Z nudného šlágru se vyklubala divočina. Slavia si mákla, ale na čele ligy už uniká

Můžete mít sebelepší fantazii, ale takový finiš nevymyslíte. Nastavený čas vypršel. Od penaltového faulu ke gólu uteklo skoro sedm minut. Z puntíku se kopalo dvakrát a dvakrát taky zvonila tyč. Z neskutečně bláznivého závěru si fotbalová Slavia v ligovém šlágru proti Plzni (2:1) vylovila tři body.

Stíhali jste vůbec sledovat, co se děje?

Tomáš Chorý, penaltový specialista, se nejdřív chytal za hlavu: na dvacátý pokus v lize poprvé neproměnil, trefil tyč a vypadalo to, že stav 1:1 už vydrží. Zvlášť když i nepovedený odkop hostujícího Doskiho, otřený o spoluhráče Hrošovského, jen ťukl do tyče plzeňské brány.

Jenže videoasistent si všiml, že právě nešťastník Doski, který penaltu předtím sám zavinil, vtrhl do vápna moc brzy.

Takže repete, při kterém už Chorý nezaváhal. A i když ho v závěru totálně vyšťaveného odnášeli z hřiště na nosítkách, Eden problémového střelce zase po čase oslavoval jako hrdinu.

„Necítím se vůbec dobře, motá se mi hlava,“ líčil viditelně vyčerpaný do televizní kamery. „Nedokážu ani popsat, jak jsem se cítil po první penaltě. Obrovský tlak, pod větším už snad ani být nemůžu. Asi ty vypjaté situace přitahuju.“

Není to žádná novinka, kolem Chorého je živo pravidelně. Po průšvihu v derby v závěru minulé sezony to vypadalo, že za Slavii už nikdy hrát nebude. Nakonec zůstal, ale pro změnu se začalo spekulovat, že se ještě na podzim vrátí právě do Plzně. Ani chvíli nemohl být v klidu. A v neděli večer už vůbec ne.

Ale nakonec si mohl odfrknout. Co pro něj vypadalo jako horor, se překlopilo v pohádkový konec.

Díky jeho last minute trefě a výhře 2:1 se Slavia v čele ligy utrhla.

Ale že to byla fuška!

Odbojnou Plzeň sice doma v ligovém šlágru většinu času přehrávala, ale že by si vytvářela šanci za šancí, to zrovna ne. A když po hodině hry prohrávala, v hustém lijáku se pomalu schylovalo k překvapení.

Drama na Slavii: Dvě penalty místo jedné, pak nadávky. Sudí musí mít cit, řekl Kováč

Stoper Chaloupek chyboval, když se nechal snadno obrat o balon Hrošovským, a neúnavný rychlík Memič mazácky zakončil samostatný úprk skoro od poloviny hřiště.

Kiks pak Chaloupek odčinil vyrovnáním, ale Slavia chtěla víc. Jenže byla chvílemi zbrklá, neopatrná a koledovala si, když Plzeň pouštěla do brejků. Ještě pět minut před koncem ji mohl vytrestat Adu, kdyby ho nevychytal skvělý gólman Markovič. A nakonec dopadlo všechno úplně opačně.

Pro fotbal pochopitelně dobře, že se hit kola tak rozproudil. Trvalo to, první poločas moc nebavil.

„Až závěr vynahradil dietní průběh. Upřímně jsem od šlágru čekal víc,“ přiznal slávistický kouč Jindřich Trpišovský.

Trenér Jindřich Trpišovský ze Slavie reaguje během zápasu s Plzní.

Když se zrovna na trávníku nic extra nedělo, oči se z tribuny automaticky zatoulaly k plzeňské střídačce: chvílemi se totiž zdálo, že na celém stadionu není člověk, který by zápas prožíval víc než hostující trenér Radoslav Kováč. Ve světlém svetru máchal rukama, špičkami bílých tenisek se dotýkal postranní čáry a několikrát vstoupil dokonce do hřiště. Ani když ve druhém poločase navlékl bundu s plzeňským logem, nebyl o nic klidnější.

Poznali jste hned, jak moc touží s Plzní zlomit bídnou sérii. Hráčům se snažil pomoct. Radou, okřiknutím, potleskem. Pohupoval se v kolenou, občas roztáhl ruce do véčka, jako by snad chtěl na hřiště vletět sám. Když Kabongo s Hrošovským zadrbali brejk tří proti dvěma, vztekle se otočil a jak byl v ráži, schytali to od něj asistenti.

Slavia - Plzeň 2:1, hektický závěr, ve 101. minutě rozhodl Chorý z opakované penalty

Je to zatím v Plzni pro Kováče velmi složitá mise. Když ji koncem srpna načal senzačním vyřazením Crvene zvezdy z předkola Evropské ligy, uvěřil, že do týmu vlil vítěznou energii. Jenže s Plzní od té doby porazil jen Artis, dvakrát remizoval, dvakrát prohrál. V neděli mohl být za krále, jenže Viktoria nevydržela a Slavia tak vede ligu o tři body před Libercem.

Slávisté by vám řekli, že koukají jen na sebe, ale možná lehce zpozorněli při pohledu na Spartu, která poslední čtyři zápasy zvládla suverénně. Od poháru na Žižkově, kde nastřílela pět gólů, se zvedá. V lize dvakrát neinkasovala a až nečekaně snadno si poradila se soupeři, kteří mají pohárové ambice: nejdřív doma s Jabloncem, pak v Olomouci, kde vyhrála 3:0.

Než se liga po dlouhé repre pauze zase rozjede, Slavia bude od Sparty vzdálená osm bodů. A co dál?