Ze Sparty rovnou k rivalovi. Nechtěl jsem se nikomu mstít, hlásí posila Komety Irving

Ještě před pár týdny se v kabině Sparty převlékal do výstroje, teď do ní při návratu do Prahy ani nesměl. Kanadského obránce Aarona Irvinga nečekaný konec zaskočil, dlouho však bez angažmá nezůstal. Zamířil rovnou k jednomu z rivalů, do brněnské Komety.

A v novém angažmá se mu zatím daří, při prvním startu proti českobudějovickému Motoru dal gól, proti Spartě asistoval na Brabencovu branku. „Nechtěl jsem se Spartě pomstít,“ ujišťuje.

Váš odchod ze Sparty vyvolal poměrně velké překvapení. Čekal jste, že po přípravě budete muset hledat nové angažmá?
Myslím, že média a fanoušci byli možná stejně překvapení jako já. Měl jsem pocit, že jsem absolvoval docela dobrý přípravný kemp, a před sezonou jsem se cítil opravdu dobře. Jenže po rozhovoru s trenéry vyplynulo, že nezapadám do role, kterou pro mě v nadcházející sezoně plánovali. Chtěli dát v sestavě prostor mladším hráčům.

Takže za vaším koncem nebylo nic jiného než sportovní rozhodnutí trenérů?
Ne, nic dalšího za tím nebylo. Je zajímavé, že se kolem toho možná objevily nějaké spekulace. Když mi ale oznámili své rozhodnutí, všechno se seběhlo docela rychle, včetně zveřejnění celé záležitosti. V podstatě se to stalo tak nějak najednou.

17 fotografií

Jaké jste měl možnosti? Ozvaly se vám také kluby ze zahraničí?
Ano, bylo tam hodně nabídek z různých míst a různých lig. S agentem jsme si chtěli dát čas, abychom zjistili, co pro mě bude opravdu dobré. Nakonec jsme se rozhodli pro Brno, protože jsme v něm viděli příležitost pomoct týmu se zlepšit. Všechny rozhovory s trenéry a vedením proběhly dobře a měli jsme pocit, že si můžeme navzájem pomoct.

Jak dlouho trvalo, než jste se s Kometou dohodl?
Bylo to velmi rychlé. Během sezony je každý zápas důležitý, takže Kometa chtěla všechno dokončit co nejdříve. Museli jsme vyřešit dokumenty se Spartou a následně papírování pro Brno. Přijel jsem, setkal se s vedením a absolvoval lékařská vyšetření, aby měli jistotu, že se mnou není něco v nepořádku. Potom to trvalo možná den nebo dva a už jsem seděl ve vlaku do Brna.

Kometa je jedním z největších rivalů Sparty. Nepřemýšlel jste, jak budou fanoušci vaše rozhodnutí vnímat?
Nebylo to tak, že bych byl na Spartu naštvaný a chtěl přestoupit k jejímu rivalovi. Vůbec ne. Viděl jsem v tom dobrou příležitost přijít do týmu a přispět něčím, co hledal. Nešlo o to, že bych chtěl Spartě něco dokázat nebo se jí pomstít. Chtěl jsem najít dobré hokejové prostředí, ve kterém budu moct předvádět svou hru.

Aaron Irving pálí na bránu Komety.

Přesto jde o přestup, který může mezi fanoušky vyvolávat emoce. Vnímal jste to?
To je fér otázka. Myslím, že by to bylo trochu jiné, kdybych právě dokončil sezonu a Sparta i Brno mi nabídly smlouvu, ze kterých bych si mohl vybrat. Jenže Sparta už mě neviděla jako hráče, který zapadá do její organizace. Proto si myslím, že z její strany s tím není žádný problém.

Hned ve druhém zápase za Kometu jste se vrátil na led Sparty. Jak zvláštní pro vás bylo nastoupit proti hráčům, se kterými jste ještě nedávno trénoval?
Bylo to zvláštní. Myslím, že mi vlastně pořádně nedošlo, že budu hrát proti Spartě, dokud jsme nepřijeli na stadion a já nevstoupil do jiné šatny. Všechno se seběhlo tak rychle. Není to dávno, co jsem s těmi kluky trénoval, a během zápasu, když proti mně najížděli, byly chvíle, kdy mi to skoro připadalo jako na tréninku. Pak se ale dostanete do soutěžního režimu a nezáleží na tom, proti komu hrajete. Všechny souboje byly stejně intenzivní jako proti jakémukoli jinému týmu. Jsem rád, že ten zápas přišel tak brzy po mém příchodu do Brna. Máme tenhle moment za sebou a můžeme pokračovat ve zbytku sezony.

Zůstal jste s bývalými spoluhráči v kontaktu? A pomohlo vám proti Spartě, že dobře znáte její hráče i herní systém?
S několika kluky jsme pořád kamarádi a jsme v kontaktu. Ale jakmile jdete na led, na druhé straně žádní kamarádi nejsou. Určitě jsem se cítil o něco jistěji, protože jsem před zápasem věděl, co by Sparta mohla dělat. Samozřejmě týmy provádějí změny a během utkání nastávají situace, na které se nemůžete připravit. Ale některé zvyklosti sparťanských hráčů jsem znal.

