Invazní včela původem z Asie překvapila vědce na Šumavě. Tak vysoko? divil se

Nečekaný objev zaznamenali vědci z Jihočeské univerzity při terénním průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě. Narazili na čalounici jerlínovou – invazní druh samotářské včely pocházející z východní Asie. Měří až 2,5 centimetru a dosud byl v Česku známý jen z jižní Moravy. K výskytu v takových podmínkách patrně přispěla extrémní vedra na začátku letošního léta.

Michal Perlík z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity popisuje, jak byl překvapený, když čalounici jerlínovou spatřil poblíž pastviny u Blanického mlýna. Ten stojí u říčky Blanice mezi Volary a Prachaticemi.

„Při průzkumu rozmanitosti žahadlových blanokřídlých jsem uviděl zvíře, které bylo na první pohled neobvyklé – příliš velké na jakoukoliv naši čalounici. Když jsem si uvědomil, na co se dívám, okamžitě jsem hmyz ulovil do síťky, protože bez dokladového exempláře nebo fotografie by byl nález tak daleko od oblasti známého výskytu na Moravě asi těžko uvěřitelný,“ vzpomíná biolog.

Objev včely z Asie na jižní Moravě. Podobá se čmelákovi, ještě nemá české jméno

Čalounice jerlínová hnízdí, podobně jako domácí čalounice, v přirozených dutinách. Na rozdíl od našich druhů ale kvůli své velikosti obývá dutiny větších rozměrů. Tyto včely navštěvují široké spektrum kvetoucích nektarodárných rostlin. V evropských podmínkách pak samice preferují pyl jerlínu japonského.

Do Evropy byla čalounice jerlínová poprvé zavlečena na přelomu století, patrně s lodní dopravou. Od prvního nálezu na jihu Francie se pak začala šířit. V současnosti se vyskytuje ve většině jihozápadní Evropy (Francie, Itálie, Španělsko) a proniká i do střední Evropy (jih Německa, Rakousko, Maďarsko, Slovensko).

8 fotografií

V České republice byla poprvé zaznamenána v létě 2025 na jižní Moravě. Letošní nález je ale z druhé strany České republiky, kde byla čalounice jerlínová zaznamenána na východním okraji CHKO Šumava, a to v nadmořské výšce kolem 700 metrů, což není pro tento druh typické. K výskytu v takových podmínkách patrně přispěla extrémní vedra na začátku letošního léta.

Ačkoliv se jedná o nápadný invazní druh, který se na území Evropy vyskytuje dlouhou dobu, jeho dopady na lokální biodiverzitu zatím nejsou známé. „I tak je ale třeba její šíření sledovat, protože i pokud zdánlivě neškodí domácím druhům, může s sebou nést nové patogeny, které mohou v budoucnu ovlivnit populace našich volně žijících opylovačů,“ upozorňují vědci.

Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License