Grolich vytlačuje konzervativce. Chci pro nás v KDU-ČSL vlastní frakci, říká Wolf

Dlouholetý zastupitel a bývalý šéf pražské KDU-ČSL Jan Wolf se letos nedostal na kandidátku v komunálních volbách v Praze. Nové vedení v čele s Janech Grolichem se podle něj snaží konzervativní politiky vytlačit z viditelných funkcí. „Lidová strana by měla mít - a na tom chci pracovat - i frakci pro lidi s tradičnějším pohledem na svět,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Wolf.

Letos jste po 20 letech nebyl na kandidátce lidovců na magistrát, na volitelných místech před rokem do Sněmovny nebyli ani poslanci, kteří byli otevřeně proti manželství pro všechny. Pořádá se ve straně poslední dobou hon na konzervativce?
Nevím, jestli bych to nazval honem, spíše změnou kurzu. Na jarním sjezdu v Ostravě došlo k obměně a omlazení vedení strany. Nechtěně jsme se ale teď z rozhovoru pana předsedy Grolicha u Nory Fridrichové dozvěděli, že už před rokem se pracovalo na vytlačení členů s tradičnějším pohledem na svět z kandidátek do Sněmovny a třeba právě na magistrát v Praze. A to nás nemile překvapilo.

Takže už končící vedení pod Markem Výborným připravovalo půdu, aby mohl přijít Jan Grolich a neměl ve Sněmovně a na dalších viditelných postech konzervativní členy KDU-ČSL?
Určitě, to byly celkem i logické dohody, protože bylo třeba vedení strany změnit. Od roku 2010 nás vedl Pavel Bělobrádek, po něm Marian Jurečka, pak Marek Výborný. Bylo vidět, že strana ztrácí preference a vlastně neví, co sama se sebou. Bývalé vedení proto připravilo takovéto předání. Asi bych to neviděl jako nějaký akt revoluce. Myslím, že Jan Grolich byl jediná alternativa.

Ale trochu jste si stěžoval, že vás jako zástupce konzervativní části strany začali cíleně upozaďovat. Jak to tedy bylo v Praze?
Já jsem v podstatě prohrál primární volby. Chtěl jsem kandidovat a být lídr. Akorát jsem se až ex post dozvěděl, a to bylo za mými zády, že budoucí vedení strany prostě nechtělo ve vedení Prahy mě jako tradičního lidovce, který je znám svými konzervativními názory. V žádném případě ale nejsem šovinista nebo podobně. Jsem vyloženě proukrajinský a proevropský člověk, ovšem s těmi klasickými názory, které lidová strana měla od svého vzniku v roce 1919. A za mými zády tam došlo dohodě s Prahou sobě, že se bude kandidovat společně. O mně se obecně ví, že mám blíže k ODS nebo k současnému vedení STAN.

10 fotografií

Takže jste ani s Janem Čižinským a Prahou sobě nechtěl kandidovat?
Praha sobě měla podmínku, že to bude bez Jana Wolfa. Takže se vymyslel systém primárek v KDU-ČSL, abych nevyhrál a zbavili se mě. To se podařilo. Ale já to beru, byla to demokratická volba a nikomu to nevyčítám. Kdybych měl v tu chvíli v partaji sílu ve vedení Prahy, tak jsem si mohl prosadit primární volby tak, jak vždycky byly, které bych evidentně vyhrál. Neprosadil jsem je, takže bylo jasné, že je vedení Prahy nakloněno změně.

Ve vedení KDU-ČSL jsou - jak sám říkáte – mladší a liberálnější lidé. Jak to vlastně odpovídá celkovému složení členské základy, ta se postupně také omladila a „zliberálněla“?
Tady bych právě viděl problém demokratických stran klasického typu. Dnes máme 18 tisíc členů a většinově jsou stále konzervativní i proto, že jsou staršího věku. My sice máme teď relativně hodně viditelných mladých tváří, ale kdyby byly vnitrostranické primárky ze všech členů, tak by vyhrál tradiční konzervativní pohled na svět. Ale protože přišla generační obměna, což je dobře, tak na sjezd jedou mladí, kteří volí podle sebe.

