Bývalou porodnici předělali na Kolečko, naučí lidi zvládat život po vážném úrazu

Jediné v Česku a v některých ohledech ještě dál než ve Švýcarsku. Tak popisují autoři nové chráněné bydlení Kolečko v Prachaticích. Zařízení vybudované na místě bývalé porodnice má pomáhat lidem po vážných úrazech, aby se co nejrychleji vrátili k samostatnému životu.

Budova nabízí dvanáct plně vybavených bytů, tělocvičnu, prostory pro rehabilitaci a relaxační místnost. Personál klienty provede obdobím mezi léčbou a rehabilitací a návratem domů, do školy či zaměstnání. Počítá se zde s tříměsíčním pobytem a první klienty přivítají v listopadu.

Výstavba trvala dva roky a přišla na celkem 140 milionů korun. Náklady si rovnoměrně rozdělili Jihočeský kraj a Evropská unie. Podle ředitelky zařízení Hany Vojtové má Kolečko především vracet lidem sebevědomí a víru ve vlastní schopnosti. „Že to zvládne a může se vrátit do života,“ shrnula filozofii projektu. Inspirací pro vznik Kolečka se stalo specializované centrum ve švýcarském Nottwilu.

Na podobě prachatického zařízení se podílel také senátor Zbyněk Sýkora, jenž po úrazu páteře v zahraničí pobýval. Právě jeho připomínky pomáhaly při ladění řady praktických detailů.

„O pětadvacet let později tady stojíme a já už nemusím do Švýcarska, ale můžu do Prachatic. A je to opravdu Nottwil na druhou,“ ocenil nové zařízení Sýkora.

11 fotografií

Kolečko je vybavené řadou technologií, které mají usnadnit život klientům, ale i práci personálu. Součástí jsou například stropní zvedací systémy, speciálně upravené koupelny nebo rehabilitační pomůcky.

Členkou zdejšího týmu se stala i Milada Kunová, která je sama upoutána na invalidní vozík. Klientům chce předávat své zkušenosti a ukazovat jim, jak využít možnosti, jež dnes lidem s handicapem usnadňují každodenní fungování.

„Dnes jsou úplně jiné vozíky, auta s automatickou převodovkou nebo různé pomůcky. Je spousta věcí, které se posunuly dopředu a které člověku umožní žít co nejlépe,“ uvedla. I ty si zde klienti vyzkouší.

Podle ní bývá nejtěžší vyrovnat se s tím, že některá omezení zůstanou natrvalo. „Velký krok pro mě byl, když jsem si sama přelezla na vozík, dojela na toaletu nebo si uvařila čaj. Jsou to drobnosti, ale člověk díky nim zjistí, co všechno ještě dokáže,“ popsala.

Plzeňští vědci vyvinuli pomůcku pro rehabilitaci kolena. Sleduje i mozek

Klienti si vyzkoušejí nákupy, cestování po městě a další situace, které je čekají po návratu domů. Centrum chce zároveň spolupracovat s rodinami, školami i zaměstnavateli, aby návrat do běžného prostředí byl co nejsnazší.

V budově se nachází rovněž veřejně přístupné bistro, kde získají pracovní zkušenosti. S obsluhou pomohou i dva roboti pojmenovaní Karla a Karel. „Převezmou některé činnosti, které mohou být pro člověka na vozíku komplikované, například odnášení nádobí od stolu,“ popsala ředitelka.

U staré budovy stála douglaska na konci své životnosti, kterou bylo nutné pokácet. Vojtová nechala její dřevo zpracovat do dvou stolů uvnitř Kolečka. „Truhlář mě upozorňoval, že dřevo má různé vady. To mi ale nevadilo. Přicházet sem budou lidé, kteří možná také získají pocit, že mají nějakou vadu. Ale upřímně, kdo z nás žádnou nemá?“ uzavřela Vojtová.