Hokejový svaz hodnotil: Vyčerpaný účet, audit, Síň slávy i úspěch Česka na draftu

Měli jste pocit, že tam nikdo ani nechce být. Odříkat svou prezentaci, hlavně se na nic neptat, nic neřešit, schválit, co se předem připravilo, a pelášit domů. Přinášíme to nejzajímavější, co přinesla čtvrteční, podivně letargická hodnotící konference hokejového svazu. Finálně uzavřela slavný „forenzní audit“. Připustila, že do roku 2028 svaz rozdá tolik peněz, že se účet významně vyprázdní. A připomněla politické boje.

Do roku 2028 rozdáváme peníze. Pak mít nebudeme

Prezentovaná čísla se pokusíme podat ta zásadní.

V červnu 2025 měl svaz k dispozici 525,9 milionu korun.

Za poslední dva roky od června 2024 do června 2026 rozdal klubům 568 milionů korun.

V sezoně 2025/26 přitom jeho dceřiné společnosti hospodařily se ziskem jen 77,9 milionu z marketingových smluv, k čemuž svaz mohl přidat ještě příjmy (nikoli zisky) 7,7 milionu za prodej fanouškovských předmětů a 24 milionů za vstupenky.

V návrhu rozpočtu na sezonu 2026/27 už svaz počítá pouze s hospodářským výsledkem 20,3 milionu a nepočítá s podporou klubů nad rámec rozpouštění zisku a dotací z domácího mistrovství světa (110 milionů).

A tato podpora nad rámec zisku z MS dosud dávala klubům extraligy 16,8 milionu (14 klubů, každý dostal 1,2 milionu), první ligy 14 milionů (14x1 milion) a druhé ligy 16,8 milionu (28x 800 tisíc).

Pokud by vedení svazu chtělo tuto slíbenou podporu zachovat, muselo by sáhnout do zásob a v daném účetním období by hospodařilo se ztrátou.

A zásoby se tenčí.

Asi nejzásadnější informací je totiž plán na další roky. Hokejový svaz počítá s tím, že v červnu 2028 mu na účtu zbude už jen 171 milionů, za předpokladu, že bude hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.

Předseda ekonomické komise Petr Vosmík u pultu zmínil: „Nedá se předpokládat, že by svaz získal významné prostředky další tři roky, než bude (domácí) mistrovství světa 2031.“

Co to znamená? Tolik se rozdává se a nepřemýšlí, co bude později.

Proč to vedení svazu dělá, když ví, že tím svůj účet vyčerpá?

Odpověď možná leží v prostém faktu, že v roce 2028 současnému výkonnému výboru v čele s prezidentem Aloisem Hadamczikem skončí mandát. A vzhledem k tomu, že konference také přinesla zákulisní informace o tom, že už znovu kandidovat nebude, s problémem vyčerpaného účtu se zřejmě bude muset vypořádat už jiný prezident.

Komický moment v tomto ohledu přinesl „blok otázek“, kdy se s žádostí o slovo přihlásil zástupce druhé ligy Lukáš Tramba. Dotaz nepoložil, místo toho úslužně poděkoval současné hokejové vládě za masivní podporu: „Nikdy do našeho hnutí neteklo tolik peněz.“

Pro teď.

Forenzní audit: Mnoho povyku pro nic

S tím dokumentem prezident Hadamczik roky mával jako s bičem na poddané. Hrozil všem oponentům, že audit zjistil závažná pochybení, jak se na svazu před jeho příchodem div nekradly peníze. Obratně ho využil ve svůj prospěch, umlčoval opozici a nabýval moc.

Na základě trestního oznámení věc dokonce začala prověřovat i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Redakce iDNES.cz už loni v říjnu exkluzivně přinesla zásadní zjištění o závěru NCOZ: „Věc byla v listopadu 2024 odložena (ve věci nejde o podezření z trestného činu).“

Exkluzivně: jak dopadl Hadamczikův audit? Policejní závěry mluví jasně

Teď vůbec poprvé takový závěr připustil i samotný hokejový svaz. „Ty věci byly vyřešeny,“ prohlásil člen výkonného výboru Vosmík.

Když se redakce později dotázala viceprezidenta Petra Břízy, jestli to lze chápat tak, že svaz považuje audit za vyřešený s tím, že se žádný trestný čin nestal, Bříza přikývl: „Jako výkonný výbor nemáme žádné zprávy o tom, že by následovaly nějaké další kroky orgánů činných v trestním řízení.“

Po letech útoků je to zvláštní konec medializovaného „skandálu“. Uzavřený mezi řečí, bez veřejné sebereflexe hlavních propagátorů auditu a zhodnocení. Vždyť když Hadamczik prezentoval prvotní závěry auditu na tiskové konferenci, zdálo se, jako by odhaloval velké spiknutí.

„Nepracovali jsme zkrátka jako řádní hospodáři a nedělali jsme takové kroky, abychom utratili co nejméně peněz. Naštěstí nebyly zneužity státní dotace,“ říkal například a sliboval, že „finanční náhrady škody bude řešit právní oddělení v rámci možností a práva. Musíme chránit peníze hokejového hnutí“.

Jak zpětně vnímá Bříza celý audit? „Každá organizace probíhá sinusoidami. V téhle chvíli je základní nastavit fungování celého hnutí, aby těch nárazů do zdi do budoucna bylo co nejméně nebo aby nebyly žádné. Je potřeba vzít si to pozitivní. Posouváme se. Dnešní doba je náročnější na administrativu a dokumentaci a všechny procesy, to je pozitivní dopad jakéhokoliv auditu a jakékoliv zpětné vazby na fungování každé sportovní asociace.“

Snad nikdo nečekal, že to bude vydělávat

Další oblíbené téma na hokejovém svazu, které redakce v minulých letech podrobně popsala. Nová Síň slávy přesunutá z prostor vedle O2 areny do zastrčené uličky mezi Náměstím republiky a Václavským náměstím přinesla milion otázek v popředí s tou hlavní: Proč?

Popsali jsme, jaké podivné praktiky přesun provázely.

Podivné praktiky svazu a vzniklá škoda. Hokej stále nemá síň slávy. Proč?

Z obchodního domu Harfa ji prezident Hadamczik nechal přesunout se slovy, že na tom hokejový svaz prodělává miliony korun a že v nových prostorách (daleko menších), bude svaz na 17 procentech nákladů.

Nová Síň slávy nakonec vznikla v opravdu skromných prostorách, zbavena o interaktivní a hravé prvky pro děti, zmenšená na pár vitrín, zato s virtuální realitou.

Přitom týden po otevření svaz posílal vzletnou zprávu: Síň slávy si za krátký čas získala srdce mnoha nadšenců a láká návštěvníky ze všech koutů světa. „Dokazuje to obrovský zájem,“ psal.

Jak se Síni slávy daří nyní? „Asi nikdo nečekal, že projekt bude ziskový,“ zhodnotila ekonomka Markéta Kabourková na pódiu před prezentací, na které stálo: „Příjmy dlouhodobě nestačí na pokrytí přímých nákladů“ a „největší váhu mají personální náklady a nájem“.

GLOSA: Fiasko Síně slávy. Lidi neláká a vozíčkáře čeká navzdory slibům schod

Ten nájem, který měl být zásadním důvodem přesunu z Harfy...

Mimochodem, když se redakce začala novou Síní slávy zabývat poprvé, manažer projektu Bedřich Ščerban básnil: „Působí jako výkladní skříň s bezbariérovým přístupem.“

Od té doby svaz jen odpovídal, že hledá vhodné technické řešení kvůli schodu, přes který vozíčkáři sami nepřejedou.

Draftovaní hráči

Jedno z mála sportovních témat, která se detailněji probírala. Je Česko úspěšné ve výchově mladých hráčů?

Ukázaná platí a viceprezident Bříza otevřel otázku draftovaných hráčů do NHL.

V roce 2024 kluby draftovaly třináct Čechů, v roce 2025 jedenáct.

„Potvrzuje to mezinárodní viditelnost českých ročníků, potvrzují to i medaile z dvacítek a dává nám to konkrétní metriku pro práci. Je zásluhou klubů, že dokážeme vygenerovat tolik hráčů,“ míní Bříza.