A zvolili předsedou Jana Grolicha.
Který zkrátka vidí věci jinak, byť o sobě říká, že je tradiční lidovec, ale to spíš v duchovní rovině. A musím uznat, že má výsledky. Na druhou stranu, ve straně je stále velké množství lidí, které by chtělo, aby prosazovali hodnoty, které máme ve stanovách. Protože většina věcí, které dnes vedení prosazuje, ve stanovách nemá oporu.

Čunek: Masaryka by dnes lidé nezvolili. Mají se dobře a chtějí politiky bez názoru

Například?
My třeba ve stanovách máme, že manželství je pouze svazek muže a ženy. Když bylo ve Sněmovně hlasování o stejnopohlavních párech, tak jsme nehlasovali pro, ale myslíme si, že úprava, která aktuálně platí, je dostačující. Nikdo není diskriminován. Vedení strany říká, že k těmhle věcem se nemáme vracet. My neříkáme, že chceme, aby to byla hlavní linie, ale neměli bychom se odvracet od voličů, kteří tohle vidí konzervativně.

Co tím chcete říct?
Vidím v tom největší problém současného vedení strany. Utíkají od nás bývalí voliči, pro které jsme byli jakýsi pevný bod, střed zeměkoule, kdy jsme tyto věci pevně zastávali. A dnes bohužel tito lidé, ať to jsou kněží či vysokoškoláci, prostě odchází k SPD a Motoristům, kde tohle nacházejí. Já si myslím, že lidová strana by měla mít – a na tom chci pracovat - i frakci pro lidi s tradičnějším pohledem na svět. Aby zkrátka i tito lidé měli ve straně své možnosti. To znamená, abychom měli zastupitele na krajských úrovních, i poslance. A stejně tak i ti mladší, aby zase si mohli najít v lidové straně ten svůj směr, ten, který představuje Jan Grolich.

A o vznik této frakce teď budete osobně ve straně usilovat? Protože v létě jsem zaznamenal, že jste mluvil o tom, že byste mohl kandidovat i za jinou stranu…
...byl jsem osloven Korunou českou a Konzervativní stranou. Vážím si toho, ale řekl jsem jim, že jsem nadále lidovec a chci se pokusit o změnu nejprve zevnitř. Když se to nepovede a strana mi nebude přinášet to, co bych chtěl, tak je samozřejmě legitimní odejít. To není nic špatného.

Na druhou stranu, pan předseda Grolich právě v rozhovoru s paní Fridrichovou říkal, že se proti němu nikdo na sjezdu nepostavil. To sice je pravda. Mě spolustraníci navrhli, ale já nebyl připraven a s díky to odmítl. Pan předseda mi po sjezdu ještě děkoval, že jsem stáhl kandidaturu, protože by to v jeho nástupu možná udělalo nějakou kaňku. Tak mě zkrátka mrzí, že tohle nepřizná.

Jaké budete mít při vzniku této konzervativní frakce v KDU-ČSL největší spojence? Napadá mě třeba senátor Jiří Čunek, který je posledním takovým výrazným zastáncem tohoto směru ve vysoké politice.
Z logiky věci si myslím, že by toho mohl být součástí. Moc si ho vážím, ale nebudeme si nalhávat, Jiří je takový solitér, že možná pozice jednotlivce pro něj zůstane zajímavější. Ale určitě bychom byli rádi, kdyby tento nápad na vznik frakce přivítal a třeba ho s námi konzultoval.

Je potřeba udělat gesto, že Grolich je nadějí české politiky, říká útěkář z TOP 09

Právě Jiří Čunek mi minulý týden říkal v rozhovoru, že nikdy nepatřil mezi zastánce koalice SPOLU a dalšího možného sbližování stran proti Andreji Babišovi. Ale teď už je to podle něj jedno, protože se z politiky zcela vytrácí obsah i program a jde čistě o marketing. Souhlasíte s ním?
Má pravdu, že marketing teď naprosto dominuje. Je nezpochybnitelné, že náš předseda to umí. Ale za mě a za část lidové strany se ubíráme směrem, kde je už plno. Jdeme stejným směrem jako Piráti, STAN, TOP 09 i částečně ODS. Je určitě potřeba oslovovat mladé, to Jan Grolich dělá dobře, ale neměli bychom ztrácet ani naše tradiční voliče. Seniory, kteří historicky tvořili část našeho voličstva, nám převzal Andrej Babiš. Tady vidíme příležitost, kterou by tradičnější křídlo strany mohlo uchopit.

