Důvěra je, nebo není. Rulík exkluzivně o reprezentaci, extraligovém Kladnu i Jágrovi

Zlatá Praha. Nedotažený zázrak na olympiádě ve čtvrtfinále proti Kanadě. Zdánlivě krapet hořký konec a přestup k extraligovému Kladnu. Radim Rulík se po třech letech rozloučil s hokejovou reprezentací. Stačilo. „Srovnejte si zámořského trenéra, který v NHL odkoučuje 82 zápasů a pak jede na mistrovství světa. Udělá trojnásobek toho, co my,“ vypíchne kouč. „Cítil jsem, že změnu potřebuju. Člověk trochu ztrácí jistotu.“

V čem?
Třeba při střídání. Jestli ještě kluky nechat na ledě, nebo je stáhnout zpátky. Mít cit. Nezdá se to, ale pro tohle je praxe hodně důležitá.

Jste spokojený, když se ohlédnete za časem u reprezentace?
Určitě. Chtěli jsme odejít s lepším výsledkem, jenže po olympiádě bohužel přišlo strašně omluvenek. Hrálo to roli a mrzelo mě to. Na druhou stranu absolutně odmítám slovo blamáž. Vypadli jsme ve čtvrtfinále s mistry světa. Ano, některé zápasy se nepovedly, poprvé za tři roky se nám stalo, že jsme prohráli se soupeři, které jsme měli porazit. Mám na mysli Nory a Slovince, ale zase jsme zvítězili nad Švédy, kteří měli daleko víc hráčů z NHL. Neodcházel jsem zásadně nespokojený.

A co jiná emoce, končil jste naštvaný?

Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz