Zemědělství i velkochovy ryb zatěžují jihočeské vody, varují hydrologové

K návrhu Aktualizace plánů dílčích povodí se kladně vyjádřil Jihočeský kraj, výhrady má Národní park Šumava či Agentura ochrany přírody a krajiny. Podle dokumentu se kvalita vod ani rizika při nakládání s nimi v krajině nezlepšují a je nutné problémy řešit. Na investice budou třeba miliardy korun.

Na mnoha místech zcela chybí nebo dosluhují čistírny odpadních vod (ČOV), podobné je to s kanalizacemi. Narůstají nánosy sedimentů v tocích nebo unikají chemikálie z intenzivního zemědělství. Vodu poškozuje také zvyšování chovů ryb. To píší hydrologové v jihočeské části zprávy o stavu povrchové a podzemní vody, kterou vydalo Povodí Vltavy.

Podle dokumentu se kvalita vod ani rizika při nakládání s nimi v krajině nezlepšují a je nutné problémy řešit. Pozornost se musí zaměřit hlavně na čistění splašků, odbahňování a zabránění tomu, aby se vody zamořovaly živinami, zejména dusíkem a fosforem. Na investice budou třeba miliardy korun.

Z rašelinišť nad Lipnem se uvolňuje více fosforu, ukázala studie. Ten pak kazí vodu

Popis vod je součástí dokumentu Aktualizace plánů dílčích povodí, který právě prochází zjišťovacím řízením a schvaluje se v šestiletých cyklech. Nový bude platit pro roky 2028 až 2033. Jihočeská část zahrnuje převážně povodí Horní Vltavy.

„Do roku 2020 se kvalita povrchových vod zlepšila, dále stagnuje,“ píše se ve zprávě. Třeba pro sinice důležitý fosfor se už nedostává do vod z pracích prášků, ale z jiné lidské činnosti.

Právě zapáchající sinice letos zamořily v Jindřichově Hradci rybník Vajgar. Ten vodou napájí Hamerský potok, který protéká rybniční soustavou a ve městě ústí do Nežárky. Hydrobiolog a zastupitel města Jan Pokorný vidí příčinu v zabahnění a přebytku živin v rybnících. Podle něj je třeba vodu vracet vegetaci a rybí obsádky stanovovat jen přiměřeně veliké.

„Měli bychom pečovat o krajinu, jak to uměli naši předci. Dnešní lidé jsou někdy až příliš pohodlní,“ míní Pokorný, který je členem výzkumné společnosti ENKI v Třeboni zabývající se krajinou.

Investice do nových ČOV a kanalizací potřebují podle dokumentu desítky jihočeských měst a obcí. Jejich samosprávy s tím počítají, ale peníze na ně nemají. „Máme hotový projekt na novou čističku, ale peníze ne. Budeme žádat stát o dotaci,“ zvažuje třeba starosta Dolního Třebonína na Krumlovsku Pavel Ševčík.

Podobná situace je na dalších místech. Ve Volarech chystají ČOV za 100 milionů korun, pomoc slíbil kraj. Kanalizace přitom chybí nejen v obcích, ale i městských částech. Třeba na okraji Českých Budějovic v Haklových Dvorech odkanalizování i díky novým stavebním parcelám konečně vzniká.

Kladné stanovisko kraje

V Rudolfově má zase nízkou kapacitu. Podle místního spolku Náš domov unikají splašky do volné přírody z nedostatečných odlehčovacích komor kanalizace. Je v nich až šestinásobně víc škodlivin než před rokem 1989.

Návrh aktualizace plánů povodí upozorňuje také na zhoršování podzemních vod vysycháním nebo kontaminací z hnojiv či poškozováním vrty pro tepelná čerpadla. V Jihočeském kraji se úbytek spodní vody týká západní části, východně pod Třeboňskem je stav lepší.

Naplněná jen ze 13 procent. Jihočeská nádrž v Husinci má nejméně vody v historii

K návrhu Aktualizace plánu dílčích povodí se už kladně vyjádřil odbor životního prostředí Jihočeského kraje. Naopak výhrady má Správa NP Šumava nebo Agentura ochrany přírody a krajiny, které označily uvedená opatření za málo konkrétní. Plány povodí se dělí na národní a dílčí. Národní schvaluje vláda a ministerstvo zemědělství a jsou závazným podkladem pro veřejné správy.

„Plány dílčích povodí schvalují zastupitelstva příslušných krajů. I tyto dokumenty jsou proto závazné,“ sdělila Jaroslava Vedlová z generálního ředitelství Povodí Vltavy.