejvyšší koeficient, tak nám průmyslová zóna bude generovat daň odhadem ve výši 5 až 10 milionů korun ročně,“ vypočítal.

Odpůrci hal v Soběslavi chtějí referendum, starosta jej nepodporuje

Podpis se rozhodli podpořit i někteří zastupitelé, kteří ji nepodporují. „Nemusíme smlouvu odsouhlasit, nebudeme mít ani těch 300 korun za metr čtvereční a možná ani toho souseda, se kterým můžeme komunikovat. Takže nedá se než se dohodnout se sousedem,“ řekl Jiří Kubeš (SNK – Nejsme stranou).

Zaznívalo též, zda by bylo možné rozhodnutí odložit, a to i ve světle blížících se voleb. Duchoň však uvedl, že potřebují postupovat s povolováním. Jak by to řešili v případě neschválení, nedokázal říct. „Jsme tu od toho, abychom ten projekt udělali, takže budeme zřejmě postupovat tak, abychom zónu dotáhli a uživili,“ uzavřel. Hlasování však dopadlo podle očekávání, podpis podpořilo 17 z 20 přítomných.