Spor o průmyslový park v Boršově. Připravuje se roky, politici nyní rozhodnou

Průmyslový rozvoj severního okraje Boršova nad Vltavou není novinkou posledních měsíců. Samotná obec letos připomínala, že průmyslová zóna byla schválena už v roce 2000, a konkrétní projekt další výstavby se povoluje několik let. Přesto právě nyní vrcholí dosud nejostřejší spor. Do debaty vstupují nové otázky kolem dopravy či povolování, tlak na členy zastupitelstva i blížící se komunální volby.

Zastupitelstvo Boršova má ve čtvrtek rozhodovat o plánovací smlouvě k nové podobě průmyslové zóny. Proti variantě jednoho distribučního centra se v posledních měsících vymezuje část obyvatel i zastupitelů. Aktivní je také občanská iniciativa Hlas Boršova, která se obrací na úřady a zveřejňuje vlastní rozbory dokumentace. V současné debatě se ale snadno ztrácí základní skutečnost: ve čtvrtek se nerozhoduje o tom, zda průmyslový rozvoj v této části Boršova vůbec začne.

Jedna hala místo většího už povoleného projektu

Průmyslové využití lokality je známé dlouhodobě. Pro část zóny už existuje projekt čtyř hal s platným územním rozhodnutím a dvě z nich mají také stavební povolení. Současný návrh jednoho distribučního centra je jeho změnou. Pokud tedy nevznikne, neznamená to, že území zůstane nezastavěné.

Nová varianta je přitom v několika klíčových parametrech menší. Zastavěná plocha se má snížit téměř o polovinu, podíl zeleně naopak vzrůst téměř dvojnásobně a celková dopravní zátěž má být přibližně o 30 procent nižší.

Zastupitelé nerozhodli v termínu. Postaví obří halu Amazonu u Boršova bez nich?

To neznamená, že distribuční centrum nebude mít na okolí žádný dopad. Doprava, hluk nebo noční provoz jsou legitimními tématy debaty. Z dostupných dat ale vyplývá, že současná varianta je proti původnímu projektu v těchto základních parametrech příznivější.

Některá tvrzení potřebují širší kontext

S vyostřující se debatou přibývá i otázek kolem dokumentace a povolování projektu. Část z nich je namístě, některá tvrzení ale při bližším pohledu vyznívají jinak. Například v debatě zaznělo, že se při posuzování změny neřešil počet zaměstnanců ani noční provoz. Projektové podklady ale s obojím výslovně pracují a obsahují také aktualizované hlukové a imisní výpočty.

Podobně současné dopravní posouzení nestojí jen na datech z roku 2018. V roce 2025 proběhlo nové měření přímo na silnici I/3 a dotčené okružní křižovatce a model pracuje s výhledem až do roku 2047.

7 fotografií

Otázky se objevují i kolem sousední Zóny II. Podle dostupných podkladů jsou ale jednotlivé objekty buď zkolaudované, nebo fungují v povoleném zkušebním provozu. Za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu navíc bylo podle doložených údajů už v roce 2023 uhrazeno přes 49 milionů korun.

Nejde tedy o to zpochybňovat právo obyvatel ptát se. Důležité je ale odlišovat otevřenou otázku od závěru, že určitý podklad neexistuje nebo že některá povinnost nebyla splněna.

Spor o šest metrů komunikace

Výraznou část konfliktu tvoří otázka, co se stane, pokud zastupitelstvo plánovací smlouvu neschválí. Současná varianta potřebuje využít přibližně šest metrů komunikace vedené přes obecní pozemek o celkové výměře zhruba 90 metrů čtverečních. Pokud obec souhlas neposkytne, lze projekt technicky přepracovat tak, aby se obecnímu pozemku vyhnul.

Část veřejnosti tuto informaci vnímá jako prostředek, jak zastupitele donutit k souhlasu s novým záměrem. Plánovací smlouva ale není stavebním povolením. Má především zakotvit závazky nad rámec běžných zákonných povinností – například finanční příspěvek obci, chodník, dopravní opatření nebo zeleň.

Na okraji Českých Budějovic mají stavět obří halu Amazonu, třetí v republice

Samotná obec už v srpnu veřejně uvedla, že podle jejího tehdejšího pohledu není otázkou, zda může projekt pokračovat, ale za jakých podmínek. Popsat zastupitelům možnost dalšího technického řešení proto není totéž jako možnost začít stavět bez povolení. I přepracovaný projekt by musel projít standardními správními procesy.

Debata se posouvá i do osobní roviny

Někteří zastupitelé také údajně čelí nátlaku, aby plánovací smlouvu na čtvrtečním zastupitelstvu nepodpořili. Pokud by se toto potvrdilo, šlo by už o jinou rovinu než o věcnou diskusi nad dopravou, hlukem nebo podobou projektu. Spor by se přesouval také do osobní roviny vůči lidem, kteří mají o smlouvě rozhodovat. O to důležitější je, aby se rozhodování zastupitelstva odehrávalo na základě dokumentace a skutečných parametrů obou variant, nikoliv pod vlivem osobních sporů či možných obav z následků hlasování.

Pozornost vzbuzuje také časová osa. Průmyslový rozvoj této části Boršova je známý desítky let. Konkrétní projekt se povoluje několik let a část už má stavební povolení. Ještě letos na jaře obec sama veřejně popisovala průmyslové využití lokality jako dlouhodobou skutečnost.

Výraznější odpor proti nové variantě přišel až během letošního léta. Současně zbývají do komunálních voleb jen přibližně tři týdny. Do říjnových voleb přitom kandidují také lidé, kteří se aktivně zapojují do současné veřejné debaty kolem průmyslové zóny, včetně osob spojených s iniciativou Hlas Boršova.

Nejnižší nabídka nemusí být nejlevnější, říká ekonom Petr Bartoň

Samotná kandidatura samozřejmě nic nevypovídá o oprávněnosti jejich výhrad. Blížící se volby jsou ale relevantním kontextem pro spor, který se výrazně vyostřil právě v závěru volebního období.

Nerozhoduje se jen mezi halou a polem

Čtvrteční hlasování proto není jednoduchou volbou mezi „halou“ a „žádnou halou“. Původní projekt má platné územní rozhodnutí a část také stavební povolení. Nová varianta místo něj přináší jednu budovu s přibližně poloviční zastavěnou plochou, vyšším podílem zeleně a podle předložených modelů nižší dopravní zátěží.

Zastupitelé budou rozhodovat především o podmínkách, za kterých bude další rozvoj pokračovat. Ve vyhrocené debatě je proto podstatné držet se skutečných parametrů projektu a dostupných dokumentů – a neztrácet ze zřetele, že průmyslový rozvoj Boršova nezačal nyní a čtvrteční hlasování nerozhoduje o jeho samotné existenci.