Při vítězství nad Spartou jste asistoval u gólu Jakuba Brabence, přestože vám přihrávku statistici připsali až později. Jak důležité pro vás je začít v novém klubu sbírat body?
Pokud hraju správným způsobem, body mě tolik nezajímají. Samozřejmě ukazují, u kolika gólů jste byl, ale existuje spousta dalších způsobů, jak týmu přispět. Vždycky jsem říkal, že pokud můžu pomoct týmu vyhrávat, jsem spokojený. Myslím, že bodům se někdy přikládá příliš velký význam a odvádí to pozornost od toho, na co by se měl hráč soustředit. Body přijdou, když hraju správně. A někdy nepřijdou, ani když hraju správně. Není to tedy moje hlavní priorita. Samozřejmě vám pomůže, když se po příchodu do nového týmu bodově prosadíte. Trochu to zmírní tlak. Chápu také, že produktivita je jedním z důvodů, proč mě klub přivedl.

Pikantní podpis v extralize. Do Komety přichází Irving, naposledy byl ve Spartě

Při premiéře za Kometu proti Českým Budějovicím jste skóroval, mužstvo ale prohrálo 1:5. Jak náročné bylo naskočit do rozjeté sezony bez společné přípravy?
Byla to pro mě zkušenost, ze které jsem se musel poučit. Neabsolvoval jsem s týmem přípravný kemp a pořád jsem se učil jeho systém, poznával hráče a jejich zvyklosti. Bylo jasné, že takhle jsme hrát nechtěli a že takhle nemůžeme pokračovat. Prohrávat není nikdy jednoduché, zvlášť když dostanete tolik gólů. Po utkání jsme o tom mluvili a já se dál učil, jakou má Brno identitu, jak hrajeme a jak se chceme prezentovat. Proti Spartě jsme potom dostali možnost zareagovat a myslím, že jsme odpověděli dobře. Jeden špatný zápas se může stát. Důležitější je, jak na něj zareagujete.

Aaron Irving v rozpravě s Tomášem Zohornou ve svém prvním zápase v dresu brněnské Komety proti Českým Budějovicím. (5. října 2026)

Byl jste před premiérou nervózní?
Trochu ano. Člověk bývá nervózní, když dělá něco, na čem mu opravdu záleží, zvlášť když je to poprvé. Chtěl jsem zahrát dobře a nějakou dobu jsem nehrál zápas. Ale pořád je to hokej. Snažil jsem se vyčistit si hlavu, dostat se do hry a získat jistotu na bruslích. Myslím, že se mi to na začátku utkání podařilo. Čím déle tady budu, tím jistěji se budu cítit. Už teď se cítím mnohem lépe než při příchodu.

Kometa má mezi obránci velkou konkurenci. Jakou roli vám trenéři při příchodu představili?
Každý úspěšný tým, ve kterém jsem hrál, měl široký kádr. Pro hráče to někdy může být těžké, ale vytváří to zdravou konkurenci a nutí všechny zvyšovat svou úroveň. Trenéři chtěli, abych se zapojoval do ofenzivy, pomáhal v přesilovkách a byl důležitý při přechodu z obranného pásma díky bruslení a přihrávkám. Tenhle tým má hodně skvělých útočníků. Jako obránce se snažím k nim dostat puk co nejrychleji, aby mohli dělat to, v čem jsou dobří. To pro mě bylo při příchodu klíčové.

Sparta už nepočítá s Irvingem. Chceme dát prostor mladším bekům, hlásí Divíšek

V sezoně 2024/2025 jste z pozice obránce dokázal nastřílet v základní části extraligy 21 gólů, což je rekord soutěže. Je pro vás návrat k podobné produktivitě osobním cílem?
Chci se soustředit hlavně na svou hru. Góly jsou vzrušující součástí hokeje, ale spousta věcí musí vyjít opravdu dokonale, abyste jich dal tolik. Vidím příležitost dávat hodně gólů a pomáhat týmu v ofenzivě. Pokud ale budeme vyhrávat a já nedám žádný gól, budu z těch vítězství ještě šťastnější. Vždycky jsem chtěl hlavně vyhrávat. Pokud k tomu bude potřeba, abych plnil jakoukoli roli, budu s tím spokojený. Samozřejmě góly dávám rád a je to součást mé hry. V minulé sezoně jsem jich neměl tolik, takže jsem na tom přes léto hodně pracoval. Chtěl jsem zlepšit drobnosti ve své hře a být produktivnější. Chci dávat víc gólů, abychom mohli vyhrávat víc zápasů.

Znal jste před příchodem do Brna některé nové spoluhráče osobně?
Ano, s několika jsem už hrál. V Litvínově s Janem Ščotkou a ve finské SaiPě s Kristiánem Pospíšilem. A protože jsem v české lize už docela dlouho, znám hodně dalších hráčů. Je vtipné, že někteří kluci, proti kterým jste dřív bojoval a se kterými jste měl rivalitu, jsou teď vaši spoluhráči a kamarádi.

