Co znamená Leino v češtině? Vím to už od 18 let, smál se finský útočník Komety

S typicky finskou strohostí a ledovým klidem si Robert Leino vychutnával první pozápasový rozhovor v brněnském dresu. Třiatřicetiletý útočník pomohl v neděli hokejistům Komety brankou a asistencí k výhře 3:2 v prodloužení nad Libercem.

S dvanácti body je nejproduktivnějším mužem Brna. Na tanec na ledě, po vzoru brněnské legendy Sasu Hoviho, si však netroufá.

Jak se sžíváte s rolí ve druhém útoku Komety?
Zatím si myslím, že dobře. Začátek možná nebyl úplně ideální, ale je jasné, že to chce trochu času. Každým dnem je to podle mě lepší a lepší.

S tím přichází i větší jistota při střelbě a střílení gólů?
Ano, samozřejmě. Někdy prostě zkusíte vystřelit a najednou vám tam padá skoro všechno. Jsem za to rád.

8 fotografií

Jak byste popsal svou souhru s Kristiánem Pospíšilem na ledě i mimo něj?
Mimo led je to úplně jednoduché. Je to skvělý kluk a výborný hokejista, takže na to se snadno odpovídá. Na ledě je to také výborný hráč. Myslím, že potřebujeme ještě trochu času. Je v nás velký potenciál. Proti Liberci jsme podle mě hráli slušně, ale rozhodně můžeme být ještě lepší.

Vy raději střílíte a on přihrává? Jak máte rozdělené role?
Nevím, nejsem vyloženě střelec, ale řekl bych, že se snažíme dělat obojí. Já se pokouším přihrávat jemu a on zase mně.

Počítají s vámi trenéři jako s dvojicí do jednoho útoku?
Zatím jsme o tom nemluvili. Teď jsme spolu hráli a uvidíme, jak to půjde dál.

Robert Leino střílí na brankáře Petra Kváču.

Pospíšil vám prý dokonce volal, než jste do Komety přišel. Je to pravda?
Ano, vlastně mi napsal. Přivítal mě a říkal, že si to tady společně užijeme.

Znali jste se už před příchodem do Komety?
Samozřejmě. Hokejový svět je malý a dobré hráče samozřejmě znám. Trochu mě překvapilo, že se mi ozval, ale bylo to od něj moc milé.

A co Arttu Ilomäki? Je příjemné mít v týmu někoho, s kým můžete mluvit svým jazykem?
Určitě. Celá jeho rodina nám hodně pomohla, a to i mé rodině. Jsme sousedé, je skvělé, že jsou tady. Artur je navíc také dobrý hokejista, takže je radost ho tu mít.

V Brně působil také Sasu Hovi, který byl mezi fanoušky velmi oblíbený. Víte o něm?
Ne tak úplně. To jméno znám, ale kamarádi nejsme.

Robert Leino, autor dvou brněnských gólů v zápase s Olomoucí.

Umíte dobře tančit polku?
Ne, to bych potřeboval víc alkoholu.

Hovi totiž po zápasech v Brně tancoval. Neplánujete něco podobného, třeba i na bruslích?
Finové obecně neradi tančí, ale po pár pivech už to jde.

Takže Sasu byl trochu podivín?
Řekl bych, že brankáři jsou vždycky trochu zvláštní.

Jak byste porovnal českou extraligu například se zkušenostmi ze Švýcarska?
Jsou to úplně odlišné soutěže. Hokej je samozřejmě pořád stejný, ale kultura je jiná. Musím si na ni postupně zvykat, den za dnem. Pět let jsem hrál ve Švédsku a jeden rok ve Švýcarsku, každá liga má svá specifika.

Hraje se tady rychleji, nebo je rozdíl hlavně v počtu zápasů?
Řekl bych, že je tu zejména víc soubojů. Hráči jsou možná o něco větší a fyzická hra je výraznější.

Spekulace se Spartou se mi nelíbily, říká Pospíšil. Chtěli ho i v Rusku, on radši zůstal

Jak si užíváte atmosféru v Brně?
Moc se mi líbí. Dnes to bylo obzvlášť skvělé, když fanoušci skandovali moje jméno. Je to něco výjimečného a opravdu si toho vážím.

Možná nejlepší fanoušci, jaké jste zažil v kariéře?
Řekl bych, že ano. Ve Švýcarsku to ale také bývalo hodně hlasité.

Znáte nějaká česká slova?
Ano. „Kámo“, „děkuji“, „prosím“… Nevím, něco takového. (směje se)

Promiňte, ale víte, co znamená vaše příjmení v češtině?
Ano, to už vím. (usměje se)

Bere se to v kabině jako vtip?
Ne, vlastně ne. Ale když mi bylo méně než osmnáct, hrál jsem za národní tým na turnaji Ivana Hlinky v Česku. Myslím, že to bylo někde poblíž Brna. A přímo na ledě mi nějaký Čech přijel říct: Víš, co u nás jsi?...