Na jeho sólo zírali s otevřenou pusou. Jen štěstí, hlásil skromně Tomášek

V 52. minutě zápasu se Spartou objel s pukem na čepeli trojici protihráčů, prostřelil gólmana Kováře a postaral se tím o nejhezčí moment šlágru kola. Pro Davida Tomáška to navíc byl už druhý gól a třetí bod večera.

Nad jeho šikovnýma rukama, jež ukázal právě při sólu před pátým pardubickým gólem, se po výhře Pardubic 6:4 rozplývali i spoluhráči i trenéři.

„Všichni jsme na to čuměli s otevřenu pusou. Parádně to projel, v tomhle je skvělý. Když nabere rychlost ve středním pásmu, je hodně mobilní a dokáže měnit strany, špatně se to brání,“ komentoval akci Jiří Smejkal, Tomáškův parťák z lajny. „Vyšlo mu to perfektně, ale David byl výborný v celém utkání,“ chválil.

„Co k tomu dodat, hokejová krása. Úžasné,“ připojil Karel Mlejnek, asistent trenéra Pardubic.

Sám Tomášek přitom svoji spektakulární akci, jak se ostatně dalo čekat, nijak zvlášť nepřeceňoval.

Třinec deklasoval Olomouc a stanovil nový rekord, Pardubice porazily Spartu

„Já chtěl hru jenom otočit, vyplynulo to z té situace. Nechtěl jsem riskovat na modré čáře, ale tím, že ode mě protihráči odstoupili, se mi to otevřelo. A měl jsem pak štěstí v zakončení,“ pravil.

Můžete se za střetnutím se Spartou ohlédnout v globálu?
Myslím, že to bylo zábavné pro diváky, padlo hodně gólů. Možná jen škoda, že jsme trochu polevili a nechali jsme Spartu dostat se na dostřel. Ale máme tři body, takže fajn.

Poprvé jste se proti Spartě prosadil už v přesilovce ve 4. minutě. Nakoplo vás to?
Jo, tohle pomůže vždycky. Kluci (Roman Červenka s Janem Košťálkem) to předtím výtečně sehráli. Přesilovky a oslabení rozhodují. Ale já se snažím přispět i jinak než jen body, tak jako ostatní. Máme to tak v týmu postavené, byť se od někoho bodové příspěvky třeba očekávají víc. Charakter v mužstvu je dobrý.

Zatím jste početní výhodu využili v každém kole.
Na každého soupeře se připravujeme a obě přesilovkové pětky to hrají skvěle. Já tam dostal novou roli, snažím se klukům vyhovět. Je to snadné, všechno to jsou kvalitní hráči.

Roman Červenka si zase připsal tři body.
K tomu už moc není co říct (úsměv). Využíváme ho, co jen to jde. Roman je dobrým příkladem pro spoustu hráčů, vidět něco takového ve 20 letech, když v extralize začínáte, je obrovský přínos, i když se o tom třeba tolik nemluví. Tak to ale všude ve světě funguje.

Co jste říkal na bitku Smejkala se sparťanem Filipem Chlapíkem?
Překvapilo mě to. Stáli jsme na buly a se Špágrem (sparťanem Michaelem Špačkem, odchovancem Dynama) jsme slyšeli, jak se o tom baví. Tak jsme si říkali, jestli do toho teda jdou... Klobouk dolů před Smejkym. Chlápa to chtěl vyburcovat, poslední dobou to dělá často. Ale zrovna s Jirkou... To je mašina, je velký, silný. Zvládl to bravurně a Johnny Ludvig (vyhlášený bitkař) ho za to určitě pochválí.

Bitka Jiřího Smejkala s Filipem Chlapíkem.

Když jste s Tomášem Noskem a Matějem Stránským v létě do Dynama přicházeli, byla s tím logicky spojena velká očekávání. Asi je velké plus, že se v úvodu sezony ani jeden na ledě netrápíte.
Vnitřně to samozřejmě chcete. Přijdete do elitního týmu, který vyhrál titul, je kolem toho velké haló. Přejete si, abyste to ostatním nekazil a nějak svou hrou zapadl. My tři jsme se snažili najít si svoji roli, i když to je pochopitelně i na trenérech, jak nás zapojí. Jsme rádi, ale zápasů ještě bude...

Přesto – zůstat dejme tomu deset kol bez bodového příspěvku by bylo dost nepříjemné.
To jo. Když jste měli v předešlých sezonách ofenzivní úlohu v jiném týmu či lize, chcete předvádět hokej, kvůli kterému vás podepisovali – to je jasné. Ale zároveň naše vnitřní nastavení je takové, že to musí v první řadě šlapat týmu. Přišli jsme sem, aby se vyhrávalo.