Aaron Irving (vlevo) a Richard Jarůšek pózují s novým bílým dresem Litvínova.

V Česku jste působil už v Litvínově a ve Spartě. Bylo pro vás důležité zůstat právě tady?
Já i moje rodina se tady cítíme opravdu dobře. Hokej nás tady moc baví. Českou ligu znám, vím, jak se hraje a co očekávají fanoušci, vedení i já sám od sebe. Navíc čekáme další dítě. Zůstat v Česku nám proto hodně usnadní zdravotní a lékařské záležitosti. Můžeme mít všechno podobné jako u našeho prvního dítěte, které se narodilo v Praze. I tohle hrálo při rozhodování roli.

Co vám na životě v Česku nejvíc vyhovuje? Považujete ho už za svůj druhý domov?
Opravdu to tak cítím. Už od mé první zkušenosti s českým hokejem v Litvínově, myslím, že to bylo v sezoně 2020/21, sleduju, jak se český hokej a jednotlivé týmy zlepšují. Je zajímavé být toho součástí a vidět, jak roste kvalita ligy. Myslím, že je to vidět také v mezinárodních soutěžích, ať už u mužů, nebo juniorů. Týmy jsou hrdé na to, že přivádějí kvalitní hráče zpátky do Česka a chtějí nabídnout co nejlepší hokej. Líbí se mi zdejší styl hry, podpora fanoušků i rivalita mezi kluby. Díky tomu je hokej něco víc než jen hra. V Česku je skoro způsobem života a reprezentovat svůj tým a jeho barvy je něco, co jsem si zamiloval. A tím, že se nám tady narodilo první dítě, je pro nás Česko opravdu druhým domovem. Máme silné pouto nejen k českému hokeji, ale i ke zdejšímu způsobu života. Užili jsme si tady každý rok.

Po přestupu do Komety jste se do Brna přestěhoval s celou rodinou, nebo jste ji zatím nechal v Praze?
Jsme teď všichni v Brně. Máme svoje bydlení a pořád ještě vybalujeme věci, ale to časem dokončíme. Chtěli jsme se co nejrychleji zabydlet a všechno zařídit.

Návrat, který se vůbec nepovedl. Svozila už v Kometě nechtějí, hledá si nové angažmá

Stihl jste už nové město trochu poznat?
Od chvíle, kdy jsme přijeli, je to docela hektické. Zatím jsme neměli moc času objevovat město a hledat nové restaurace nebo kavárny, což nás baví. Ale to přijde, až budeme mít trochu víc energie a času vyrazit ven.

Když zrovna nehrajete hokej, čím nejraději trávíte volný čas?
Jsem docela jednoduchý člověk. Rád trávím čas s rodinou. Mám malou dceru, která je teď samozřejmě středem našeho světa, takže si s ní hraju a chodíme do parků. Máme rádi kavárny, restaurace, přírodu a cestování. V létě, když jsem doma, rád hraju golf. Nejsem v něm moc dobrý, ale baví mě.

Měl jste během předchozích angažmá čas poznat také jiná místa v Česku než Prahu a Litvínov?
Nenacestovali jsme toho zase tolik. Když jsme žili v Praze, trávili jsme většinu času tam a několikrát jsme vyrazili do jiných zemí. Když jsme měli pár dní volna, jezdili jsme spíš na sever, kde jsme si na několik nocí pronajali malou chalupu. Ale Prahu jsme si opravdu užívali. V žádném jiném českém městě jsme zatím tolik času nestrávili.

Prošel jste během kariéry několika zahraničními soutěžemi. Je ještě nějaká liga, kterou byste si chtěl vyzkoušet?
Samozřejmě NHL by byla velká věc, kterou bych si mohl odškrtnout ze seznamu. Ale měl jsem štěstí, že jsem mohl hrát v tolika ligách a zemích. Žertoval jsem, že bych chtěl hrát ve všech. Nevím, jestli na to ještě mám ve své kariéře dost času. Měli jsme příležitosti podepsat smlouvy i v jiných zemích a ligách, ale v Česku jsme si svůj čas opravdu užili. Jsme spokojení tam, kde jsme.

Až jednou ukončíte kariéru, dokázal byste si představit, že v Česku zůstanete natrvalo?
Myslím, že vzhledem k tomu, kolik členů rodiny máme v Kanadě, se tam vrátíme. Přestože žijeme tady, jsme se všemi členy rodiny stále velmi blízcí. A když máte děti, chcete, aby vyrůstaly pokud možno v blízkosti příbuzných. Takže se nejspíš vrátíme, ale myslím, že budeme pořád hodně cestovat do Evropy a trávit tady čas.

Jak často se během sezony dostanete za rodinou do Kanady?
Jen v létě. Máme ale štěstí, že naši příbuzní mohou cestovat a poměrně často za námi přijíždějí. Díky tomu nikdy netrávíme příliš dlouhou dobu odloučení.