A co si myslíte o možném spojení s dalšími stranami do příštích sněmovních voleb? Protože KDU-ČSL je samostatně stále hluboko pod pěti procenty.
Pokud za dva roky strana nebude někde na sedmi až osmi procentech, tak by bylo i vůči členům nesolidní kandidovat samostatně. Úplně vyklidit pozice ve Sněmovně by byla chyba. Takže pokud opravdu rok a půl po krajských volbách – tak jak to říká správně i předseda Grolich -, neuvidíme nějaký výrazně rostoucí trend, tak bychom měli jít do nějakého spojenectví. Já byl vždy zastáncem spojení s ODS a TOP 09.

A nemyslíte, že nové vedení lidovců bude spíše tíhnout směrem k liberálnějším Starostům?
To máte pravdu. A to by měl být právě úkol nové frakce, aby se vnitřní diskuze vedla. A ta část strany, která bude silnější, by měla rozhodnout. Je to výsostně demokratické.

Exodus z TOP 09? Havel v čele strany značí krizi, Grolich je na vlně, líčí politologové

Z pražského magistrátu máte bohaté zkušenosti jak s Petrem Hlaváčkem, tak Tomášem Portlíkem. Jak vnímáte rodící se koalici STAN s ODS v hlavním městě?
Na magistrátu mi vždy byli blízcí lidé z ODS a pražského STAN v čele s Petrem Hlaváčkem a Antonínem Klecandou. Takže mně se to stávající spojení líbí. Za sebe bych preferoval koalici, kdybych do toho mohl mluvit, pouze STAN s ODS a TOP 09.

Ta by měla ale převahu pouhých dvou hlasů. Není to moc křehké?
Není, já jsem toho důkazem. Když jsem byl radní, tak jsme také měli většinu nejprve jednoho, poté dvou hlasů. A s jednou půlroční přestávkou, kdy Matěj Stropnický vyvolal takovou malou revoluci, tak jsme to vlastně dovládli bez problémů. Takže 34 zastupitelů je dostatečný počet. Naopak by to koalici mohlo více semknout.

Ale to by znamenalo, že i vaši lidovci skončí v opozici…
... dobrá práce se dá dělat i z opozice. Ve Sněmovně tam jsme a myslím, že to straně jenom prospívá. Kdybychom šli znovu z koalice do koalice, tak by to pro stranu nebylo dobré. Někdy být v opozici zkrátka není špatně.

Jan Wolf s Adrianou Krnáčovou při rekonstrukci Šlechtovky ve Stromovce. (4. května 2016)

Bude Petr Hlaváček dobrý primátor?
Věřím, že bude. Znám ho 12 let. Paradoxně jsem byl jedním z těch, kteří ho za éry Adriany Krnáčové odvolávali z pozice ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. A to ho vlastně posunulo poté do zastupitelstva. Co se týká přehledu a znalostí, bude dobrý primátor. Pokud se obklopí i dobrými poradci, protože to bez nich dělat nejde, bude skvělý.

Je jeho vítězství i definitivním potvrzením toho, že Vltavská filharmonie zkrátka v Praze vznikne? Protože třeba Motoristé a jejich lídryně Klára Sovová kandidovali s tím, že by to celé zrušili.
Díky tomu, že jsem měl na starosti v podstatě 12 let pražskou kulturu, tak jsem velkým zastáncem Vltavské filharmonie. Veřejná budova pro kulturní účely Praze strašně moc chybí. Poslední budova, která byla postavena za veřejné peníze, byl v roce 1912 Obecní dům. Potom to byl Palác kultury v roce 1983, ale ten byl určený ke sjezdům KSČ. Od té doby nevzniklo za veřejné finance v Praze nic. Takže věřím, že vznikne. A jsem asi jediný, který říká, že na to stát nikdy nedá ani korunu. Celou budovu zaplatí město, případně pomohou mecenáši či veřejná sbírka.