Co ale za touto statistikou potřeba vidět? Stále naprosto zásadně kulháme za evropskou konkurencí. Se Švédy či Finy se Češi nemohou srovnávat. Problém navíc je, že čeští hráči vstupují do draftu a do NHL nikoliv coby hráči českých klubů, ale ze zahraničí.

Kvůli tomu pak Česko ztrácí nárok na plný bonus za výchovu.

„To je výzva, přicházíme tím o hodně peněz. Švédové za balík hráčů a bonusů (díky smlouvě mezi svazem a NHL) za odehraná utkání v NHL berou průměrně 9 milionů dolarů ročně. Finové 6, my jen okolo 1,7 milionu. Z 24 Čechů bylo jen 9 draftovaných z českých klubů, zbytek odešel do zahraničí.“

Svaz proto potřebuje vymyslet způsob, jak přesvědčit mladé hokejisty, aby zůstávali v Česku a neodcházeli do zahraničí. Pomoct tomu má nová kategorie do 16 let, proti níž se ale naprosto zásadně a jednomyslně postavily extraligové kluby. Považují novou soutěž za zbytečnou a nákladnou a upozorňují na nedostatek hráčů.

Jiné zásadní řešení svaz neprezentoval.

Proč nepřijme extraliga nabídku Petra Dědka?

Majitel hokejových Pardubic má zájem koupit marketingová práva na extraligu. Soutěži nabízí 7,8 miliardy na patnáct let, svazu 1,8 miliardy.

Extraliga už nabídku označila za nepochopitelnou a zpochybnila, zda ji majitel Dědek vůbec myslí vážně. Práva totiž chce koupit s platností od sezony 2028/29, jenže extraliga už uplatnila opci a prodloužila platnost současné dohody do roku 2032. Přijmutím Dědkovy nabídky by tak tu současnou platnou smlouvu porušila.

Extraliga nechápe nabídku miliard od Dědka: Nepovažujeme ji za seriózní

Přesto se zástupce druhé ligy Robert Hamrla na konferenci dotázal: Co má extraliga proti nabídce?

„Musíme si říct, co má přednost. Platná smlouva, nebo nabídka, která se tváří, že je výrazně lepší?“ opáčil prezident Asociace profesionálních klubů (APK) Jan Tůma. „S Petrem Dědkem se tento týden vidím už potřetí. To dokládá, že diskuse kolem toho je. Od podání nabídky jsme to měli na výkonném výboru na každém jednání, věnují se tomu právníci svazu. Je to nabídka na patnáct let, je potřeba se s tím vypořádat se ctí, ve prospěch hnutí a abychom se sami sobě mohli podívat do očí. Za extraligu řešíme nějaké navýšení financí. Bude potom na výkonném výboru, aby rozhodl, co je pro český hokej nejlepší. Pohledů je více.“

Svaz má aktuálně výnos za prodej práv extralize jeden milion korun. Příjem 11 milionů totiž ponižují náklady 10 milionů na „propagaci“ soutěže.

Vznikl plán, jak umlčet extraligu: zvýší moc prezidentovi. Autor od něj dává ruce pryč

I proto výkonný výbor vyzval extraligu k otevřenému jednání a serióznímu zvážení Dědkovy nabídky. Pokud by totiž extraliga nabídku přijala, znamenalo by to zásadní příjem pro svaz a celé jeho hnutí.

„Je naším úkolem projednat to s péčí řádného hospodáře,“ řekl generální sekretář svazu Jan Černý.

„Měli jsme už dvakrát poměrně důkladnou debatu na výkonném výboru. Trvali jsme na tom, aby APK tuhle nabídku projednala a zařadila na program. Je potřeba všechny nabídky vyhodnotit,“ přidal i Bříza.

Problémů s nabídkou na astronomickou částku je z pohledu klubů mnoho. Dědek finance podmiňuje několika pro extraligu těžko přijatelnými změnami: Například zrušením baráže a zavedením přímého sestupu nebo přijmutím zahraničního klubu do soutěže.

Navíc ostatním majitelům vadí, že by marketingová práva držel jejich přímý konkurent. To považují za přímý střet zájmů. Klubů druhé ligy se tyto problémy netýkají a vidí pouze potenciál získat sto a více milionů korun ročně.